Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jestli se letošní rok ve školství zdál hodně vypjatý, není to nic proti tomu, co učitele, žáky i rodiče čeká příští rok. Na podzim stávkovala nejdříve část fakult vysokých škol, poté také střední a základní školy. Debata o financování se ale posunula jen částečně, takže se v příštím roce dají čekat další vyhrocené diskuze.
K tomu přijde hned zkraje roku první krok na cestě ke kompletní proměně výuky na základních školách a výrazná změna čeká také uchazeče o střední školy. Seznam Zprávy připravily přehled zásadních věcí, které školství čekají v roce 2024.
Kdo zaplatí uklízečky a kuchařky?
Ačkoliv kolem výplat nepedagogických pracovníků udělalo Ministerstvo školství během roku několik veletočů, fakta zůstávají – v rozpočtu na jejich platy chybí peníze. Konkrétně jde asi o šest miliard korun. Polovinu částky by měla na začátku roku zalátat speciální platba, kterou potvrdila na jednání i vláda.
Zbylé tři miliardy ale budou stále chybět. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) hodlá ještě po vládě chtít další dodatečnou částku z nespotřebovaných výdajů roku 2023. Není jasné, jestli se to povede. Peníze by tak musely ve svých rozpočtech najít obce a kraje. Ostatně na ně chce od roku 2025 financování nepedagogických pozic na školách ministr převést.
Během příštího roku se tak bude diskutovat, jakým způsobem by změna mohla proběhnout a jakou kompenzaci zřizovatelů dostanou v rámci rozpočtového určení daní.
Méně peněz na výuku
Především kvůli seškrtání prostředků na vyučování se v listopadu protestovalo. Ministerstvo školství nakonec ustoupilo a místo 15 procent proplacených vyučovacích hodin na středních školách a šesti procent na základkách půjde jen o pětiprocentní útlum.
Přesto by ale úspora mohla výrazně dopadnout na malotřídní školy. Samo Ministerstvo školství v návrhu úspor upozornilo, že může dojít k zániku některých podlimitních škol, na jejichž financování se už dnes podílí zřizovatelé, a přeměně části úplných základních škol pouze na prvostupňové.
O budoucnosti malých škol se bude debatovat ještě v příštím roce. Každopádně změna financování bude platit od září 2024.
Reforma vyučování
Ministerstvo školství sice odložilo reformu výuky na základních školách až na září 2027 – od tohoto data budou muset školy vyučovat podle nového rámcového vzdělávacího programu minimálně v první a šesté třídě.
Už ale existuje první verze reformního dokumentu a Seznam Zprávy měly možnost do něj nahlédnout. Nároky na žáky vychází z nejnižší úrovně Globálního odborného rámce UNESCO. Na konci páté třídy tak bude například stačit, aby žák sčítal, odčítal, násobil a dělil do 10 000.
Příklad jednoho z výstupů v páté třídě
Žák řeší problémy typu: „Na poli je 34 ovcí. Na pole přichází dalších 29 ovcí. Kolik ovcí je nyní na poli?“; „V 5. ročníku je celkem 54 dětí. 7 dnes chybí. Kolik je dětí z 5. ročníku dneska ve škole?“ tj.: řeší jednoduché reálné problémy zahrnující sčítání a odčítání přirozených čísel do 100 (tj. kde součet nebo mezisoučet nepřesahuje 100) s přeskupováním, včetně problémů týkajících se měření a měnových jednotek.
Zdroj: Návrh rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání
Velký důraz se naopak klade na kompetence, které jsou v textu velmi podrobně popsané a obsahují stovky bodů, které si budou muset žáci osvojit. Jako třeba umět se učit, aktivně naslouchat nebo poznávat své silné a slabé stránky.
Rámcový vzdělávací program dal dohromady Národní pedagogický institut, nyní ho připomínkuje Ministerstvo školství. V lednu a únoru k tomu budou probíhat kulaté stoly a na jaro se plánuje veřejná konzultace.
Dopadnou letos přijímačky lépe?
Poslední přijímací zkoušky dopadly katastrofálně. Systém papírového zápisu na střední školy pod náporem nejsilnějšího ročníku za poslední roky totálně zkolaboval. Něčemu podobnému by mělo v roce 2024 zamezit elektronické přihlašování.
Systém připravuje státní organizace Cermat a má na to opravdu jen minimum času. Ministr školství Bek ale v rozhovoru pro Seznam Zprávy řekl, že radši padne jako ministr, než aby nový systém nezkusili na jaře 2024 zavést.
Minimálně z legislativního pohledu už je vše připraveno. Zákon podepsal v polovině prosince prezident Petr Pavel. Žáci budou moct podávat přihlášky nejen digitálně, ale dostanou také o jednu možnost navíc – celkem se tak mohou přihlásit na tři střední školy, které srovnají na základě svých preferencí. Podle výsledků zkoušek je pak systém automaticky přihlásí ke studiu.
Více gymnázií a lyceí
Problémy s přijímacími zkouškami na střední školy ukázaly ještě jednu potíž českého vzdělávání, a to nedostatek míst na všeobecně vzdělávacích oborech, tedy gymnáziích a lyceích. Jejich počty by ale mohly do budoucna narůstat.
Počítá s tím dokument nazvaný Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy, který těsně před Vánoci schválila vláda. V jednotlivých krajích by tak podíl kapacity všeobecně vzdělávacích oborů mohl narůst až na 50 procent.
Boj o asistenty pedagoga
Další změna, která se zadrhla – financování asistentů pedagoga. Původně se měly školám přidělovat pozice podle nového systému už od ledna 2024, nakonec se ale kvůli kritice odborníků vše posouvá až na leden 2025.
V průběhu příštího roku se tak budou diskutovat zásadní detaily změny. Ve zkratce má nový systém zajistit, že nárok na asistenta pedagoga bude mít každá škola podle počtu žáků, tříd a dětí s podpůrnými opatřeními.
Odborníci v zásadě vítají, že financování bude předvídatelné a dlouhodobé, ale také upozorňují, že školy s větším počtem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami mohou na přepočítávání úvazků doplatit. Rizikové také je, že by nově nebyl asistent přiznáván konkrétnímu dítěti, a tak by některé děti mohly zůstat bez této pomoci, i když by na ni měly mít nárok. Všechny tyto detaily se budou muset vyřešit v příštím roce.
