„Skončila jsem. Slíbili mi jiné peníze,“ zní ve městě bez nezaměstnaných

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je všední den krátce po poledni a v centru Pelhřimova chrastí u řady dveří od obchodů klíče. Po polední pauze se do práce vracejí prodavači a další pracovníci.

Přestávku na oběd má ve městě prakticky každý podnik, tedy kromě těch gastronomických, v centru se tak zamykají, nebo naopak odemykají prakticky všechny dveře.

„Je to tady zažité,“ vysvětluje Jiří Dvořák za pultem rodinného knihkupectví U Vrány prakticky u Masarykova náměstí.

Právě polední pauzy, během nichž se i na hodinu celý obchod zavře, jsou pro návštěvníka asi nejvýmluvnějším znakem toho, že se zhruba 16tisícové město dlouhodobě řadí mezi okresy s nejnižší nezaměstnaností v republice.

„Moc lidí se tedy nefláká, to je fakt,“ hodnotí Martin, který sedí v lednu na lavičce uprostřed Masarykova náměstí a pozoruje šrumec lidí vracejících se po jídle do svých obchodů.

„Nevidím tady ani žádné žebráky,“ dodává s poznámkou, že ho Pelhřimov už ničím nepřekvapí, ani tou nízkou nezaměstnaností. „Muzeum funguje na zazvonění, na kruhovém objezdu je semafor. Tady je to samá anomálie,“ shrnuje muž, který do města přijel na výlet z Brna.

V nejnovějších statistikách Úřadu práce ČR, které reflektují stav ke konci loňského roku, Pelhřimov jasně „svítí“: má třetí nejnižší nezaměstnanost ze všech okresů po Praze-východ a Praze-západ. Ty ovšem těží z toho, že tvoří prstenec v dojezdové vzdálenosti kolem hlavního města.

V Pelhřimově je ovšem i nejméně lidí bez práce – přesně 885, přitom zde nabízejí 2321 volných míst. Každý nezaměstnaný si tak může teoreticky vybrat z více jak dvou pozic.

Ačkoliv na konci loňského roku nezaměstnanost v celé zemi mírně stoupla na 3,7 procenta (meziročně o 0,2 procentního bodu), stále platí, že v Česku převažuje poptávka po lidech. A to navzdory aktuálním rostoucím cenám energií a zdražování, kvůli nimž zaměstnavatelé hrozí propouštěním.

Pelhřimov tak se svojí nízkou nezaměstnaností lépe vystihuje aktuální situaci na trhu práce než například okres Jeseník, kde sice meziměsíčně vzrostla nezaměstnanost o více jak 23 procent, ovšem podle informací od tamního úřadu práce šlo převážně o sezonní pracovníky.

„Obecně český trh situaci ustává velmi dobře. Dlouhodobě je nezaměstnanost nízká,“ hodnotí pro Seznam Zprávy Tomáš Dombrovský, datový analytik ze společnosti LMC. Hovoří dokonce o tom, že tuzemský pracovní trh je „prosluněný“, i když existují lokální „údolí stínů“ nebo i opačné – pozitivní – extrémy, kam lze zařadit i Pelhřimov.

„I když trh spíše zpomaluje, firmy nabírají opatrně. Meziročně je zhruba o 20 procent méně obsazených pozic, spíš je to taková racionalizace. Vracíme se do roku 2019. Protože první půlka roku 2020 byla extrémem v počtu obsazovaných míst,“ vysvětluje, že sleduje spíše trend rozvážnějších náborů.

„Vlastně mě to ani nepřekvapuje,“ reaguje knihkupec Jiří Vrána na informaci o tom, jak dobře si z pohledu nezaměstnanosti Pelhřimov stojí.

Vypráví, že opravdu není jednoduché sehnat zaměstnance. „Buď je těžké ho zaplatit, nebo jsou to lidé, u kterých existují objektivní důvody, že jsou bez práce,“ říká, že jde o lidi, kteří například ani nemají základní pracovní návyky.

Současně si všímá, že pozitivním dopadem nízké nezaměstnanosti je, že město žije a například na náměstí funguje řada různých obchůdků všeho druhu.

„A když někdo opustí komerční prostor, rychle ho zaplní někdo nový,“ líčí Vrána.

Pracovníka naopak našel provozní Michal v bistru Patro. „Hledali jsme na poloviční úvazek a našli. Možná jsme měli štěstí a možná je to tím kratším úvazkem,“ není si jistý restauratér.

Těsně u centrálního Masarykova náměstí se nachází i obchod s hračkami, maskami, tričky s vtipnými potisky a dalšími věcmi. Po obědě se do něj vrací majitel Jaromír Kašpar, jehož nízká nezaměstnanost také nepřekvapuje.

„Zrovna jsem listoval v našem týdeníku a je to samá nabídka práce,“ říká Seznam Zprávám a přináší velkoformátový list – největší prostor všech čtyř stran skutečně zabírají poutáky na volná místa.

Mluví o tom, že je na obchod sám, maximálně si v létě, když jede na dovolenou, za sebe na chvíli najde záskok.

Úplně nesouhlasí, že by místní byli díky nízké nezaměstnanosti bohatí. „Teď právě všichni šetří,“ říká Kašpar. Pro jeho byznys, který těží z plesů a karnevalů, případně podzimního Halloweenu a přes léto z turistů, byly velmi těžké i poslední dva covidové roky.

Většina náhodně oslovených v ulicích města reaguje na informaci o nezaměstnanosti s dávkou lokální hrdosti. „Jsou tady pracovití lidi!“ praví například žena, která spěchala na autobus.

Další dáma, oslovená u Strachovských rybníků na půl cesty mezi centrem města a sídlištěm Pražské předměstí, se usmívá nad otázkou, jestli jsou zde lidé díky nízké nezaměstnanosti bohatší. „Vždyť i tady končí některé služby kvůli energiím,“ upozorňuje, že okres není odtržený od reality České republiky.

Mladík s kapucí přes hlavu a nezapálenou cigaretou v puse, který se představuje jako Jiří, postává před bankomatem na ulici Architekta Janáka a říká, že jako zaměstnanec je spokojený.

„Asi před rokem jsem změnil práci a mám teď slušné peníze,“ přibližuje s tím, že mu i nějaké zbývají, a může si tak šetřit, a mluví o tom, že cítí, že se zaměstnavatelé musejí snažit, aby si pracovníky udrželi.

Reportér ale ve městě narazil i na vyšší blondýnu, která se představuje jako Martina. Zatímco venčí psa, svěřuje se, že je od prosince bez práce.

„Změnila jsem práci a nastoupila do jednoho řetězce s potravinami jako prodavačka. Slíbili mi ale úplně jiné peníze, než jaké jsem potom měla skutečně ve smlouvě,“ líčí. Nabízeli jí 17 tisíc korun.

Do předchozího zaměstnání se také vrátit nechce, protože šéfa popisuje jako „rasa“. „Doma mě to ale nebaví, nejsme na to zvyklá. Je mi to úplně jedno, co budu dělat, klidně noční,“ říká. Zkouší se ucházet o práci v dalších obchodech. „V jednom řetězci s drogerií mi ale například napsali, že budou na prodavačku dělat výběrové řízení,“ podotýká trochu pobaveně.

Martina zmiňuje, že velmi aktivní jsou i na úřadu práce. „Nechají člověka trochu oddechnout, ale pak po něm tvrdě jdou, aby to nesklouzlo k dlouhodobé nezaměstnanosti.“

To potvrzuje i knihkupec Jiří Dvořák. „Žena byla chvilku bez práce a je to pravda. Úředníci jsou tady hodně aktivní.“

Mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková uvádí, že svoji roli sehrává i fakt, že je v okrese dlouhodobě nízká nezaměstnanost, a proto je v evidenci méně uchazečů o zaměstnání. „Což v praxi znamená, že jim úředníci mohou věnovat při zprostředkování zaměstnání intenzivnější péči,“ konstatuje mluvčí, podle níž to ale neznamená, že by jinde nevěnovali uchazečům dostatečnou pozornost.

„Pozitivní situaci na Pelhřimovsku v tomto ohledu také podporuje fakt, že na tomto pracovišti jsou lidem k dispozici zaměstnanci s dlouholetými zkušenostmi. Ty navíc doplňuje dobrá znalost místního trhu práce a aktuální informace od zaměstnavatelů,“ dodává Kateřina Beránková.

Důvody nízké nezaměstnanosti v okrese Pelhřimov shrnuje Beránková hned do několika faktorů. Vyzdvihuje například dobrou geografickou polohu okresu, která umožňuje dobré dojezdové časy nejen do Jihlavy, ale i do Prahy a Brna či Českých Budějovic.

Popisuje i to, že historicky zemědělsky zaměřený okres se v posledních 30 letech podařilo transformovat do strojírenské lokality, a to i díky průmyslovým zónám.

Starosta Pelhřimova nízkou nezaměstnanost vysvětluje dobře diverzifikovaným průmyslem. „Nikdy tak nezasáhne větší krize celý Pelhřimov. Vždycky jedny podniky absorbují ty (zaměstnance), kteří o práci přijdou. A opačně,“ říká Ladislav Med (ODS).

Nízká nezaměstnanost ovšem pro podnikatele představuje problém. „Lidi tady nejsou, takže se i svážejí z okolí. Jsou vypravované autobusy z Jihlavy, Humpolce a z Jindřichova Hradce,“ upozorňuje starosta.

Ředitelka regionální kanceláře agentury CzechInvest pro Kraj Vysočina Adéla Lánová přidává, že Pelhřimov těží i z blízkosti dalšího propodnikatelsky orientovaného Humpolce. Všímá si ale i dalších faktorů nízké nezaměstnanosti: „Roste počet aktivních živnostníků a zároveň klesající počty lidí v produktivním věku.“