Článek
Socha Sbratření stojí u velmi frekventované cesty, kudy denně projdou tisíce lidí mířících na nádraží nebo naopak z něj na tramvaj. Dílo zobrazuje pražského barikádníka, jak se objímá s vojákem Rudé armády.
Jak upozornil jeden z čtenářů Seznam Zpráv, před pár dny ho zahalila modrá plachta. Jeho domněnka, že se jedná o protiruské gesto kvůli válce na Ukrajině, však vyvrací mluvčí Prahy 1.
„Sochu Sbratření teď předáváme hlavnímu městu. Hlavním městem byla schválená směna s tím, že nově dostane do správy Vrchlického sady a my (Praha 1) dostaneme Havelské tržiště. Takže se jim to teď předává, do konce března to mají od nás převzít. Proto je socha zabalená,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Petr Bidlo, vedoucí oddělení vnějších vztahů Prahy 1.
Socha se ale podle něj nikam stěhovat nebude. Zabalená je údajně proto, aby mělo hlavní město jistotu, že není nijak poškozená. Spolu se sochou si město přebere i zbytek mobiliáře Vrchlického sadů.
Důvodem převodu pozemků je revitalizace parku a výstavba nové tramvajové trati, která by měla vést od Muzea přes Vrchlického sady až do ulice Bolzanova.
Ukrajinec osvobozující Prahu
V souvislosti se současnou válkou na Ukrajině dostává socha Sbratření nový význam. „Ten důstojník je Ukrajinec. Lidé si neuvědomují, že ukrajinský front osvobozoval Československo dost významně. Ti kluci, kteří pokládali život při osvobození Prahy, byli velmi, velmi často Ukrajinci,“ tvrdí Pavel Karous, sochař a pedagog z Vysoké školy uměleckoprůmyslové.
Mnoho lidí považuje sochu, na které se líbá český barikádník s důstojníkem Rudé armády, za dílo komunistické propagandy. To Karous vyvrací: „Ta socha nevznikla po únoru ’48 na objednávku komunistické nomenklatury, ale vznikla z rozpočtu židovského občana, který zaplatil vymodelování od Karla Pokorného, v té době jednoho z nejuznávanějších sochařů, jako poděkování za to, že mu zachránila Rudá armáda život, když byl v koncentračním táboře.“
Podle Karouse se socha nedá srovnávat s odstraněnou sochou maršála Koněva, která byla jasnou součástí sovětské propagandy.
Socha je podle Karouse inspirována autentickou fotografií z osvobozování Prahy, kterou na konci pražského povstání pořídil Karel Ludwig, manžel Věry Chytilové. Na fotce se objímá pražský barikádník s vojákem Rudé armády. „Nám to dneska připadá směšné, ale tehdy to vůbec směšné nebylo. Jak rudoarmějci, tak barikádníci měli strašlivou radost, že to přežili,“ dodává Karous.
Socha „Sbratření“ u Hlavního nádraží v Praze – autorem je sochař Karel Pokorný.
Má ale obavy, že v budoucnu tlak na odstranění sochy Sbratření vznikne. „Je to jedna z nejhezčích soch z tohohle období. Mluví jazykem socialistického realismu, ale i jazykem první republiky. To namodelování, to řemeslo, to že ty figury jsou v takovém barokním víru… Je to hrozně kvalitní dílo od jednoho z nejlepších sochařů té doby, který se mimochodem podílel na několika památnících masarykovské éry.“
Znovu tak vysvětluje, že tuto sochu nelze srovnávat se sochou maršála Koněva, kterou v roce 2020 nechala Praha 6 odstranit, čímž vyvolala protesty na ruské straně. Důvodem odstranění bylo to, že se sovětský maršál Ivan Koněv podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku.
