Článek
„To víte, to zmizelo. Na potřebné věci do školy i na jídlo. Co se dalo, to jsme dokoupili,“ říká k osudu jednorázové státní pomoci šestnáctiletý Václav, který žije v domácnosti pouze se svojí matkou.
V úvodu letošního školního roku měl potíže se zaplacením obědů. „Zdražily na 40 korun za den. Před rokem stály, zdá se mi, 32 korun,“ líčí mladík.
Trable se zaplacením obědů má i řada jiných. Například Jana, která se dvěma dětmi žije na Jičínsku. „Mám insolvenci, takže mám bídný plat, a přítel nemůže pracovat, protože onemocněl rakovinou,“ vysvětluje, proč je rodina v nouzi.
Vyjít musí s rozpočtem 16 tisíc korun, z toho na bydlení dávají přes 11 tisíc. Mohou si tak dovolit jen nejzákladnější potraviny.
Jednorázový příspěvek využila na školní výbavu. „Ale na obědy ve škole už peníze nezbyly,“ popisuje a vypočítává, proč sháněla další finanční pomoc – za obědy pro dvě děti na aktuální školní rok potřebovala 12 400 korun, což je vysoko nad finanční možnosti rodinného rozpočtu.
„Bylo to deset tisíc korun. Pořídila jsme za to aktovky, věci do školy, oblečení a boty pro děti,“ vypraví samoživitelka Barbora z Blanenska, na co příspěvek využila. Také ona se stará o dvě děti a prý neví, co by bez jednorázové pomoci dělala.
Podle vlastních slov musí reálně vyžít se zhruba čtyřmi tisíci korun měsíčně. Jako samoživitelka navíc složitě shání práci – v té poslední vyžadovali, aby zvládala 12hodinové směny, což kvůli dětem nešlo. Její rodinný příjem je měsíčně 12 tisíc korun, za obecní byt platí osm tisíc. Stejně jako Jana proto žádala o pomoc s obědy pro děti.
Za obědy dvě stovky navíc
Školní jídelny plošně zdražují. V Praze o šest korun, v Liberci o čtyři. Loni tak rodiče platili například 600 korun za měsíc, letos to může být i přes 800 Kč.
Finance poskytl charitativní projekt Patron dětí, kam lidé posílají peníze na konkrétní příběhy rodin. Ředitelka Patrona zmiňuje, že počet rodin, které i letos žádají o pomoc s výdaji spojenými se školou – od obědů přes školní potřeby a kroužky –, je čím dál více.
„A zdaleka nejde jen o matky samoživitelky nebo o rodiny s dětmi se zdravotním znevýhodněním. Jsou mezi nimi i úplné rodiny, které by si ještě před několika měsíci nikdy nemyslely, že budou žádat o pomoc. Některé z nich dokonce i samy pomáhaly jiným,“ říká Edita Mrkousová z Patrona dětí.
Zapomněli jste požádat o 5000 korun od státu? Stále můžete
O jednorázový příspěvek na dítě je možné žádat relativně dlouhou dobu - až do léta 2023.
Projděte si méně známá fakta o jednorázové dávce:
Peníze, které hned zmizely
Oslovení sociální pracovníci, kteří pomáhají rodinám v nouzi, vysvětlují, že podpořené domácnosti jednorázovou státní pomoc prakticky okamžitě vydaly na – v danou chvíli – nejpalčivější výdaje.
„Mám klienty, kteří mají pět i více dětí, nepřišly jim malé peníze, ale když dnes do těch rodin půjdu, tak vím, že ty peníze už nebudou mít. Bude je mít možná jedna rodina, která si šetří třeba na střechu…,“ popisuje Jana Škaloudová, sociální pracovnice v Oblastní charitě Jičín.
Na rozdíl od příběhů z úvodu článku oslovení sociální pracovníci upozorňují, že ne vždy jdou peníze na výdaje spojené s dětmi.
„Minimum rodin to použilo na věci spojené se začátkem školního roku. Jsme v době zdražování, kdy se bavíme se o tom, že jsou drahé i základní potraviny. Rodiny to okamžitě utopí v potravinách a dalších potřebách,“ tvrdí Škaloudová.
Souhlasí s ní Kateřina Šťástková, vedoucí sociální služby Centrum pro dítě a rodinu Valika v Karlových Varech. „Většina rodin už příspěvek nemá. Někdo to využil na školní pomůcky, ale hodně rodin z toho platilo nájem. Někteří to využili ne úplně ve prospěch dětí,“ konstatuje.
Podle jejího názoru měla být státní pomoc více svázaná s výdaji za děti. Jednorázový příspěvek sice nese označení „na dítě“, reálně ho ale čerpá rodič a nijak nemusí vykazovat, za co peníze utratil. „Bylo by fajn, kdyby byla pomoc typu obědy do škol pro děti. Nějaké projekty na to jsou, ale ne všechny rodiny na to dosáhnou, případně některé školy nespolupracují,“ podotýká Šťástková.
Zatímco Jana Škaloudová z jičínské Charity říká, že by bylo přínosné, kdyby vláda v následujících měsících jednorázovou pomoc rodinám zopakovala – už jen proto, že peníze domácnosti velmi rychle utratily a problémy přetrvávají –, Kateřina Šťástková s tím úplně nesouhlasí a volá po dlouhodoběji rozložené finanční injekci.
„Přijde nám to nesystémové. Není to tak, že by to rodinám výrazně pomohlo. Některým rodinám přišlo i 40 tisíc korun. V tu chvíli jsou rádi, že mají peníze, ale během čtrnácti dní, jsou opět bez peněz,“ podotýká vedoucí sociální služby.
Někteří stále čekají
Stále existují ale i rodiče-žadatelé, kteří ještě jednorázovou pomoc nedostali. „Zatím nevím o nikom z okolí, kdo už má příspěvek vyřízený,“ vypráví Vladěna Baštová, vedoucí sociálně aktivizační služby Štafeta, která je určená rodinám s dětmi v Novém Boru.
Vysvětluje, že rodiny, s nimiž je v kontaktu, žádaly osobně na pobočkách CzechPointu. „Bylo to pro ně jednodušší než přes portál, který byl na začátku přetížený,“ říká.
Rodiny dostaly potvrzovací SMS, že si o příspěvek zažádaly, a aktuálně čekají na výplatu. Vedoucí také zmiňuje, že jakmile lidé zažádají osobně, nemohou si následně v online systému ověřit, jestli se žádost zpracovává, nebo zda nenastal nějaký zádrhel.
„Musí počkat, lhůta na vyřízení je 30 dní,“ říká vedoucí s tím, že se s žádosti o radu obrátila i na Ministerstvo práce a sociálních věci.
Další sociální pracovníci, které Seznam Zprávy oslovily, na podobný problém ale nenarazili. Například Jana Škaloudová z jičínské Charity popisuje pouze to, že pro některé klienty bylo složité online prostředí třeba i proto, že nemají bankovní účty. A tak buď sami, nebo s doprovodem chodili na CzechPoint.
