„Snaží se vzbudit soucit.“ Praha bude hlasovat o zákazu žebrání se zvířaty

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tropické teploty, dusno, rozpálené chodníky. I za takových podmínek jsou ulice hlavního města plné lidí, kteří posedávají na ulici se svými zvířaty a od kolemjdoucích žádají peníze.

Podle ochránců zvířat se ale málokdy jedná o lidi bez domova, kteří své mazlíčky nemají kam dát. „Snaží se vzbudit soucit tím, že si opatří zvíře a pak ho využívají k žebrání,“ upozorňuje Pavel Buršík z Obránců zvířat.

Často si tak žebráci pořizují zvířata s jediným cílem: vydělávat. Kolemjdoucí si pak mnohdy sice myslí, že přispívají na dobrou věc, ve skutečnosti ale mohou situaci i zhoršit.

„Ti lidé si pak pořizují další zvířata a nutí je k tomuto způsobu vydělávání. Musí být celé dny v rozpáleném centru města ve strnulé poloze, aniž by se mohla pořádně pohnout,“ popisuje Buršík.

S podobnými praktikami by v Praze brzy mohl být konec. Město připravuje úpravy dvou vyhlášek. Do středy se k návrhům mohly vyjadřovat městské části se svými připomínkami. Teď o nich budou hlasovat radní.

„Byl bych rád, kdyby novela během podzimu šla na zastupitelstvo. Ideální by bylo, pokud by byla účinná od příštího roku,“ komentuje náměstek pražského primátora a radní pro kulturu a cestovní ruch Jiří Pospíšil (TOP 09), který změny inicioval.

Tvrdí, že v připomínkovém řízení návrhy nenarazily na větší problémy. Nemusejí ale projít přes Ministerstvo vnitra. „Když to zjednoduším, úřad tvrdí, že plošný zákaz žebrání v Praze je neopodstatněný zásah do práv žebráků a že takovou ochranu zvířata nepotřebují,“ parafrázuje Pospíšil ministerský dokument, který má redakce Seznam Zpráv k dispozici.

Ministerstvo vnitra má nicméně pravomoc vyhlášky pozastavit a obrátit se na soud. Také už vedení Prahy upozornilo, že podle judikatury Ústavního soudu nelze zákazy ve vyhláškách formulovat plošně.

"Regulace by tak měla být zaměřená na určitá místa (případně doby) s přihlédnutím k povaze chování a jeho způsobilosti narušit veřejný pořádek. Město Ministerstvu vnitra uvedlo, že zákaz směřuje k ochraně veřejného pořádku, nicméně dle předběžného názoru Ministerstva vnitra nelze v takovémto případě relevantně odůvodnit, proč by „pouhé“ žebrání se zvířetem (dokonce bez rozlišování toho, o jaké zvíře jde konkrétně) mělo veřejnost ohrožovat více než činnosti jiných osob odehrávající se za přítomnosti zvířete na veřejnosti přístupných místech, “ napsala Seznam Zprávám Hana Malá z odboru komunikace ministerstva.

Obě strany proto čekají společná jednání. „Je to otázka právní debaty, kterou ještě povedeme. Věc, která působí nevinně, může mít dopad na správně-právní problematiku,“ myslí si Pospíšil.

„S ohledem na nutnost vyžádání stanovisek od jiných úřadů, jejichž působnosti se obecně závazná vyhláška zakazující žebrání může dotýkat, bude konečné posouzení příslušného návrhu vyhlášky zasláno hlavnímu městu Praze nejpozději do konce letních prázdnin,“ doplnila Malá.

Úpravy se dotýkají konkrétně vyhlášky, která omezuje žebrání v metropoli. Mělo by v ní být doplněno ustanovení, že „žebrání prováděné za přítomnosti zvířete je zakázáno na celém území hlavního města“.

Druhá změna by měla vzniknout ve vyhlášce o buskingu, tedy pouličních vystoupeních. Ta by měla nově výslovně zakazovat „veřejnou produkci s aktivní nebo pasivní účastí zvířete“.

Na návrhy zareagoval spolek Běhejme a pomáhejme útulkům vytvořením petice. Vyzývá v ní politiky, aby změny skutečně přijali.

„Chceme radním ukázat, že lidem to není jedno,“ vysvětluje autor petice Petr Sokolík. Ke čtvrtku pod ni svůj podpis připojilo víc než 13 tisíc lidí.

Případů, kdy buskeři nebo žebráci tímto způsobem zneužívají svá zvířata, podle Sokolíka přibývá ve větších městech v Česku i zahraničí.

To může být nebezpečné nejen pro zvířata, ale i pro kolemjdoucí. „Nevíte, jak psi reagují třeba na děti, které si je chtějí pohladit. Jsou vystaveni celodennímu stresu, hluku a interakci s lidmi,“ komentuje.

Není také výjimkou, že se u jednoho psa střídá více žebrajících. „Někdo by řekl, že pejsek je to jediné, co bezdomovec má. Ale to vidím v jednom případě z deseti. Jinak to jsou organizované skupiny,“ říká Sokolík.

„Nejedná se o potrestání lidí, co jsou na ulici a mají vedle sebe pejska jako svého jediného přítele. Ale aby se stoplo využívání psů a štěňat k žebrání pro organizované obohacení, nákup drog, alkoholu a podobně,“ dodává.

Často si tímto způsobem v tuzemsku vydělávají cizinci. „Podle dostupných informací se často jedná o rumunské gangy. Jsou to stejní lidé, které vídáte v různých českých městech, přičemž zvířata mají jako pracovní nástroj,“ doplňuje Buršík.

A cílí pak mnohdy opět na cizince –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy turisty. „Nejsou obeznámeni s místními zvyklostmi. Zvířata jsou často aranžována tak, aby vzbuzovala co největší soucit,“ vysvětluje Buršík.

I když je v metropoli problém kvůli turismu nejvýraznější, nevyhnul se ani dalším městům. Podobná opatření proto zvažují například v Liberci.

Doplnili jsme o stanovisko Ministerstva vnitra.