Dostali se do problémů kvůli hypotéce. Řešení nejsou příjemná, říká expert

Zhruba 40 tisícům klientů by se podle odhadů České národní banky měly během druhé poloviny letošního roku zvýšit měsíční splátky hypotéky. Končí jim totiž stávající fixace úrokových sazeb.

Příklad tří českých domácností, které redakce Seznam Zpráv od jara průběžně sleduje, ukazuje, jak výrazně může nová výška splátky poskočit:

Například rodina Petra ze Středočeského kraje musí nově splácet o devět tisíc korun více, tedy 39 tisíc měsíčně. Rodině Radka z Pardubického kraje úrok poskočil z 1,95 procenta na 6,5 procenta a namísto 16 500 korun tak měsíčně platí 32 tisíc korun.

„Budeme muset bojovat,“ reagoval Petr na dotaz, jak zvládne nové splátky. Vyjednal si ponížení o tisíc korun s tím, že se mu protáhne doba splácení.

„Je to k neřešení,“ zoufá si Radek, který má větší výdaje než příjmy. Každý měsíc tak ukrajuje ze svého finančního polštáře.

David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni říká, že se nyní častěji setkává s případy, kdy mají lidé s hypotékami problémy ustát své závazky, a to i přesto, že poradna na lidi s hypotékami primárně necílí.

„Jde o klienty, kteří mají problém se splátkami energií, spotřebitelským úvěrem a zároveň u nich nacházíme blížící se konec fixace nebo hypotéční úvěr, nad kterým je třeba se zásadně zamyslet,“ říká ředitel poraden.

Jeho rady tak nejsou z ranku snadných nebo populárních. „Je to o diskuzi nad rodinným rozpočtem, která ústí v diskuzi o změně životního stylu nejen rodiny, ale širšího příbuzenstva. Bohužel řešení s sebou nese i závažná rozhodnutí,“ říká ředitel Poradny při finanční tísni.

Základem je podle Šmejkala rozepsat si výdaje, ale i příjmy. Na výdajových stránkách jde udělat drobné úspory například u nových podmínek s dodavateli energií, tepla nebo i mobilních operátorů. A zdůrazňuje i výdaje, které jsou podle něj těžké odříct – jako výpomoc rodičům nebo třeba studujícím dětem.

Na příjmové stránce pak mluví o tom, že je třeba vedle skutečných příjmů pracovat i s potenciálními. „Často se řeší dřívější návrat matky pečující o děti do zaměstnání, aby se příslušně navýšila příjmová stránka, případně hledáním nového zaměstnání na straně jednoho nebo obou rodičů,“ zmiňuje Šmejkal.

Vypichuje i možnost zapojit širší rodinné příslušníky – například rodiče nebo prarodiče, kteří by mohli finančně pomoci.

Možností podle Šmejkala je i pronájem části majetku – například části nemovitosti, na kterou je hypotéka napsaná, nebo i sestěhování v rámci širší rodiny a pronájem jiné nemovitosti.

Redakce Seznam Zpráv oslovila i velké české banky s dotazem, jak mají postupovat klienti, kteří se kvůli refixaci hypotéky dostanou do problémů, a jaké možnosti jim nabízí.

Česká spořitelna, ČSOB i Komerční banka zdůrazňují, že o změnách ve splácení se snaží klienty informovat s předstihem.

„Klienty, jimž se blíží konec fixace, jejich bankéři proaktivně oslovují a nabízí jim osobní schůzku na pobočce nebo ve formě videohovoru, aby mohli s klientem probrat novou výši splátek a podmínky splácení. V drtivé většině případů prochází přechod klientů ze staré do nové fixace bez problémů,“ říká Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny.

„U nás v Komerční bance klienty navíc sami kontaktujeme nejpozději tři měsíce před koncem jejich stávající fixace, takže situaci se snažíme předcházet ještě mnohem dříve, než nastane. Za nejdůležitější zde považujeme, že klient kontaktuje banku ideálně ještě předtím, než vůbec dojde k samotnému problému se splácením,“ říká Šárka Nevoralová, mluvčí Komerční banky.

„Naším cílem a snahou je dohodnout se a najít nejvhodnější řešení. Konkrétní situaci konkrétního klienta řešíme vždy individuálně, abychom našli recept vhodný pro danou situaci,“ říká Patrik Madle, mluvčí skupiny ČSOB.

Všichni tři mluvčí zdůrazňují, že banky standardně nabízejí možnosti odložit splátky nebo prodloužení doby splácení hypotéky a tím snížení měsíční částky.

Data České národní banky přitom aktuálně dokládají, že Češi splácí hypotéky bezproblémově. Jen u 0,61 procenta hypotéčních úvěrů eviduje ke konci srpna problémy se splácením po dobu delší než tři měsíce. Před deseti lety se přitom tento ukazatel dostal na úroveň přes tři procenta.

Kolika klientů se to konkrétně týká, ale centrální banka neuvádí – pracuje pouze s objemy půjčených peněz.

I proto například Patrik Madle z ČSOB mluví o tom, že Češi jsou zkrátka velmi zodpovědní v plnění svých závazků. „V současné době dokonce evidujeme ještě méně problematických úvěrů než v období covidu,“ říká.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ale vypichuje, že vliv na takto nízký podíl problémových hypoték má i předrezervace nových úrokových sazeb, kterou si řada domácností s poskytovatelem hypotéky dohodla.

„Refixaci měli třeba v roce 2022 a s bankou si dokázali předrezervovat budoucí sazbu třeba už v roce 2021, kdy byla relativně nízká. Celá řada refixací, která proběhla v minulém roce, tak byla za lepších úrokových sazeb, než byly na trhu pro nové hypotéky,“ upozorňuje Jakub Seidler a dodává, že v současnosti už klienti refixují na vysoké úrokové sazby.

Česká národní banka předpokládá, že podíl problémových hypoték mírně poroste. „Předpokládáme mírný nárůst objemu nevýkonných úvěrů,“ říká mluvčí České národní banky Petra Vlčková, ale dodává, že vliv refixací bude jen částečný.

Specifickou formou obrany, kterou může klient – spotřebitel – využít, je obrátit se na úřad Finančního arbitra.

„Finanční arbitr je bezplatný státem zřízený mimosoudní orgán příslušný k rozhodování některých sporů na finančním trhu, mimo jiné sporů ze spotřebitelského úvěru,“ vysvětluje mluvčí Finančního arbitra Gabriela Dufková, jak instituce pracuje.

„V souvislosti s koncem fixace a následnou změnou úrokové sazby Finanční arbitr řešil pouze jednotky případů zejména, zda si smluvní strany platně formou dodatku k hypotéční smlouvě sjednaly ještě před koncem fixace novou úrokovou sazbu pro nadcházející období,“ popisuje mluvčí.

Podle zákona o spotřebitelském úvěru je totiž nutné klienta o změně úvěru informovat tři měsíce předem.

Naopak podle mluvčí Finanční arbitr zatím neřešil spor, jehož předmětem by byla neschopnost splácet novou výšku splátky.