Článek
Penzistky obdržely během ledna první důchody navýšené o 500 korun za každé vychované dítě.
Ty, které oslovily Seznam Zprávy, shodně potvrdily, že ačkoliv takzvané výchovné nedorovnalo rozdíl v důchodech s jejich muži, vnímají ho jako jasně čitelný krok, kterým vláda oceňuje matky za péči o potomky.
Konkrétně Jana z Prahy, která vychovala osm dětí, pak zvlášť přivítala, že nedošlo k zastropování výchovného například na „tři a více dětí“.
„To by mi přišlo jako protiromské. Já si říkala, že to zase zastropují na třech nebo čtyřech dětech. Jsem ráda, že uznali celkový počet dětí,“ řekla. Zdůraznila, že polovina jejích dětí má vysokoškolské vzdělání a všechny společnosti „prospívají“.
Jenže se objevují hlasy odborníků, kteří po úpravě výchovného volají, a to v souvislosti se snahou najít v rámci penzijního systému úspory. Změny by se podle nich neměly dotknout už čerpajících důchodců, ale těch, kteří do penze teprve půjdou.
„Dala se přednost rychlému a ne úplně chytrému řešení,“ uvedla v rozhovoru pro Seznam Zprávy ekonomka Helena Horská, která radí ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) s důchodovou reformou. Zároveň je členkou Národní ekonomické rady vlády (NERV) i poradního týmu předsedy vlády Petra Fialy (ODS).
Horská mluví o tom, že má proběhnout diskuze nad parametrickými změnami výchovného. „Na výchovné mají nárok také muži. Vznikají tam určité konflikty, kde žádají oba rodiče. V prvním kole se budou zpřísňovat podmínky čerpání a toho, kdo má na výchovné nárok,“ nastínila.
Konkrétnější je pak Lenka Kohoutová, poradkyně ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), která resort zastupuje i v poradním týmu pro důchody. „Už teď je jasné, že je to zářez do státního rozpočtu 20 miliard korun. A když se u někoho vysoudí, že mu bylo výchovné přiřknuto špatně, tak se peníze nevrací.“
Je přesvědčená, že se v zákoně mělo lépe formulovat, kdo a za jakých podmínek bude mít v budoucnu na výchovné nárok.
Má na mysli tři konkrétní situace: není podle ní jasné, jak se bude řešit střídavá péče dětí. Není také zřejmé, jak se postaví úředníci k žádosti vdovce, který přitom s dětmi nezůstával doma.
„Stejně tak se musíme bavit o tom, jestli se má platit za deset dětí, a ne třeba za tři a více. Že by se to omezilo,“ zmínila Kohoutová i variantu, které se obávala Jana z úvodu článku.
Znejišťujeme lidi, odmítají změny lidovci
Vládní lidovci považují prosazení výchovného za svůj programový úspěch a trvají na jeho zachování v současné podobě. Místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková mimo jiné argumentuje tím, že to byl nejjednodušší způsob, jak v rámci důchodového systému ocenit výchovu dětí.
„Sotva jsme zvedli výchovné a dostali od rodičů pozitivní zpětnou vazbu, tak je po měsíci působení znejišťujeme, že je zase až tak neoceňujeme a že zase budeme přemýšlet nad tím, jestli to neupravíme. To mi přijde neetické,“ ohradila se s dovětkem, že zatím se o případných změnách oficiálně nediskutovalo.
Hlavní úsilí se podle ní aktuálně věnuje potřebě připravit důchodovou reformu. „Tyto věci, které jsme spustili před krátkou dobou, by se ale v rámci ní neměly zase měnit,“ dodala.
500 korun jako výchovné k důchodu
Seniorky, které už penzi pobírají, dostanou lednovou výplatu automaticky navýšenou. Ovšem ženy, které se teprve do důchodu chystají, budou muset zažádat i o výchovné.
Podobně to platí i pro muže – musí si zažádat, a to i v případě, že už důchod pobírají a ve větší míře se starali o děti. Penzisti tak musí učinit do 31. 12. 2024, jinak jejich nárok na výchovné zanikne.
Žádost o výchovné je možné vyplnit on-line zde.
Česká správa sociálního zabezpečení a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zde na svých stránkách detailně rozebírají i různé sporné situace, kdo a kdy má na výchovné nárok. Tady několik příkladů:
Platí výchovné i na osvojené dítě?
„Dítětem se rozumí dítě vlastní nebo osvojené, ale též dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,“ stojí v oficiální reakci.
Jak se posuzuje rozsah výchovy?
„Za osobu, která výchovu zajišťovala ve větším rozsahu, bude považována ta z pečujících osob, v jejíž kariéře se v největší míře projevovaly složky výchovy, které mohly negativně ovlivnit délku doby zaměstnání a výdělky pečující osoby, tedy kdy péče musela být zajišťována ‚na úkor‘ možné pracovní aktivity,“ reaguje MPSV na svých stránkách.
Existuje řešení pro případ sporů mezi pečujícími osobami ohledně rozsahu výchovy?
Takové spory bude řešit okresní správa sociálního zabezpečení v rámci speciálního správního řízení. „Využije k tomu všechny důkazní prostředky, které jí správní řád nabízí, například listiny nebo výslechy svědků. Jde o krajní řešení, proto je lepší, když jeho použití nebude nutné, tedy když se pečující osoby na rozsahu výchovy dohodnou,“ odpovídá na otázku MPSV a dodává, že rozhodnutí bude přezkoumatelné i po soudní linii.
Odmítla i kritiku, že některé situace – jako například střídavá péče – jsou v rámci výchovného sporné. „Neměnili jsme parametry, které doposud fungovaly,“ řekla s tím, že se vycházelo ze stávajícího systému a pracuje se s principem, že nárok má ten z rodičů, který pečoval v největším rozsahu.
Část oslovených odborníků sice souhlasí, že výchovné představuje v rámci rozpočtu drahou položku, změny se ale podle nich měly udělat před lednem a začátkem účinnosti.
„Za mě to z odborného hlediska zase takové opodstatnění nemělo. Bylo to hodně politické rozhodnutí,“ uvedl Filip Pertold, zástupce výkonného ředitele think-tanku IDEA při CERGE-EI a expertní člen poradního důchodového týmu, podle něhož je na změny pozdě. „Šetřit se má jinde, na předčasných penzích a valorizacích,“ podotkl.
„Naše návrhy vznikly v době, kdy se ještě výchovné nevyplácelo. A my jsme navrhovali ho ve stávající podobě vůbec nemít. Politicky bylo konstatováno, že to bude pokračovat. Parametrické úpravy? To už není na nás,“ zmínil pak Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady a také expertní člen poradního důchodového týmu i NERV.
