Lžou ženy o znásilnění? Odložení případu neznamená, že se nestal, říká žalobce

„Velmi často, ale velmi často, je oznámení ženy o nějakém sexuálním násilí smyšlené. Velmi často,“ prohlásil v rozhovoru pro Aktuálně.cz policejní prezident Martin Vondrášek, když mluvil o problematice sexuálního násilí.

Po upozornění moderátorky, že tomu tak není, výrok mírnil, za svá slova nicméně sklidil kritiku odborníků, kteří se problematikou zabývají.

„Statistiky jasně říkají, že falešných oznámení znásilnění není vetší počet než u jiných trestných činů. Zároveň je znásilnění trestný čin s nejvyšší latencí,“ napsala například na sociální síť X (dříve Twitter) Johana Nejedlová, ředitelka organizace Konsent.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) Vondráškův výrok označil za „smolný a nešťastný“. Rádiu Impuls řekl, že se s ním plánuje ve čtvrtek sejít. Míní ale, že policie je v přístupu k obětem sexuálních trestných činů objektivně lepší.

Sám policejní prezident v úterý vydal prohlášení, že nechtěl problematiku obětí sexuálního násilí bagatelizovat. „Uznávám, že nebylo šťastné použít v diskuzi o smyšlených oznámeních slovní spojení ‚velmi často‘. Takové případy se však dějí a kolegyně a kolegové musí při prověřování pracovat i s touto možností,“ napsal také.

„Dlouhodobě se snažím veřejnosti předkládat úplné a objektivní informace k jednotlivým tématům, která jsou v kompetenci Policie ČR. Proto jsem se podělil i o svoji osobní zkušenost,“ pokračoval s odkazem na policejní statistiky.

Data, která si Seznam Zprávy vyžádaly na Policejním prezidiu, ukazují, že v roce 2022 kriminalisté zahájili úkony trestního řízení u 1375 podezření z trestného činu znásilnění. Z toho bylo 573 případů odloženo.

Za prvních sedm měsíců letošního roku pak bylo oznámeno 790 případů, přičemž policie odložila 148 z nich.

„Ve věci nešlo o podezření z trestného činu, jinými slovy se skutek nestal,“ uvedl mluvčí Jozef Bocán.

Tvrdit, že k činům nedošlo, je ale podle mluvčího Unie státních zástupců Tomáše Foldyny problematické.

„Nelze kategoricky říct, že se skutek nestal. Mohlo také dojít k tomu, že se stal, ale nebylo prokázáno, že jde o trestný čin, případně nebyl dostatek důkazů. To, že to bylo odloženo podle § 159a/1 trestního řádu, neznamená, že k takovému skutku nedošlo,“ řekl Seznam Zprávám.

„Pokud došlo k pohlavnímu styku, akorát si pachatel – na rozdíl od oběti – myslel, že je se souhlasem, tak nemůžete mluvit o tom, že se skutek nestal. Bude to posouzeno tak, že skutek není trestným činem, protože zatím to nemáme popsáno v trestním zákoníku tak, aby toto jednání bylo trestné. Ale z pohledu té oběti se nepochybně skutek stal.“

Automaticky podle něj ani nelze říct, že jde o křivá obvinění. „Musí být prokázané úmyslné jednání oznamovatele. Křivého obvinění se tak nemůže dopustit žena, která je buď přesvědčená, nebo se skutečně stala obětí znásilnění, ale nepodařilo se to prokázat v trestním řízení. Takového oznamovatele nelze trestně stíhat jenom proto, že nebyl shromážděn dostatek důkazů,“ dodal Foldyna.

Policejní mluvčí Bocán ke křivým obviněním řekl, že „záleží na posouzení každého případu a individuálních okolnostech“. „Například nelze trestně stíhat za křivé obvinění někoho, kdo jako pachatele neoznačil konkrétního člověka, jelikož nebyl tímto jednáním nikdo poškozen,“ přiblížil.

Vyčíslit, u kolika odložených případů se křivé obvinění následně řešilo, podle něj policie nedokáže. „Data, která by popisovala počty stíhaných osob za křivé obvinění ve vztahu k odloženým skutkům, které byly původně prověřovány pro podezření ze znásilnění, nelze z našich statistik získat, takto ty položky nesledujeme,“ napsal.

Vondráškovy výroky rezonovaly i mezi advokáty, kteří oběti sexuálního násilí zastupují.

„Pokud si vezmeme data z většiny relevantních výzkumů, tak se falešná obvinění pohybují v rámci jednotek procent, většina oznámení je založena na skutečnosti,“ řekl Seznam Zprávám Daniel Bartoň.

„Taková věta by od policejního prezidenta neměla vůbec veřejně zaznít,“ přidala se advokátka z organizace Bez trestu Lucie Hrdá. „Je to naprosto nezodpovědný přístup, který bohužel ukazuje, že tady někdo zakládá na své osobní zkušenosti, což je špatně.“

Upozornila i na další aspekt. „Dává to signál jeho podřízeným, kteří si na základě toho mohou myslet, že si ženy opravdu velmi často znásilnění vymýšlejí. Zároveň je to negativní signál pro potenciální poškozené, které by věc nahlásit chtěly. Spoustu z nich to oznamovat nechce a podobné tvrzení tomu jen přidává,“ podotkla s tím, že podle dat jsou křivá obvinění u znásilnění stejně častá jako u jiných trestných činů.

Obdobně situaci vidí i Bartoň: „Pokud jakýkoliv veřejný činitel vypouští do veřejného prostoru informace, kdy generalizuje křivá obvinění, má to vliv na vnímání policie potenciálními oznamovateli. Pokud někdo zvažuje oznámení trestného činu a slyší taková slova, tak si z nich s největší pravděpodobností dovodí, že u policie se nemusí setkat s reakcí, která by byla otevřená přijmout to, jak to daný člověk vnímá.“

Hrdá připomněla, že znásilnění je jedním z nejméně nahlašovaných trestných činů. „U těchto trestných činů musíme oběti naopak povzbuzovat, aby chtěly nahlašovat. Mimo to zákon o obětech říká, že se k nim musí policie chovat tak, že jim věří. A v proklamaci pana Vondráška to teda v žádném případě nevidím,“ upozornila.

Policie na sociální síti X uvedla, že k oznámeným případům sexuálního násilí přistupuje s maximální citlivostí, „především s ohledem na riziko sekundární viktimizace obětí. K tomu slouží i propracovaný systém vzdělávání. Že ale musíme pracovat se všemi možnými variantami, tak jako u jiných oznámení, je zřejmé“.

„Jsem přesvědčen, že v 99 procentech případů, když přijde žena nahlásit sexuální násilí, tak ten člověk, co sedí na dozorčí službě, přesně ví, co dělat nebo komu zavolat,“ řekl v rozhovoru Vondrášek.

„Jakkoliv nelze objektivně měřit latenci trestné činnosti, oběti jakýchkoliv trestných činů se nesmí bát tyto skutky oznamovat. To bylo, je a nadále bude mým cílem,“ dodal v úterním prohlášení.