Článek
Sílu sjednocení ale podle sociologů ukážou až následující týdny a měsíce a vnímání ukrajinské krize se podobně jako u epidemie koronaviru může přesunout z prvotní sounáležitosti do fáze rozdělení společnosti, varovali. Jednotu podporuje také zablokování konspiračních webů, pocit dezorientace ve světě jako dlouhodobá příčina poptávky po dezinformacích u některých lidí však zůstává, upozornili.
Sociálněvědní výzkum popisuje efekt „semknutí se kolem vlajky” v okamžicích sdíleného pocitu ohrožení, ale většinou jde o efekt spíše krátkodobý, jehož potenciál se brzy vyčerpá, uvedl Pavel Pospěch z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity.
„V tomto konkrétním případě však rozhodně hraje roli agresivita Putinova režimu a hrozba jadernými zbraněmi, které nás utvrzují v pocitu, že jsme v celé věci společně - a na druhé straně solidarita s lidmi z Ukrajiny, kteří jsou nám v Česku blízcí a řadu z nich známe jako své kolegy, sousedy nebo přátele," dodal.
Sílu stmelení české společnosti otestuje schopnost vyrovnat se s očekávanou uprchlickou vlnou z Ukrajiny a s dopadem války na českou ekonomiku, uvedl Václav Štětka, který působí jako mediální odborník na britské Loughborough University.
„Pokud bychom použili analogii z pandemie, Česko právě prochází obdobím 'šití roušek', které rovněž charakterizovala ochota táhnout za jeden provaz a postavit se společnému nepříteli - tedy koronaviru. Jenže od druhé vlny se tato jednota začala rozpadat, až nakonec pandemie českou společnost hluboce rozdělila," podotkl. Totéž se podle Štětky může stát, pokud pozornost upřená směrem k válce na Ukrajině časem opadne a lidé přestanou vnímat Rusko jako akutní hrozbu.
Desetina lidí ruskou agresi neodsoudila
Podle Pospěcha je obtížné říct, zda zhruba desetina lidí, která v průzkumu agentury Median pro Český rozhlas neoznačila ruský útok na Ukrajinu za neobhajitelnou agresi, zastupuje podporovatele ruské propagandy anebo jen lidi vytržené z institucionálního systému nedůvěřující médiím. „Obě tyto skupiny v období pandemie posílily, a to částečně i na základě dezinformační kampaně spojené s ruskými zájmy, takže není divu, že jejich zastoupení v populaci přetrvává," uvedl.
Výsledky průzkumu Medianu pravděpodobně odrážejí bezprostřední šok z invaze, spojený u některých dotazovaných jistě i s pocitem vlastního ohrožení, míní Štětka. Nelze ale podle něj vyloučit, že postupem času bude více lidí ochotno ruskou agresi na Ukrajině tolerovat, zvláště pokud budou narůstat ekonomické problémy. „Populistické a extremistické strany budou jistě chtít takového vývoje využít a mobilizovat voliče prostřednictvím protiukrajinské rétoriky," doplnil.
Oba sociologové se shodli, že tuzemskou dezinformační scénu pomohlo utlumit rozhodnutí zablokovat osm dezinformačních webů s českou národní koncovkou .cz. Ukázalo se, že blokovat dezinformační obsah třeba i unijním zákazem vysílání ruských propagandistických kanálů není až takový problém, poukázal Štětka. „Některá z těchto opatření budou mít možná jen dočasnou platnost, ale celkově je pravděpodobné, že dosavadní systém regulace internetového prostředí čekají díky těmto událostem výrazné změny," dodal.
Tvůrci proruského obsahu si podle Štětky nepochybně brzy založí jiné internetové stránky a stále mohou využívat sociální sítě a řetězové e-maily. „Dlouhodobá příčina poptávky po dezinformacích však zůstává - pocit dezorientace ve světě, pocit bezmoci a nedůvěra vůči institucím. Lidé, kteří tyto pocity prožívají, si najdou své zdroje dezinformací i bez ruského vlivu," uvedl Pospěch.
