Článek
Do škol v městské části Praha 10 nastoupilo už 32 dětí ukrajinských válečných uprchlíků. Zatím jsou rozděleny do čtyř základních škol.
„Děti přijímáme podle spádovosti, tedy jejich aktuálního místa pobytu. V případě, že v některé škole místa dojdou, budeme odesílat rodiče s dětmi do školy, kde volno je,“ popisuje mluvčí radnice Jan Hamrník.
Náklady se zatím hradí z rozpočtu škol, ale městská část chystá uvolnit dva miliony pro okamžitou humanitární pomoc. Řeší se ale hlavně praktické věci – školy shání pomůcky pro děti, překládají se texty včetně třeba jídelního lístku a hledají se lidé, kteří by pomohli s komunikací.
„Budeme se snažit, aby byl takový ‚ukrajinský koordinátor‘ ideálně v každé škole,“ dodává Hamrník.
Ohledně školní docházky radí uprchlíkům přímo v asistenčních centrech, která vznikají postupně ve všech českých krajích. Některé obce budou rozdělovat ukrajinské žáky do škol podle místa pobytu, jiné vyčlenily konkrétní školy, které jsou připravené žáky přijmout.
V Brně tak momentálně ukrajinské děti přijímá 29 základních škol a 17 mateřských. Za úterý a středu se do nich přihlásilo kolem 80 ukrajinských dětí. Školy zatím ve spolupráci se zřizovateli řeší situaci ukrajinských dětí individuálně. Ministerstvo školství jim k tomu ve čtvrtek zaslalo manuál, který odpovídá na základní otázky.
Výuka v mateřštině
Za podpory Ministerstva školství rovněž startuje projekt ukrajinských jednotřídek, který připravilo Velvyslanectví Ukrajiny ve spolupráci s Nadačním fondem Děti Ukrajiny. Děti v těchto třídách budou učit ukrajinští pedagogové v jejich rodném jazyce. V pondělí začnou fungovat tři takové skupiny – jedna v Praze a dvě v Brně. Na cestě jsou i učebnice z Ukrajiny.
„V následujících týdnech by mělo dojít k rozšíření těchto jednotřídek do dalších velkých měst a také míst, kde se bude koncentrovat větší počet uprchlíků z Ukrajiny,“ upřesňuje emeritní rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který na projektu spolupracuje.
Momentálně se už jedná o zřízení další jednotřídky také v Moravskoslezském kraji. Rodiny, které mají o takový typ vzdělávání zájem, se mohou hlásit na webu www.detiukrajiny.cz.
Jednoho žáka z Ukrajiny už například v tomto týdnu přivítala brněnská Masarykova základní škola. „Zařadil se běžně do třídy a k tomu nabízíme výuku českého jazyka navíc. Zapojí se tak do skupiny žáků přicházejících bez znalosti cizího jazyka, kterou už na škole máme zřízenou,“ vysvětluje ředitelka školy Martina Zavřelová.
Od letošního školního roku totiž platí, že v každé obci s rozšířenou působností musí kraj určit alespoň jednu školu, ve které se děti s odlišným mateřským jazykem učí navíc zdarma česky. Výuku musí nabízet také základky s více než 5 procenty žáky s cizí státní příslušností a mateřské školy, kde jsou alespoň čtyři takové děti.
Právě v brněnské Masarykově základní škole taková intenzivní výuka češtiny už probíhá. Podobné školy jsou tak pro zřizovatele první volbou, kam ukrajinské válečné uprchlíky umístit.
Dětské skupiny
Některé rodiny ale po hrůzné zkušenosti s válkou a náročné cestě do Česka nechtějí děti rovnou posílat do lavic. Zvlášť proto, že pro ně může být složité včlenit se do kolektivu žáků, jejichž jazykem nemluví. Ministerstvo školství v manuálu připomíná, že ukrajinští občané mají možnost přicestovat na území ČR bezvízově až na 90 dní. Po tuto dobu nemusí děti hlásit do školy.
Navíc ukrajinské rodiny často potřebují pro děti třeba jen krátkodobé hlídání. V Plzni tak připravili dvě dětské skupiny pro ukrajinské uprchlíky. Pomáhat bude také více než stovka studentů, zaměstnanců a absolventů Fakulty pedagogické Západočeské univerzity.
Ukrajinské ministerstvo školství a další vzdělávací organizace navíc pro žáky připravují distanční výuku podle tamního vzdělávacího programu a podle českého Ministerstva školství tak mohou právě v organizovaných skupinách na výuku navázat.
„V každém případě je nástup do školy uprostřed školního roku pro každé dítě náročný, a není nutné na přijetí do školy spěchat,“ dodává Ministerstvo školství v manuálu.
V průběhu adaptace v české škole se navíc ukrajinští žáci mohou učit kombinovaně – tedy část hodin s kmenovou třídou a místo některých předmětů se věnovat například studiu podle ukrajinského vzdělávacího programu nebo výuce češtiny.
Každopádně je obvyklé, že jsou žáci zařazeni do ročníku dle jejich věku a postupně se začleňují do kolektivu. Ministerstvo školství pak připomíná, že na výuku češtiny pro ukrajinské žáky, kteří se do školy zapíšou, může ředitel využít peníze z Národního plánu doučování. Zároveň jim má právo snížit nebo úplně prominout úhradu školního stravování.
Většina měst, kam přichází větší počet uprchlíků, ale zatím teprve řeší, kolik lidí skutečně zůstane a tedy i s kolika žáky mají školy počítat. Značná část dětí je ve školkovém věku. Zvlášť pro větší města tak může být problém pro ně najít místo v mateřských školách. Kapacita totiž nestačí ani pro české děti.
„Je potřeba si říct, že kapacity předškolního vzdělávání ve městě Brně prostě nejsou, máme všechny školky plné. Šli bychom tedy cestou zřizování dětských skupin v prostorách základních škol, kde je zajištěné veškeré zázemí,“ plánuje náměstek primátorky města Brna Petr Hladík (KDU-ČSL)
Nad rámec kapacity školky navíc není ani možné děti přijímat. O navýšení rozhoduje krajský úřad a nutný je i souhlas hygieny. Ministerstvo školství proto v současné době jedná o tom, aby se tento proces zjednodušil.
Pro přijetí do mateřské školy je nutné také potvrzení o povinném očkování od lékaře, což může být za současné situace problém. I toto Ministerstvo školství s rezortem zdravotnictví aktuálně řeší. Překlad nejdůležitějších dokumentů do ukrajinštiny je možné najít na webu Národní pedagogického institutu.
