„Slýchají, že jsou moc mladé.“ Rakoviny, kterou měla Anna Slováčková, přibývá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Dřív by mě vůbec nenapadlo, že se mě rakovina může týkat. Hodně jsem sportovala, žila jsem aktivně a byla jsem mladá,“ vypráví Karolína, která za sebou má dnes už ukončenou léčbu rakoviny prsu.

Měla větší štěstí než zpěvačka a herečka Anna Julie Slováčková, která o víkendu ve 29 letech na tuto nemoc zemřela.

Karolína si bulku našla ve svých 31 letech. Lékař ji nejdříve uklidnil, že nejspíš nepůjde o nic vážného. Odkázal ji nicméně na kontrolu v ordinaci s ultrazvukem.

„Všichni dávali termíny až za dva měsíce. Naštěstí jsem se nenechala odbýt a obvolávala jsem dál, dokud jsem se nedomluvila v jednom mammacentru na následující den, kdy se jim uvolnilo místo,“ popisuje žena.

Za týden jí zavolali výsledek. Oznámili jí, že má dva zhoubné nádory a musí se začít okamžitě léčit. Události pak nabraly rychlý spád. „Zeptali se mě, zda můžu být za dvě hodiny na onkologii, kde se dozvím víc,“ vzpomíná.

Na chemoterapii nastoupila hned následující den. Právě rychlost, s jakou vše začala řešit, jí možná zachránila život.

V prvním stadiu onemocnění má totiž pacientka téměř stoprocentní šanci přežití pěti a více let. V dalších fázích jsou ale možnosti vyléčení menší. Každý rok rakovině prsu podlehne přibližně 1700 žen.

„Pozdní diagnóza může vést k tomu, že žena nedostane šanci se zpátky vrátit do svého života a znovu žít,“ upozorňuje Nikol Pazderová z Aliance žen s rakovinou prsu. Vede projekt Bellis, který se zaměřuje právě na mladé pacientky.

„Odchody mladých žen člověka zasáhnou a extrémně bolí. A nás přivádí ještě víc k naší práci – mluvit o prevenci, učit samovyšetření prsu už na středních školách a hlavně rozšířit povědomí o tom, že i mladší žena může touto rakovinou onemocnět,“ dodává.

Mladých pacientek, jako je Karolína, přibývá. Za posledních 20 let se téměř zdvojnásobil počet žen do 45 let, u kterých lékaři zhoubný nádor prsu odhalili – zatímco v roce 2002 jich bylo 439, v poslední zveřejněné statistice z roku 2023 se číslo vyšplhalo na 773.

Setrvalý nárůst je nicméně vidět ve všech věkových kategoriích. Diagnózu si vyslechne přibližně osm tisíc žen ročně. Podobný trend lze pozorovat ve většině západních zemí.

Problémem u mladých žen ale je, že zpravidla nedochází na pravidelný screening, který je v Česku hrazený pojišťovnou od 45 let. Mnohdy proto k lékařům přicházejí až ve fázi, kdy jsou nádory v pokročilejším stavu.

Je u nich také častější výskyt agresivnějších podtypů karcinomu prsu. „Mezi ně patří triple negativní karcinomy a HER2 pozitivní karcinomy. Také je pravděpodobnější genetická asociace, tedy dědičné riziko,“ upozorňuje lékař Miloš Holánek z Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Podle Nikol Pazderové se navíc mladé ženy častěji setkají s nedůvěrou okolí i lékařů. „Slýchají, že jsou moc mladé. Když má ale někdo pochybnost, určitě by se neměl nechat odbýt a na vyšetření jít, protože na rakovinu prsu člověk bohužel mladý není nikdy. Je to samozřejmě výjimečnější, ale jsou i pacientky, které onemocní krátce po dvacátém roce. Velký nárůst je mezi třicátým a pětačtyřicátým rokem věku,“ komentuje Pazderová.

Faktorů, které za nárůstem stojí, je celá řada. Patří mezi ně životní styl, stres, ale i odkládání mateřství a hormonální stimulace.

Větší riziko rakoviny prsu je u žen, u kterých se dříve objevila menstruace, případně později menopauza. „Prodlužuje se funkčnost mléčné žlázy. A pokud není využívána pro laktaci, může se tam potom objevit nádorové bujení,“ vysvětluje Pazderová.

„Specifikem u mladých pacientek je, že jejich mléčná žláza je bohatá, a tím pádem není na mamografii dobře přehledná. Nádor tak nemusí být vidět, na rozdíl od pacientek po šedesátce, kde je žláza atrofická a přehlednější,“ doplňuje onkolog Miloš Holánek.

Paradoxně ale rostoucí počty mohou být i dobrou zprávou – mohou být totiž důsledkem lepšího záchytu onemocnění. V léčbě jsou navíc lékaři úspěšnější než dříve – zatímco případů přibývá, počet pacientek, které onemocnění podlehnou, se dramaticky nemění.

„Počet pacientek, které se podaří úplně vyléčit a zbavit onemocnění, se zvyšuje. Je to dané fungujícím screeningem, lepší diagnostikou a samozřejmě lepšími léčebnými metodami,“ shrnuje onkolog.

Prevence je u rakoviny prsu naprosto zásadní. Na pravidelné mamografické vyšetření dochází přibližně 60 procent žen starších 45 let. Mimoto je ale důležité i samovyšetření. Ideálně by ho ženy měly provádět každý měsíc, přibližně od dvacátého roku života.

„Je důležité, aby se každá žena naučila znát anatomii svých prsou, a pokud by se v nich něco objevilo, aby si to nahmatala včas a šla na vyšetření k lékaři,“ popisuje Pazderová.

V Alianci žen s rakovinou prsu proto vytvořili materiály, které podrobně popisují, jak samovyšetření provádět. „Snažíme se, aby se ho ženy naučily správně a techniku dostaly do ruky. Aby to bylo součástí jejich denní nebo každoměsíční rutiny,“ konstatuje Pazderová.

Opatrnější by měly být ženy, které po třicítce plánují těhotenství nebo asistovanou reprodukci. Před početím by měly absolvovat sonografické vyšetření prsou. Platí to zejména pro prvorodičky nebo ženy starší 35 let, u nichž se kvůli hormonálním změnám v těhotenství může zvýšit riziko některých onemocnění.

Důležitou roli hraje také rodinná anamnéza. Pokud se v přímé pokrevní linii – například u matky, sestry nebo babičky – vyskytla rakovina prsu, měla by žena vše konzultovat se svým gynekologem nebo praktickým lékařem.

„V případech, kdy se v rodině objevilo více případů onemocnění, zejména v mladším věku, může být vhodné zvážit genetické vyšetření, které zjistí, jestli nedošlo ke genetické mutaci BRCA1 a BRCA2 nebo k jiným mutacím,“ doporučuje Pazderová.

„Obecně platí, že zdravý životní styl – nekouřit, zdravě jíst, mít pohyb – sice nezaručí, že člověk rakovinu nedostane, ale minimalizuje riziko. Není jeden faktor, jehož odstraněním by onemocnění nevzniklo, ale můžeme se snažit dělat maximum pro snížení rizika,“ uzavírá onkolog Holánek.