Článek
Do konce minulého roku monitoroval výskyt covidu v odpadních vodách Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka (VÚV). Na jeho data odkazuje také evropská digitální platforma, která vznikla na základě doporučení Evropské komise z března 2021. Členské státy by podle něj měly monitorovat výskyt covidu-19 v odpadních vodách.
Od začátku roku se už ale český monitoring neaktualizuje.
„My jsme z toho bohužel úplně vypadli. Má to v kompetenci Ministerstvo zdravotnictví, pod nějž my nespadáme,“ říká vedoucí Oddělení mikrobiologie vody a hydrobiologie VÚV Hana Zvěřinová Mlejnková, která měla projekt na starosti. VÚV je totiž veřejnou výzkumnou institucí zřízenou Ministerstvem životního prostředí.
Ministerstvo zdravotnictví si pro další monitoring odpadních vod vybralo Státní zdravotní ústav (SZÚ).
„Pověření SZÚ přímo vyplývá z požadavku EU pověřit monitoringem takovou Public Health organizaci (sledující veřejné zdraví, pozn. red.), která je pod státní kontrolou. To svou odborností a vybavením přesně splňuje SZÚ,“ vysvětluje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Od ledna tedy monitoring sice převzal Státní zdravotní ústav, jak ale upozorňuje, dosud na projekt nedostal finanční prostředky.
„21. 9. 2021 schválila porada vedení Ministra zdravotnictví projekt sledování variant SARS-CoV-2 v odpadních vodách s tím, že mají být uvolněny finanční prostředky na realizaci tohoto projektu. Bohužel do současné doby finanční prostředky z české strany nebyly pro SZU uvolněny,“ popisuje mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.
Ministerstvo zdravotnictví odhaduje roční provozní náklady na 12,1 milionu korun. Tato suma by měla pokrýt výdaje na provoz specializované laboratoře, systematický sběr a vyhodnocování vzorků a dat a potřebné materiálové zajištění celého odběrového procesu.
Česko zaostává
Česko je tak v monitorování odpadních vod na přítomnost koronaviru pozadu. Už v říjnu 2021 mělo být podle doporučení Evropské komise spuštěno systematické národní sledování, a to minimálně ve velkých městech nad 150 tisíc obyvatel.
Od letošního ledna ho tedy provádí nově Státní zdravotní ústav, výsledky ale veřejně přístupné nejsou. Vzorky se odebírají jedenkrát týdně v Plzni, Brně, Ostravě, Praze a k tomu ještě na ruzyňském Letišti Václava Havla.
„Data z monitoringu budou dostupná na české verzi webové stránky https://wastewater-observatory.jrc.ec.europa.eu/,“ upřesňuje mluvčí SZÚ Čechová.
Odkaz na české výsledky zatím ale uživatele dovede jen k datům Výzkumného ústavu vodohospodářského, které se už ale neaktualizují.
„My nabízíme, že bychom výsledky na našich webových stránkách zveřejnili, ale zatím se nikdo nepřihlásil,“ dodává Zvěřinová Mlejnková za VÚV.
Přitom ve většině členských států už jsou data o přítomnosti koronaviru v odpadních vodách součástí běžně aktualizovaných koronavirových statistik. Výhody jsou zjevné. Informace z odpadních vod dokážou zaprvé přesněji ukázat virovou nálož v populaci, protože data neovlivňuje ochota lidí podstoupit PCR nebo antigenní test. Zadruhé jde o levnější variantu, než je testování obyvatel. A za třetí data z odpadních vodě upozorní s předstihem, že přichází další vlna nákazy.
I opičí neštovice nebo žloutenka
Vzorem pro nás může být Nizozemsko, které monitoringem pokrývá celou zemi. Zase tak daleko ale chodit nemusíme. I Slovensko pravidelně každý týden zveřejňuje výsledky výskytu covidu-19 v kanalizaci. Tamní Úřad veřejného zdravotnictví sleduje data z 62 čistíren odpadních vod.
Kromě Státního zdravotního ústavu monitorují v Česku covid ve splašcích ještě Pražské vodovody a kanalizace (PVK) ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou (VŠCHT).
„PVK budou i nadále pokračovat v monitoringu výskytu viru SARS-CoV-2 v pražských odpadních vodách a to z důvodu, že Státní zdravotní ústav monitoruje pouze nátoky na vybrané čistírny odpadních vod a monitoring PVK se týká i jiných samostatných lokalit,“ říká mluvčí PVK Tomáš Mrázek. Takových míst se v Praze sleduje 15 a v případě zvýšeného výskytu viru je možné počet lokalit ještě rozšířit.
Monitorování odpadních vod je navíc důležitým informačním zdrojem pro veřejné zdravotnictví obecně. Lze totiž díky němu sledovat výskyt celé řady virů nebo látek, nejen covidu-19. Při nedávné epidemii opičích neštovic byli například už ve zmíněném Nizozemsku schopni sledovat šíření právě díky odběrům z kanalizace. A i v Česku se budou možnosti sledování odpadních vod dále rozšiřovat.
„V současné době se již sleduje výskyt poliovirů, enterovirů, antibiotické resistence u bakterií a připravujeme sledování viru hepatitidy,“ dodává mluvčí SZÚ Čechová.
