Hlavní obsah

Situace je naléhavá, varuje vědec po úniku toxického benzenu z vlaku

Požár vlaku u Hustopečí nad Bečvou způsobil kontaminaci podzemní vody.Video: x.com/PolicieCZ, x.com/datel_informuje

Přírodovědec Jakub Hruška upozorňuje, že únik benzenu do podzemní vody v Hustopečích nad Bečvou napáchal škody. „Myslím si, že se všichni snaží, ale ta rychlost měla být větší,“ komentuje ekologickou pohromu na Přerovsku.

Článek

Česká inspekce životního prostředí oznámila, že podzemní vody v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku zasáhl benzen. Toxická látka unikla poté, co v pátek havaroval a vzplál vlak s cisternami s chemikálií.

„Situace je naléhavá a na místě je hodně věcí, které je teď nutné řešit,“ komentuje situaci Jakub Hruška, přírodovědec z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Upozorňuje, že zasažená půda může být prakticky otrávená. Únik benzenu nicméně znamená i velké riziko pro přilehlá jezera, toxická látka se totiž nejhůře rozpouští právě ve vodě.

Foto: Barbora Sochorová, Seznam Zprávy

Přírodovědec Jakub Hruška z České geologické služby.

„Hrozí proto dlouhodobá kontaminace ryb, pokud tedy rovnou neuhynou. Zároveň se tam asi nebude chtít nikdo koupat, takže je tu i toto hledisko, kdy ta jezera ztrácí rekreační funkci,“ dodává Hruška v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jezera jsou ve větším ohrožení než Bečva

Poté, co došlo k požáru vagonových cisteren, unikl benzen do okolní půdy. Co to pro tamní přírodu znamená?

Rozhodně to není dobré. Benzen je totiž stabilní a akutně toxická látka, která vydrží desítky let. Zároveň je karcinogenní, takže je jasné, že pro okolní přírodu to skutečně neznamená nic dobrého. Upřímně nevím, v jakém je to rozsahu, kolik toho benzenu vyhořelo a kolik ho zůstalo v zemi. Tak či tak se ale postupně vsákne nebo už vsákl do podzemních vod.

Přesný rozsah zatím asi nikdo nezná, nicméně tamní rybáři mluví o tragédii, která ohrožuje dvě jezera. Je situace náročnější právě proto, že jde o stojaté vody?

Tak jezera typicky nemají žádný odtok, protože jsou na podzemní vodě, takže tam to může být velmi nepříjemné. Může dojít k otravě ryb, pokud tu látku přímo fyzicky nezlikvidujete, hrozí, že tamní ryby budou klidně až po desetiletí nepoživatelné. Budou totiž plné toho benzenu, který budou mít v tkáních.

V organických rozpouštědlech nebo tucích se benzen rozpouští poměrně dobře, ve vodě je to ale přesně naopak. Hrozí proto dlouhodobá kontaminace ryb, pokud tedy rovnou neuhynou. Zároveň se tam asi nebude chtít nikdo koupat, takže je tu i toto hledisko, kdy ta jezera ztrácí rekreační funkci.

Vedle jezer se poblíž havárie nachází i Bečva. Kdyby náhodou došlo k úniku do řeky, je situace stejně kritická jako v případě stojatých vod?

Já si tedy relativně optimisticky myslím, že pro tu Bečvu by to nebyl zas tak velký problém. Tedy logicky, není to dobře a rozhodně by to na ni mělo dopad, ale na rozdíl od jezer se právě bavíme o vodním toku. Takže v tomto případě by docházelo vlastně k postupnému ředění benzenu na nějaké koncetrace, které by už pravděpodobně nebyly akutně toxické. To by se ale samozřejmě ukázalo v sedimentu.

Nicméně je nutné připomenout, že i tak by tím opět trpěli vodní živočichové, znovu by i v tomto případě docházelo ke kontaminaci ryb, které se na tom sedimentu živí.

„Rychlost měla být větší“

Jaký by měl být teď ideální postup?

Samozřejmě je otázkou, kolik toho vlastně vyteklo. Hlavní ale je, jak se to podaří asanovat, to je alfa omega. Teď se na tom začíná dělat a myslím si, že se všichni snaží, ale ta rychlost měla být větší. Nejde totiž jenom o vodní toky a plochy, ale také o půdu. A pokud je v ní delší dobu podobná koncetrace benzenu, tak je v podstatě otrávená.

Co konkrétního se nicméně při úniku podobně toxické látky dá dělat?

Část zeminy se musí po prvotním ohledání na místě asi vybagrovat a odvézt na nějakou skládku toxického odpadu. Protože akutní kontaminace, která tam teď je, je na relativně malém místě, takže odvoz je v tuto chvíli jednou z nejúčinnějších variant. Co se těch vod týče, tam by se to mělo čerpat a zároveň je důležité zamezit, aby se podzemní voda dostávala dál od místa havárie. Následně se pak ještě musí ta vyčerpaná voda složitě dekontaminovat.

Jak se dá zabránit tomu, aby se podzemní voda nedostávala dál?

To se dá řešit různě. Neznám sice situaci na místě, ale obvykle se to řeší intenzivním čerpáním. Tím tam vznikne v podstatě gradient, takže voda se pak zase shromažďuje zpět do místa, ze kterého čerpáte. Oni, co vím, tam rýhy udělali, aby právě tomu proudění vody zabránili. Jestli to ale bude stačit, těžko říct.

Tohle musí na místě posoudit hydrogeolog, který tamní situaci zná. Daly by se třeba využít i tzv. Larsenovy stěny, které by ten tok podzemní vody přerušily alespoň částečně, ale u toho záleží ještě na tom, jak je celá oblast hluboká a široká. Situace je však naléhavá, takže na místě je hodně věcí, které je teď nutné řešit.

Doporučované