Článek
Nedostatek míst v mateřských školách trápí řadu velkých měst. Nejvíce Prahu. I menší obce ale mají problém děti do svých školek umístit, zejména ve Středočeském kraji. Školky tak musejí zájemce odmítat, ne vždy ale postupují podle zákona.
Poznala to také matka čtyř dětí Tereza (kvůli ochraně soukromí dětí neuvádíme příjmení, pozn. aut.). Její starší dcera chodí do pražské MŠ Na Balabence a aby nemusela mladší dceru vodit do jiné školky, přihlásila i ji sem. Jenže na ni nezbylo místo. Skončila na třetí pozici pod čarou. Rodina proto vzala za vděk druhou školkou v okolí, ale pravidelně prosila vedení, aby na jejich dceru mysleli, kdyby se uvolnilo místo.
Jenže školka udělala přesný opak. Ředitel sice vyjednal se zřizovatelem čtyři dodatečná místa, dceru Terezy ale vynechal a místo ní přijal mladší dítě.
„Holky jsou na sebe zvyklé. Spí vedle sebe na přiražených postelích. Ta mladší zná všechny děti z vnitrobloku, ale do školky s nimi chodit nemůže. Strašně se těšila, takže pak taky nechápala, proč musí nastoupit jinam. Celý podzim tak rána probrečela. Navíc jsem se třeba na akce ke dni matek musela rozhodnout, za kterou přijdu,“ popisuje Tereza nepříjemnosti, které odmítnutí její mladší dcery vyvolalo.
Reforma vzdělávání čeká na zásadní rozhodnutí
„V nejhorším případě se návrh schválí v podobě, kdy vzniknou dvě úrovně učiva a také dva druhy žáků. V mírnější podobě, která ale nebude mít žádný efekt, se řekne, že máme jádrový obsah, který umí všichni, a pak ho můžeme doplnit o rozvíjející, který ale bude zároveň sloužit jako takové odkladiště pro neschválenou látku nebo témata, která by se měla škrtnout, ale nikdo k tomu nesebere odvahu,“ vysvětluje analytik informačního centra o vzdělávání EDUin Jan Zeman, o co se nyní hraje v rozhodnutí, které Ministerstvo školství odkládá.
Rodina se navíc až zpětně od ostatních rodičů dozvěděla, že do školky dochází dítě mladší než jejich nepřijatá dcera. Škola posléze přiznala, že skutečně vzala žáka, který skončil v pořadí přijatých až za ní. A důvod? Na rozdíl od dcery Terezy se nehlásil do žádné jiné školky, a tak nebyl přijat nikde.
„Dítě bylo přijato do Mateřské školy Kovářská. Proto ředitel ZŠ a MŠ Na Balabence – v souladu s vyhlášenými kritérii pro přijímání dětí do MŠ – přijal na místa uvolněná v průběhu letních měsíců děti, které byly zapsány tzv. pod čarou, a to podle data jejich narození,“ říká mluvčí městské části Praha 9 Marie Kurková. Ředitel školy nechal dotazy Seznam Zpráv i po více než týdnu bez odpovědi.
Rodina nepřijaté žákyně ale nemůže nést vinu za to, že někteří zákonní zástupci nevyužili možnosti podat více přihlášek.
„Přijde mi, že už bylo rozhodnuto předem, kdo se dodatečně do školky dostane,“ nelíbí se Tereze.
Inspekce: škola chybovala
Rodina se proto obrátila na Českou školní inspekci, a ta jí dala ve sporu s MŠ Na Balabence za pravdu.
„Přijetí do jiné mateřské školy by nemělo být automaticky bráno jako překážka pro přijetí do původně zvolené školy, a to zejména, když škola měla informaci, že zájem zákonného zástupce dítěte stále trvá. Škola tedy mohla podle svých kritérií dodatečně přijmout i dítě stěžovatelky,“ uvedla po šetření Česká školní inspekce. Škola tak měla s rodinou jednat a řešit přijetí jejich dcery.
Se závěry inspektorů ale škola nesouhlasila, stejně jako zřizovatel, tedy městská část Praha 9. Podle jejich názoru totiž podáním přihlášky Tereza zároveň souhlasila s tím, že v případě přijetí do jiné mateřské školy bere žádost zpět.
„Ve vydaných kritériích nebyla uvedena možnost přijetí z důvodu sourozence, který tuto MŠ již navštěvuje. Pokud by toto kritérium bylo uvedeno, zřizovatel by toto hodnotil jako diskriminační. Různá rozhodnutí soudů konstatují, že kritérium staršího sourozence je v rozporu se zákonem, protože ukládá podmínku nesplnitelnou pro prvorozené dítě, a je tedy v rozporu s principem rovnosti,“ dodává navíc ve vyjádření ke stížnosti vedoucí odboru školství Prahy 9 Helena Kvačková.
Kritérium staršího sourozence přitom stejná škola, tedy ZŠ a MŠ Na Balabence, uplatňuje pro přijetí do první třídy. Podle městské části tak musí porušovat zákon.
ZŠ a MŠ Na Balabence – kritéria pro zápis do 1. tříd
1. Trvalý pobyt ve spádovém obvodu ZŠ dle platné vyhlášky MHMP.
Dodatečná kritéria (v případě nenaplnění maximální možné kapacity) v pořadí dle preferencí:
1. Trvalý pobyt na území MČ Praha 9 mimo spádový obvod ZŠ a zároveň sourozenec, který již navštěvuje školu ZŠ Na Balabence.
2. Trvalý pobyt na území MČ Praha 9 mimo spádový obvod ZŠ bez sourozence.
3. Trvalý pobyt mimo území MČ Praha 9.
Zdroj: ZŠ a MŠ Na Balabence
Navíc i veřejný ochránce práv ve svých doporučeních dává školám na vědomí, že kritérium sourozence mohou bez problému využívat. A to z jednoduchého důvodu. Princip rovnosti je sice jedna věc, ale vodit své čtyři děti do čtyř různých mateřských škol je daleko za hranou logiky. Doporučení se přitom vztahuje přímo na případ Terezy a jejích dcer.
„Při přetlaku spádových dětí je proto možné jej (kritérium staršího sourozence v mateřské škol, pozn. aut.) použít pouze tehdy, pokud má odmítnuté dítě právo na přednostní přijetí i v jiné mateřské škole,“ píše se ve sborníku stanovisek ombudsmana. Jinak řečeno – škola mohla spojit sourozence v jedné školce dohromady a na uvolněné místo v druhé školce přijmout dalšího uchazeče.
Přetlak způsobuje problémy při zápisech
Proto si i Česká školní inspekce (ČŠI) za výsledkem svého šetření stojí.
„V tomto konkrétním případě byla stížnost vyhodnocena ČŠI jako důvodná, ale zřizovatel ve svém stanovisku Pražský inspektorát ČŠI upozornil na to, že nemá kontaktní údaje na stěžovatelku, proto nemohl stěžovatelce odpovědět. ČŠI se dané věci stále věnuje a ještě budeme v tomto směru některé věci došetřovat,“ dodává náměstek úředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Rodiče se na inspekci i na ombudsmana v případě nepřijetí svého dítěte do mateřské školy opakovaně obracejí. Nejčastěji to bylo ale v letech 2011 až 2014, kdy nastupovaly silné ročníky a školky musely nejvíce zájemců odmítat. Veřejný ochránce práv zaznamenal od svého vzniku přes 200 podnětů, to je téměř 17 procent ze všech stížností, které se týkaly školství.
„Je nutné si uvědomit, že hlavním důvodem, proč si ředitelé mateřských škol nastavují kritéria přijetí, jsou nedostatečné kapacity zařízení. Zvýšení kapacit mateřských škol by tedy mohlo podobným problémům předejít,“ dodává mluvčí ombudsmana Markéta Bočková.
Změnu by tedy podle úřadu ombudsmana mohl přinést dostatečný tlak na města a obce jako zřizovatele mateřských škol, aby byly kapacity upraveny adekvátně podle počtu dětí. Kdyby bylo dost míst, problémy s přijímacími kritérií by padly. Obce přitom mají povinnost umístit ve školkách všechny děti, které jsou starší tří let. Ne všem se to ale kvůli nedostatečným kapacitám daří, což vede právě třeba k rozdělování sourozenců.
