Článek
Vláda schválila program, který má vysokým školám umožnit, aby zvýšily své kapacity studentů o pětinu.
Budoucí vyhlídky jsou tedy takové, že za 12 let by se mělo vychovat až 22 tisíc erudovaných nelékařských zdravotníků.
Vládní program se bude týkat především profesí jako jsou všeobecné nebo dětské sestry, radiologičtí asistenti nebo zdravotní záchranáři. V pátek program představili odborníci z resortu lékařství a školství.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) Seznam Zprávám popsal, kam peníze směřují.
Kolik peněz vláda na tento program vyčlenila?
Na nastartování tohoto programu vyčlenila zhruba 300 milionů. To umožní, aby v září roku 2025 nastoupilo o 20 procent víc nelékařských zdravotnických pracovníků na vysoké školy. V následujících 10 letech na tento program bude uvolněno přes 12,5 miliardy korun.
Už v minulosti vláda slibovala kroky k řešení personální krize, ale situace nebyla dlouhodobě udržitelná. Co bude tentokrát jinak?
Jiné bude to, že jsem prosadil jak u lékařů, tak u nelékařů - po dohodě s ostatními ministry a především s ministrem financí -, že se z toho stává mandatorní výdaj. To znamená, že to bude pevná součást státního rozpočtu, kdy ale ty peníze musí jít přímo tam, kde je potřebujeme. Tedy v případě lékařů na navýšení jejich počtu, v případě nelékařů na navýšení počtu nelékařů. Nemohou jít jinam.
Někteří absolventi a vyškolení pracovníci stále odchází do zahraničí za lepšími podmínkami. Má vláda plán, jak udržet pracovníky v Česku?
Vždycky budou odcházet lékaři do zahraničí. Je to správné. I já pracoval v zahraničí, ve Spojených státech, v Japonsku, naučil jsem se tam spoustu nových metod a postupů. Pak jsem se vrátil do České republiky už do pozice zástupce přednosty kliniky a dál jsem pokračoval v práci na klinice, kterou jsem pak vedl. To, že odchází lékaři do zahraničí, je dobře, protože tam získávají zkušenosti, získávají tam erudici, nové stimuly. Jde o zhruba sedm procent absolventů. Přes devadesát procent zůstává. My musíme udělat všechno pro to, aby se vrátili, aby byly obory pro pracovníky zajímavé a atraktivní.
Jak chcete podpořit vysoké a vyšší odborné školy, aby měly kapacity na příchod vyššího počtu studentů?
Na to jsou právě cílené tyto programy, kdy ze státního rozpočtu jdou cíleně peníze na vysoké školy, na ty obory, kde je velký zájem a kde je potřeba, aby se kapacity navýšily. Prosadil jsem, aby šly peníze na nelékařské zdravotnické profese a aby to bylo dlouhodobě udržitelné, tedy součástí rozpočtu. Stejná debata je u psychologů, protože je potřeba navýšit počet psychologů na většině pedagogických fakult. Měl by to být stejný program. V květnu by ho měl ministr Mikuláš Bek představit vládě.
Půjdou vyhrazené peníze, které získáte, také na zafinancování materiálů pro vysoké školy?
Ve financích je samozřejmě nejenom platba za studenta, ze které se platí materiály, provoz školy nebo platy kantorů. Ale celý balík - a je to obrovská suma 12,5 miliardy korun -, z něhož se platí všechno, co tam je. Je to opravdu velmi pečlivá kalkulace, kterou validovaly vysoké školy a se kterou vysoké školy souhlasily a velmi ji chválí.
Jak zvýšit počet zdravotníků
Dvanáctiletý program, který se podle odborníků může časem změnit, bude stát celkově 12,8 miliardy korun. Letos to bude 395 milionů korun, další roky se bude částka zvyšovat. Cílem je zvýšit kapacitu personálu každoročně o jednu pětinu.
Ve srovnání se zeměmi OECD je Česká republika - co se týče počtu nelékařských zdravotnických pracovníků -, v lepším průměru. Ukazují to poslední dostupná data OECD Library z roku 2023. Přesto problémy s počtem personálu stále přetrvávají.
Alice Strnadová, hlavní sestra ČR, popsala, že oslovili několik hejtmanů, zmapovali poskytovatele zdravotních služeb po celém Česku nebo vydali metodický pokyn k zaškolení mladých lidí v praxi.
„Zmapovali jsme poskytovatele zdravotních služeb po celém Česku a vydali metodický pokyn k zaškolení mladých lidí v praxi. Pomáhá jim s adaptací v novém prostředí, aby nám po absolutoriu zůstávali po delší dobu. V rámci pokusného ověřování jsme vytvořili také takzvanou zkrácenou cestu vzdělávacího programu a vzdělávacího oboru. Konkrétně se jedná o ošetřovatele, praktickou sestru a všeobecnou sestru, kdy chceme započítávat dříve absolvované studium a efektivně vzdělávací cestu zkrátit,“ vysvětluje Alice Strnadová, která působí na pozici Hlavní sestry ČR.
Do příprav programu se zapojilo několik škol. Konkrétně šest lékařských fakult a jedenáct dalších vysokých škol. Odborníci popisují, že pro dlouhodobou udržitelnost programu je klíčové, aby se zajistila nejen kapacita na vysokých školách, ale také podpora akademických pracovníků, kteří studentům odborné vzdělání zajišťují.
„Šest z osmi lékařských fakult v České republice se věnuje vzdělávání nelékařských profesí a není to zdaleka jenom pregraduální studium, ale i postgraduální. V neposlední řadě je velmi intenzivní využití simulačních nástrojů v medicíně a samozřejmě lékařské fakulty plní vědecko-výzkumnou činnost, která je nezbytná k tomu, aby se každý obor rozvíjel,“ popisuje Martin Repko, děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Od roku 2019 probíhá modelový vzor podpory všeobecného lékařství. Je to program, který letos končí a ve kterém už první absolventi zdravotnických oborů nastupují do praxe. V akademických letech 2019 - 2023 dokončilo školu podle dat resortu až o 28 procent více absolventů všeobecného lékařství než v letech 2015-2018.
