Článek
Šimpanzí výběh je postavený ve srázu. Po desítkách vystoupaných metrů však návštěvníci brněnské zoologické zahrady neuvidí šimpanze, do jejichž expozice se proinvestovalo už sto milionů. Přivítá je jen lanové hřiště, které podle zoo „poskytne po dobu výstavby dětským návštěvníkům možnost zahrát si na lidoopy“.
Hřiště má návštěvníkům zoo nahradit chybějící šimpanze tak, že na lidoopy si můžou hrát jejich děti.
Lidoopi v brněnské zoo, kde má jejich chov desítky let dlouhou tradici, chybí už více než dva roky. Podle zjištění Seznam Zpráv nyní město chystá žalobu na bývalého ředitele zoologické zahrady, který za rekonstrukcí stál. Výběh nesplňuje bezpečnostní parametry, informoval už dříve server iDnes.
„Hlavním důvodem nevhodnosti výběhu je jeho bezpečnostní aspekt. Šimpanzi jsou nesmírně inteligentní, fyzicky zdatná a silná zvířata. Z výběhu by mohli za stávajících podmínek uprchnout, případně ohrozit sebe nebo návštěvníky zoo,“ vysvětluje evropská koordinátorka pro chov šimpanzů Jana Pluháčková. Rizikový je podle ní venkovní výběh, který neodpovídá současným bezpečnostním požadavkům Evropského záchovného programu pro šimpanze.
Hlavní problémy, kvůli kterým do výběhu nesmí šimpanzi, jsou dva. U ochozu chybí bezpečnostní síť – šimpanzi by tak hypoteticky mohli ostřelovat návštěvníky kameny, klacky či jinými předměty. Z druhé strany je pak areál ohraničen stěnou vysokou sotva dva metry, která by podle odborníků nedokázala odhodlaným lidoopům zabránit v útěku.
Pohled z lávky na šimpanzí výběh
„Nejbezpečnějším řešením by bylo venkovní výběh zasíťovat, ale ani tak by se nevyřešily všechny problémy, které výběh má,“ shrnuje Pluháčková. Jak dodává, odborníci šimpanze řadí, podobně jako velké kočkovité šelmy, mezi extrémně nebezpečná zvířata. Obavy o zdraví návštěvníků jsou podle koordinátorky zcela namístě.
Šimpanzi, kteří před rekonstrukcí žili v zamřížovaném prostoru o velikosti třípokojového bytu, se proto i přes stomilionovou investici do zoo vrátit nemohou.
„Čekáme na rozhodnutí zřizovatele (města Brna, pozn. red.). V současném stavu existují dvě možnosti. Expozice se dostaví tak, aby byla pro šimpanze vhodná, což může vyjít na další nižší desítky milionů. Druhá možnost je změna druhové skladby,“ sdělil Seznam Zprávám tiskový mluvčí zoo Michal Vaňáč.
Druhá možnost by pravděpodobně znamenala, že do vnitřní části expozice zamíří ptáci a medúzy. Sráz převezmou jiné opice – dlouhosrsté dželady. Do výběhu ale tím pádem může zamířit dželadí samec Heiko, který je v Brně útěky proslulý. V minulosti nejdále doputoval na golfové hřiště, které je od zoo vzdálené sedm kilometrů.
Pavilon s vnitřním výběhem pro šimpanze je stále v rekonstrukci. Podle zoo tak zbývá čas expozici přizpůsobit jiným zvířecím obyvatelům.
Zřizovatelem zoologické zahrady je Brno. Za provoz odpovídá náměstek primátorky Jaroslav Suchý (KDU-ČSL), do jehož gesce zoo spadá. Z neúspěšného projektu viní bývalé vedení. „Za mě byl projekt jednoznačně navržený špatně a zvážíme žalobu na bývalé vedení zoo,“ řekl Seznam Zprávám.
Bývalý ředitel se ale brání, a naopak ostře kritizuje současné vedení, se kterým má dlouhodobě napjaté vztahy. „Je to dezinformace, kampaň, lži. Úpravy by vyšly do dvou milionů, možná i za milion. To jsou peníze, které zoo má, navíc úpravy za provozu se dělaly snad v každém výběhu,“ zlobí se Martin Hovorka, který zoo vedl čtvrt století.
Dodává, že by byla škoda veškeré práce a nákladů, pokud by nakonec ve výběhu šimpanzi nežili. „Za pětadvacet let jsem narazil na velmi komplikované problémy, ale vždy jsme je vyřešili. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody,“ říká.
Nároční na prostor
Šimpanzi jsou u návštěvníků zoologických zahrad velmi populární. V evropských zoo jich dnes žije okolo sedmi set. Jejich chov je ale obtížný, jak ilustruje i případ brněnského výběhu.
„Je nutné mít odpovídající zabezpečení expozicí, které musíme kontrolovat, zda se v nich nenacházejí předměty, kamínky nebo například části větví, které by šimpanzi mohli využít proti chovatelům, návštěvníkům, anebo k poškození dalšího zařízení,“ popisuje tiskový mluvčí Zoo Hodonín Ivo Cencinger. Právě sem zamířili před dvěma lety tři brněnští šimpanzi.
Šimpanze považují odborníci za velmi nebezpečné, při útěku by mohli představovat srovnatelné riziko s velkými šelmami, jako jsou vlci nebo tygři.
Podle Jany Pluháčkové jsou šimpanzi velmi nároční na prostor ze sociálních důvodů. „Prostor je důležitý zejména v době příchodu nového jedince do skupiny, nebo při změně alfa jedince ve vedoucí pozici. V podobných situacích dochází nejčastěji k únikům zvířete, která jsou pak schopná překonat i velmi obtížné překážky včetně elektrických ohradníků ve snaze uniknout před tlakem ve skupině,“ vysvětluje.
Primáti by podle ní měli mít možnost žít ve větších skupinách, ale i stáhnout se na čas do samoty. Lidoopi také potřebují své soukromí, kde se mohou schovat před zraky návštěvníků. „V expozici nesmí chybět různé prvky pro odpočinek, pohyb, šplhání a také prvky tzv. obohacení, například termitiště, hlavolamy a podobně,“ doplňuje Ivo Cencinger.
Věrným návštěvníkům chybějící zvířata nevadí
Zoo Brno se potýká ještě s dalším problémem. Od září je uzavřená i expozice ledních medvědů, kteří rovněž patří mezi tahouny návštěvnosti. K výběhu vede cesta podél nestabilního svahu, který je nyní z bezpečnostních důvodů nutné zajistit. Opravy budou podle města stát něco málo přes 20 milionů korun a měly by začít v listopadu. Hotovo by mělo být koncem příštího roku.
Další z momentálně zavřených expozic je bazén pro lachtany.
Na lední medvědici Coru se tak mohou zájemci podívat pouze přes živý přenos, který je dostupný na webu zoologické zahrady. „Samozřejmě doufáme, že vše bude co nejdřív hotové. Na druhou stranu musíme dbát na bezpečnost, takže nic nemůžeme podcenit,“ uvedl mluvčí Vaňáč.
Chybějící zvířata ale návštěvníkům nevadí. „Budeme samozřejmě rádi, když se šimpanzi vrátí, ale chodit bychom sem nepřestali,“ ujišťují Igor Pehal a Lucie Kusová, otec a dcera, kteří sedí s malou vnučkou u hřiště v prázdném šimpanzím výběhu. Při pravidelných návštěvách jim slouží jako místo pro odpočinek.
Podobně to vnímá Klára Ševčíková. Do zoo chodí s rodinou na procházky často, mají permanentku. Nabídka zoo, ať děti dočasně nahradí lidoopy a hrají si ve výběhu na hřišti, ji ale neoslovila. „Necítím potřebu vystavovat své děti ve výběhu,“ říká.
„Cením tu ten klid, nepotřebuji bezprostředně blízkou výstavu zvířat, kde bych se spolu s milionem dalších lidí tlačila ke sklu. Kdybych potřebovala zblízka vidět třeba šimpanze, spíš si pustím dokument,“ říká paní Ivana, která se po zoo prochází s kočárkem. Stejně to vidí další návštěvnice: „Nejsem zas tak velký fanoušek zavřených zvířat, nepotřebuji je za cenu jejich nepohodlí vidět zblízka.“
