Článek
Z roku na rok se musí rozloučit i s několika zaměstnanci. A nebo vezmou odměny učitelům. Těžko řešitelná situace, kterou mají na začátku roku před sebou ředitelé škol.
Nespokojenost dosahuje takových rozměrů, že se mluví opět také o další stávce. Jak současnou situaci vnímají ředitelé škol, popisuje Jan Kuzebauch z kraslické ZŠ Dukelská na Sokolovsku, který se účastní za spolek Učitelská platforma také jednání s Ministerstvem školství.
Po úterním jednání s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) to vypadalo, že se našla dohoda. Bylo to jen zdání?
Šlo jen o jednu technikálii, na které jsme se dohodli. Budu teď mluvit jenom o mzdách, ale v mém případě jde zaokrouhleně o 30 milionů, které můžu vynaložit na pedagogy, ale už ne na nepedagogické pracovníky, a naopak. Dohodli jsme se ale, že se s penězi bude moc volněji nakládat, protože se zlikviduje takový relikt minulosti, kterým je maximální limit počtu úvazků.
Ale nedostatek peněz ve školách se tím přeci nevyřešil, protože těch 800 milionů, o které přišel žádat ministr školství Mikuláš Bek (STAN), nedostal?
Vyřešilo se jen to, že nemusím jako ředitel hned začít lidi propouštět a můžu čekat, jestli náhodou nedostaneme peníze navíc. Anebo můžu neprofinancované pozice zaplatit z peněz pro učitele. Na jednu stranu je pro mě jako pro ředitele výhodné, že budu moct o rozpočtu rozhodovat volněji. Na tu druhou stranu mě ale tímto opatřením vlastně navádí k tomu, abych sáhl na odměny pro učitele a dal je nepedagogům.
Nejen školské odbory, ale i Učitelská platforma začala kvůli škrtům mluvit i o další stávce. Budete znovu protestovat?
My jsme stále ochotní s ministerstvem komunikovat a stávka je pro nás terminálním řešením. Jde nám o to, aby nám rozpočty nějakým způsobem dofinancovali.
Za jakých okolností pro vás tedy přichází stávka v úvahu?
Asi pokud by se nic nezměnilo. Cítím ale, že ten míč je teď spíš na straně vlády než Ministerstva školství.
Na kuchařky by se sahat nemělo
Dnes jste právě na ministerstvu znovu jednali. Nastal nějaký posun?
Zaznamenali jsme jednu informaci, která je pro nás velmi uklidňující. My totiž stále nemáme kompletní rozpočty, ačkoliv z ministerstva už rozpisy dorazily. Ale peníze pro kuchařky ve školních jídelnách přicházejí později od krajů. V tomhle ohledu nás ale pan ministr ujistil, že počet úvazků zůstane stejný. To byla pro nás dosud jedna obrovská neznámá.
Žádné další škrty by tedy už přijít neměly?
Dá se očekávat snížení o dvě procenta, ale už ne škrty úvazků.
Jaká je vlastně teď atmosféra mezi řediteli a učiteli, protože v podstatě od poloviny loňského roku se neřeší téměř nic jiného než úspory v rozpočtu?
Panuje obrovská nejistota. Řítí se na nás změny, na kterých se chceme jako ředitelé aktivně podílet, ať už jde o úpravy v rámcových vzdělávacích programech nebo zavádění wellbeingu do škol, ale současná situace k tomu moc nenahrává. Všichni jsme se stali ekonomy. K tomu musím říct, že se mně ani kolegům nelíbí rétorika, že dobrý manažer se pozná tak, že nevyužil všechny úvazky. Z toho vyznívá, že je ředitel špatný, pokud spotřeboval všechny peníze.
Ministr školství Bek argument o dobrých manažerech použil ve středu na sněmovním školském výboru, kde zdůvodňoval, že se neškrtala jen neobsazená místa, protože by tak ministerstvo trestalo ředitele, kteří šetřili.
Ale takhle to není. V některé škole sice skutečně mohly práci čtyř uklízeček zastat tři s tím, že měly pak větší příplatek. Také se ale mohlo stát, že zkrátka škola nemohla uklízečku sehnat, a tak zůstalo místo neobsazené. A co je lepší – když budu mít špinavou školu, ale dvě zaměstnané uklízečky, nebo čisto a čtyři pracovnice? Kdo je pak lepší manažer?
Přestat platit není řešením
Na druhou stranu ohledně škrtů třeba náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) psal, že někteří aktéři používají normální postupy rozpisu financování „k šíření neklidu, ke kterému není důvod“. Berete to tak, že i vy šíříte neklid?
Takhle to přeci není. Jako ředitel máte nějaký objem prostředků, ze kterých musíte školu spravovat. A když vám rozpočet seškrtají o desítky procent, tak prostor na neklid opravdu máte.
Rozumím tomu, že ministerstvo říká, aby část rozpočtu převzali zřizovatelé, protože se provozní zaměstnanci starají o jejich majetek. Ale z peněz na nepedagogy platím třeba ajťáka, který se mi stará o stovky zařízení, která potřebuji ve škole provozovat. Tím plním státní zakázku. Stát po mně chce, abych učil mimo jiné digitální kompetence, tak je zvláštní, že mi i tuto část rozpočtu krátí.
O kolik úvazků jste přišel vy oproti minulému roku?
Šel jsem dolů ze zhruba 7,8 na 6,6. Mám tedy o 1,2 úvazku méně.
Ministr Bek ale zmiňoval, že za poklesem může být i snížení počtu žáků ve škole?
To není náš případ.
Co s tou dírou v rozpočtu budete dělat? Pomůže vám zřizovatel?
Ještě jsem s ním nejednal, ale chystám se na to. Dovedu si ale představit, že tomu moc nakloněný nebude. Ale přesto to udělám, přesto se pokusím, abych byl v očích ministerstva dobrým manažerem.
Celkově se mi ale nelíbí způsob komunikace. Opakovaně teď slyšíme, že je školství bezedná studna, kam se dolévají peníze, ale nic se neděje. Přitom i část ředitelů stojí za tím, že je systém financování potřeba proměnit. Když ale zůstanu u příměrů, tak na školství by se nemělo dívat jako na bezednou studnu, ale spíš kytku.
Jestli jsme tedy dospěli k názoru, že už je v nevhodných podmínkách a květináč nám třeba i protéká, tak je potřeba kytku přesadit. A my s tím rádi pomůžeme. Ale nemůžeme přeci začít tím, že kytku přestaneme na půl roku zalévat.
