Článek
Část lidí i firem volá po uvolňování opatření souvisejících s rizikem nákazy slintavkou a kulhavkou. Už měsíc nákladní auta na česko-slovenských hranicích procházejí dezinfekcí, pro návštěvníky jsou zavřené lesní bory a platí zákazy dovozu některých živočišných produktů.
Česku se zatím nákaza, extrémně nebezpečná pro hospodářské chovy zvířat, vyhýbá. Podle virologa Jiřího Černého z Centra infekčních nemocí zvířat při České zemědělské univerzitě však ještě není čas na rozvolnění. „Opatření je nutné udržet několik týdnů od doby, kdy se v okolí objeví poslední případ slintavky a kulhavky,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy. A připomíná, že u sousedů nadále evidují nová ohniska.
Jste jako odborník překvapený, že se v Česku extrémně nakažlivý virus, který se šíří vzduchem i na desítky kilometrů daleko, ještě neobjevil?
Jsem překvapený pozitivně. A doufám, že to tak vydrží.
Zástupci Agrární komory opakují, že je nutné rozsah opatření, včetně dezinfikování nákladních aut na hranicích se Slovenskem, udržet dále. Souhlasíte s nimi?
Myslím si, že je potřeba opatření zatím zachovat. Poslední evidovaný případ je z minulého týdne z Maďarska. Už to nebylo tak blízko hranic s Českem jako předešlé případy, nicméně inkubační doba slintavky a kulhavky je poměrně dlouhá. Virus v běžném prostředí přežívá poměrně dlouho. Proto bych ještě zmíněná opatření nepovoloval.
Farmáři navíc uvádějí, že v příznivých podmínkách dokáže virus přežít týdny až měsíce. Co to tedy z odborného pohledu znamená?
Hovořil bych spíše o nepříznivých podmínkách, což by bylo extrémní sucho, teplo, intenzivní sluneční svit. Silné UV záření ten virus také poškozuje.
Šéf Agrární komise Jan Doležal vnímá tlak ze strany některých členských zemí EU, aby se prevence z české strany zmírnila. Pokud se ani v dalších týdnech nákaza neprokáže, tlak nejspíš bude sílit. Podle jakého klíče tedy podle vás postupovat při rozvolňování?
Česká republika má legislativu, která byla přijata, jak postupovat v případě, že se slintavka objeví v České republice, nebo v okolních zemích. Té bychom se měli držet. Nemá cenu vymýšlet něco nového, zkoušet improvizovat. Měli bychom být dále opatrní. Hlídat, co se dováží ze zemí, které byly postižené nákazou. Tohle je potřeba udržet několik týdnů od doby, kdy se v okolí objeví poslední případ slintavky a kulhavky.
Mluvili jsme o zatím posledním případu z Maďarska z minulého týdne. Takže není na místě tlačit třeba na otevření zvířecích obor veřejnosti nebo zmírnit dezinfekci aut na hranicích?
Velmi bych se přimlouval za uchování. Měli bychom dávat velký pozor, abychom to příjemné překvapení, o kterém jsme se bavili, celkově udrželi a nákaza se do Česka vůbec nedostala.
Další ohniska na Slovensku a Maďarsku zatím rychle nepřibývají. Které ze zavedených opatření podle vás nejvíc zabírá?
Dezinfekce hraje významnou roli. Bohužel je také důležité, že nakažená zvířata byla velmi rychle utracena. Tím pádem přestala být šiřiteli viru do prostředí. Tím se snížilo množství viru, který cirkuloval. Situace byla poměrně špatná na začátku měsíce, kdy nových ohnisek přibývalo dost rychle. Od té doby se stav ustálil. Doufám, že to takhle zůstane. Pokud ano, chtěl bych – možná předčasně – pogratulovat veterinářům i jejich epidemiologům, kteří v zastavení šíření nákazy mají největší zásluhu.
Virus se objeví v mléce
Pokud by se nákaza v Česku přesto objevila, zjistí to nejdřív PCR testy ze vzorků mléka?
Je to velmi pravděpodobné, protože virus se uvolňuje už nějakou dobu před klinickými příznaky. Uvolňuje se ve velkém množství, takže detekovat jej není žádný velký problém. V mléku můžete testovat velké množství zvířat z jednoho chovu.
Takže za vás logicky nehrozí, že by se kontaminované mléko dostalo ještě dřív ke spotřebiteli?
Pokud by se dostalo dřív k lidem, projde nějakým zpracovatelským řetězcem. Minimálně se pasterizuje, než se k nám dostane, což virus bezpečně zabije. I kdyby se tak nestalo, pár zaznamenaných případů nákazy na člověku se projevilo velmi mírnými příznaky. O zdraví lidí se bát nemusíme. Musíme se bát o zdraví zvířat kolem nás a o ekonomický profit zemědělců, kteří jsou na nich závislí.
Z Velké Británie, kde měli s nákazou neblahé zkušenosti na přelomu tisíciletí, zaznívala kritika opatření. Podle nich třeba čištění pneumatik dezinfekcí nezabíralo. Co na to říkáte?
Všechna opatření mají za cíl snížení rizika, že se virus dostane dál. Nikdy tu hrozbu nesníží na nulu. Umím si představit daleko razantnější opatření, která by ještě výrazněji snížila riziko, ale je otázka, jestli jsou únosná nebo proveditelná. Když projíždíte přes dekontaminační brody, bylo by fajn, kdyby z aut vystoupili i řidiči a třeba si očistili podlážky v autech. Takových věcí vymyslíte více. Je pak ale otázka, co je možné udělat a dodržovat v reálných podmínkách. Riziko nikdy úplně nevyzmizíkujete.
Nákaza se v Československu neobjevila přes 50 let. Od té doby technologie pokročily. Přetrvávají u českých virologů nějaké otazníky v souvislosti s tímto virem, které byste rádi zodpověděli a prozkoumali?
Otázek je velké množství, ale byl bych rád, kdybychom je řešili mimo území České republiky. Samozřejmě jako člověk, který se zabývá evolucí virů a jejich ekologií, jsem dlouhodobě v kontaktu s kolegy z Afriky, kde se slintavka a kulhavka běžně vyskytuje. Dělají třeba studie, jak efektivně se přenáší z rezervoárových zvířat jako afrických buvolů právě mezi dobytek, jak rychle se šíří a na jakou vzdálenost z míst, kde buvoli běžně žijí. Z hlediska současného vypuknutí nákazy by bylo dobré mít hustší celosvětovou síť, která se bude zabývat sekvenováním viru, abychom měli bližší představu o tom, odkud se tu vzal.
Na Slovensko se virus dostal z Maďarska. Máte jasno, jak se objevil tam?
Už na začátku epidemie byly odebrané a osekvenované vzorky. Na základě zpráv, které vydala evropská referenční laboratoř pro slintavku, je virus nejpříbuznější viru, jenž byl zachycen v roce 2018 v Pákistánu. Neznamená to, že se do střední Evropy dostal odtamtud. Je jen příbuzný. Tento sérotyp slintavky běžně cirkuluje po mnoha zemích světa. Je běžný na Středním východě. Pravděpodobně se k nám dostal z daného regionu.
A jak přesně?
To je dobrá otázka, možností je víc. Mohlo to být při převozu krmiv, živočišných produktů či dobytka, který nebyl dobře umístěný v karanténě. Mohl ale taky ulpívat na nějakých kontaminovaných věcech, jako jsou oblečení, boty. Nebo se rozšířit s pomocí turistů, kteří se vrátili ze zmíněné oblasti. Ale kvůli nedostatku dat tohle asi velmi těžko zodpovíme.
