Článek
Agresivní verbální chování je způsobem jejich komunikace, řekla ke dvěma ošetřovatelkám seniorů v ostravském domově Slunečnice soudní znalkyně Vlasta Kulová.
Právě výpovědi odbornice patřilo další jednání okresního soudu, který se ve čtvrtek znovu zabýval případem špatného zacházení s klienty domova v Ostravě-Porubě.
Dvě ošetřovatelky – Šárka Š. a Monika H. – čelí obžalobě, podle níž týraly a ponižovaly 15 klientek zařízení. Hůře pohyblivé či nemohoucí ženy musely podle svědectví podstupovat hrubé zacházení a ponižování. Obě obžalované vinu od počátku odmítají.
Znalkyně zkoumala osobnosti nejen obou obžalovaných, ale také klíčové svědkyně Gabriely Lhoťanové a tří poškozených. Většina dalších obětí špatného zacházení se konce soudního procesu nedožila, stejně jako Lhoťanová, která letos zemřela.
Podle znalkyně obžalované netrpí patologickým chováním, zároveň ale nevykazují ochotu přijmout některá fakta vyplývající z obvinění. „Ani jedna z nich se nezobrazila jako agresivní osobnost, ale slovní agresivitu upouštějí snadno. Obě si nepřipouštěly, že působí na okolí zastrašujícím dojmem a dělají něco špatně,“ popsala u soudu.
Dvojice podle ní má snížené hodnoty empatie a citlivosti vůči okolí, jinými slovy se nedokázaly vcítit do specifických potřeb klientů domova.
Šárka Š. dle posudku hůře zvládá emoce, agresivní složka osobnosti obsahuje lehce zvýšené hodnoty. „Nedostatek hlubšího porozumění může situačně vést k uplatňování takových forem chování, které neodpovídají požadavkům. Afektivní reakce budou nezralé,“ řekla znalkyně.
Podle ní obžalovaná určitě potřebovala korekci ze strany nadřízených, kterou by přijala. Vulgární chování mohlo fungovat jako ventil. „Pravděpodobně jí to způsobovalo uvolnění. Tímto způsobem se odreagovala. Souvisí to s pracovním přetížením, s těžkou prací na oddělení. Člověk otupí,“ dodala Kulová.
Testový profil Moniky H. prý nenese známky patologie a netrpí depresemi. „Jeví se otevřená vůči okolí. Zároveň povrchní a málo emočně angažovaná v dění kolem sebe. Byl zaznamenán jak nedostatek empatie a citlivosti, tak odpovědnosti a vytrvalosti. Pokud se afektivní reakce objeví, bude nezralá,“ sdělila.
Znalkyně také vypracovala profil tří poškozených. Žádnou z nich podle Kulové vyloženě netrápí traumatizující zážitky z domova, nicméně dvě z nich trpí středně těžkou demencí. „Jedné z nich nedělal dobře křik na chodbě. Traumatickou vzpomínku dala najevo pláčem. Když jsem se ptala na detaily, už nedokázala přesně říct,“ doplnila.
Třetí z poškozených popsala situaci, kdy se na pokoji zamkla před jinou klientkou, která jí stále chodila do pokoje. Ošetřovatelka se ráno nemohla dostat do zamčeného pokoje. Když ženu probudila, vynadala jí, že příště nechá snídani přede dveřmi.
„Poškozená sdělila, že plakala. Bylo to v době, kdy si zvykala na prostředí domova. Jednání obviněné však nezpůsobilo závažnější destabilizaci psychiky,“ popsala znalkyně.
Zdůraznila, že příchod lidí do domova má znamenat zvýšení nebo udržení kvality života. „Aby se člověk příznivě adaptoval a udržel si důstojnost.“
Obě ošetřovatelky také čelí obžalobě, že klientkám způsobily fyzická zranění. „Jako každý jsou schopné fyzického násilí za určitých těžkých okolností, ale osobnosti tomu nic nenasvědčují,“ řekla znalkyně.
Důkazy na fyzické násilí
Státní zástupkyně Jiřina Navrátilová uvedla, že obžalobu vypracovala se znalostí posudků. „Domnívám se, že jsou ve spise i důkazy na fyzické násilí, jen je teď nedokážu konkrétně specifikovat. Spisový materiál je obsáhlý,“ reagovala.
Znalkyně se zabývala také osobností klíčové svědkyně Lhoťanové, která na poměry v domově před čtyřmi lety upozornila.
Podle posudku si ve výpovědích nevymýšlela, nicméně je mohly zkreslit její vlastní špatné zážitky z dětství. „Byla obětí. Nemůžu vyloučit, že z verbální agresivity vyvodila další traumatizující události u klientů. Neměla tendenci vymýšlet si. Jestli něco zkreslila, tak v koalici s klientkami,“ uvedla Kulová.
Obžaloba však podle Navrátilové nevychází z jediného svědectví. „Je důležité vnímat, že popisované události nejsou osamoceny jen ve výpovědi klíčové svědkyně,“ řekla.
O případu před čtyřmi lety informovaly Seznam Zprávy. Série reportáží Ve stínu Slunečnice zmapovala špatné chování pečovatelek. Policie ženy obvinila ve druhé polovině roku 2020. Jedna z poškozených například popsala, že jí ošetřovatelky stáhly plenu a nechaly ji výkaly zaneřádit zem.
Šikana seniorů aneb Ve stínu Slunečnice
Příprava a natáčení reportážní série Ve stínu Slunečnice trvaly osm měsíců. Reportéři Jiří Kubík a Nikola Zwrtková a dokumentarista Braňo Pažitka využili pro mapování situace v největším ostravském domově seniorů skrytou kameru a metodu infiltrace. Reportáže byly zveřejněny v listopadu 2019, od té doby případ vyšetřovala policie.
1. díl: Stížnost jedné pečovatelky z ostravského domova Slunečnice na chování některých jejích kolegyň ke klientům odstartovala investigativní reportáž, která vznikala v průběhu posledních osmi měsíců.
2. díl: Reportéři se skrytou kamerou zachytili výpovědi klientek největšího domova pro seniory v Moravskoslezském kraji. Vedení domova Slunečnice odmítá komunikovat.
3. díl: Vrchní sestra představuje svůj přístup ke klientům: „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“ Reportáž z prostředí ostravského domova Slunečnice pokračuje konfrontací s jeho vedením.
4. díl: Mnohaměsíční mapování situace v pečovatelském domě v Ostravě pokračuje. Ombudsmanka je případem zděšená. Ředitel ostravského domova Slunečnice Radek Baran uznal, že stížnosti byly důvodné.
5. díl: Po řadě měsíců, kdy jsme mapovali situaci na prvním oddělení největšího domova pro seniory v Moravskoslezském kraji, jsme se vydali za zástupcem zřizovatele, tedy za náměstkem ostravského primátora Pražákem.