Hlavní obsah

Školky přes léto? Pro mnoho rodičů úřední peklo

Foto: M-Production, Shutterstock.com

Na Praze 4 vyšli rodičům vstříc a zajistili provoz školek přes léto. Mimoděk se ale odhalilo, jak decentralizovaná předškolní péče v Česku funguje. (Ilustrační snímek)

Rodič na Praze 4 upozornil na chaos, který panuje nad prázdninovým režimem tamních školek. Každých čtrnáct dnů bude v provozu jiná. A každá má jiná pravidla provozu.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do první školky je potřeba s 325 korunami dorazit osobně v polovině června od 10 do 11 nebo odpoledne od 13 do 17 hodin.

Do další je naopak potřeba školkovné 448 korun poslat převodem.

A do třetí je potřeba dorazit s 529 korunami konkrétní den v červnu od 15. do 18. hodiny.

I do takové situace se mohou dostat rodiče na Praze 4, pokud chtějí využít letní provoz tamních školek.

Na začátku přitom byl dobrý úmysl čtvrté městské části, kdy se rozhodla vyjít letos rodičům vstříc a rozplánovala provoz tamních mateřských školek tak, aby přes celé prázdniny zůstala některá zařízení otevřená.

Školky rozdělili do čtyř dvoutýdenních turnusů. Děti tak fakticky mohou během léta vystřídat až čtyři školky.

Mimoděk se tak ale odhalilo, jak nejednotné podmínky ve školkách v rámci jedné městské části panují. Od výše školného a ceny stravného až po způsob placení.

Petr Mazouch, rodič a akademik žijící na Praze 4, se rozhodl proti panujícímu systému ohradit. Na všechny zastupitele městské části adresoval e-mail, v němž se ptal, jestli by to alespoň pro letní režim nešlo částečně sjednotit.

Podívejte se, jak se školky liší jen v otázce platby:

„Je tragické, že vám řeknou, že to nemůžete poslat převodem elektronicky, ale musíte přijít zaplatit do ředitelny v daném termínu. Tak zaprvé: Najdu čas, ale musím tam jet. A sejde se nás tam třeba šedesát rodičů, protože v tu danou hodinu tam musí přijít všichni,“ podivuje se Mazouch nad tím, že ve 21. století není možné přijít s komfortnějším řešením.

Simona Weidnerová, předsedkyně Institut pro sociální a ekonomické analýzy, která se zaměřuje na problematiku předškolní péče, ale vysvětluje, že například platba v hotovosti má své odůvodnění, a tím jsou zkušenosti s neplatiči.

„Mateřské školy jsou malé organizace s omezenými kapacitními možnostmi vymáhání dluhů na školkovném i na stravném. Neplacení školného a stravného může vést k vážným finančním problémům mateřské školy, často v řádu desítek tisíc korun,“ hájí rozhodnutí školek.

Seznam Zprávy se v rámci unikátního dlouhodobého projektu Jak se žije v Česku během května zaměřují na problémy spojené s digitalizací. Zatím neexistuje jednotný systém, díky kterému by rodiče mohli komunikovat se školkami.

Už na konci loňského roku senátní výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice přijal usnesení, ve kterém poukazuje na nutnost digitalizace dat jako klíčového faktoru mimo jiné pro plánování kapacit předškolních zařízení.

Jedny prázdniny a tisíce papírů

Přes rok chodí dvojčata akademika Petra Mazoucha do státní školky na Praze 4. Jenže zrovna jejich školka není do letního režimu zapojena. Rodiče se rozhodli využít hned tři ze čtyř turnusů. Počítají s tím, že na dva týdny pojedou na dovolenou.

V praxi tak pro své dvě děti řeší Petr Mazouch šest přihlášek do tří školek.

„Dali nám formuláře. Ty se musí vypsat. A teď vy nevíte, jestli vás do školky vezmou,“ popisuje Petr Mazouch, že jako pragmatičtí rodiče proto rozeslali přihlášek více do školek, které mají v okolí.

„Představte si, že rodičů na Praze 4 jsou tisíce. A pokud každý dal v průměru tři přihlášky, tak máte třikrát desetitisíce papírů, které někam šly. Masakr,“ dopočítává rodič.

Petr Mazouch se proto rozhodl obepsat všechny zastupitele Prahy 4, jestli by nebylo možné vytvořit aplikaci, kterou by rodiče mohli využít k podání přihlášek do školek přes léto. Podle jeho slov se ale žádný ze zastupitelů neozval.

Mluvčí Prahy 4 Jiří Bigas pro Seznam Zprávy vysvětluje, že částky školného se liší, protože vychází z nákladů na provoz konkrétních školek. „Výpočet se provádí podle platné legislativy,“ konstatuje Jiří Bigas.

Podle něj je i v kompetenci ředitele mateřské školy to, aby určil, jaký způsob platby akceptuje. A městská část jakožto zřizovatel do těchto záležitostí zatím nemůže zasahovat. „Rozhodnutí je v kompetenci ředitelek. Ale pro rodiče máme dobrou zprávu, od 1. září bude platit nová legislativa a podle ní zřizovatel, tedy i městská část, určí stejnou částku školného pro všechny mateřské školy,“ zmiňuje Jiří Bigas.

Současně právě na Praze 4 v letošním roce poprvé proběhne zápis dětí do mateřských škol elektronickou formou. Městská část si pochvaluje, že tak dojde k zjednodušení administrace i větší transparentnosti.

Podobně - tedy v tom smyslu, že rozhodnutí je v kompetenci ředitelů a ředitelek školek - reagovalo na dotaz i tiskové oddělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Kolektivní nezodpovědnost

Přenášení odpovědnosti na vedení mateřských školek přitom kritizuje Simona Weidnerová, předsedkyně Institut pro sociální a ekonomické analýzy.

„Tento stav odráží nedostatečnou koordinaci a absenci jednotných podmínek a postupů v decentralizovaném systému předškolního vzdělávání,“ zmiňuje předsedkyně a popisuje, že fakticky není pravda, že je problematika plně v gesci ředitelů.

V praxi jsou ředitelé ovlivňováni neformálním chováním zřizovatelů, jde třeba o ústně zadávané pokyny. Interně si v rámci průzkumu daný stav popsali jako kolektivní nezodpovědnost.

„Souhlasím, že z pohledu rodiče se letní provoz mateřských škol může jevit jako chaotický. Z pohledu mateřské školy je to však maximum možného, co může školka pro rodiče zajistit v systému, který je centrálně špatně parametricky nastaven, a ředitel nebo ředitelka mateřské školy má jen kvazi autonomii rozhodování,“ hájí školky Weidnerová.

Doporučované