Šéf Armády spásy: Kamery v jídelně v pořádku nejsou, ale nebyly na špehování

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Křesťanská dobročinná organizace se už více než rok potýká s hlubokými personálními problémy. Brněnskou pobočku Armády spásy prověřovala kontrola inspekce práce, která konstatovala přes 20 pochybení, včetně nelegálního zaměstnávání nebo přílišného sledování zaměstnanců kamerami.

Jak Seznam Zprávy informovaly, někteří podřízení navíc nařkli brněnského šéfa Ivana Borka se šikany. Národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa většinu zjištění inspekce rozporuje. „Za panem Borkem stojíme, byť jsme mu některé věci v komunikaci vytkli,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Brněnská pobočka se navíc potýká s odlivem zaměstnanců. Jen od startu od roku 2023 odešlo z různých důvodů 20 lidí. Nyní tam pracuje 34 zaměstnanců. „Počet odchodů je znepokojující,“ uznává Krupa.

Někteří bývalí i současní zaměstnanci poukazují na bossing šéfa. Mimo jiné tvrdí, že je urážel, zesměšňoval a donutil je k nucenému konci v zaměstnání. Oficiálně si stěžovali i vám. Jak jste s výtkami naložil?

Jsem velmi nerad, že se něco takového v Brně řeší. V Armádě spásy bereme všechny stížnosti vážně. Každý nadřízený má povinnost stížnost zaevidovat a bez zbytečného prodlení ji řešit. Všechny stížnosti se pečlivě vedou a jsou doplněné záznamem o jejich řešení. Při kontrolních dnech evidenci stížností pravidelně kontrolujeme.

A ta stížnost na šikanu od ředitele?

Dostala se ke mně víc než před rokem. Někteří zaměstnanci měli podezření, že oblastní ředitel David Jersák jako přímý nadřízený nebude v šetření dostatečně objektivní, tak jsem se neprodleně začal situací zabývat. Hned v září 2023 jsem přijel do Brna na celodenní kontrolu. Mluvil jsem tam s každým, kdo tuto stížnost parafoval, a celou záležitost na místě prošetřil.

Hovořil jsem se všemi, kdo tuto stížnost podali - jednalo se o pět lidí - ale také s celou řadou dalších zaměstnanců, abych zjistil, jak na vedení nahlíží lidé mimo tuto skupinu. A samozřejmě jsem mluvil s panem ředitelem Borkem. Abych byl co nejobjektivnější, přizval jsem i některé další kolegy.

K čemu jste tedy došli?

I když docházelo v komunikaci k nějakým nedomyšleným věcem, nenašli jsme potvrzení toho, že by se tam vyskytovala jakákoli forma šikany. Považuji tu věc za neprokázanou.

Státní úřad inspekce práce přesto po letošní kontrole shledal více než 20 pochybení. Rozporovali jste je?

Ano. Zprávu jsme obdrželi v březnu a hned v dubnu jsme rozporovali podstatnou většinu všech pochybení či nálezů, které inspektorát našel. Jevilo se nám, že některé vytčené věci nejsou objektivně ověřené a přesné. Nicméně ty, které jsme považovali za relevantní, jsme obratem vyřešili. Jednalo se třeba o výše zmíněné umístění několika kamer, chybějící bezpečnostní prvky. Třeba scházející madlo u jednoho schodiště, zábradlí na rampě pro vykládku zboží, nedostatečně značenou nosnost regálu ve skladu.

Nicméně zaměstnanci namítali, že je ředitel příliš sledoval více než dvacítkou kamer, což v závěrech kritizuje také inspekce práce.

Podnět na neoprávněné používání kamer jsem obdržel interně také v druhé polovině loňského roku. Na místo byl vyslán pověřenec pro ochranu osobních údajů, který celý areál prošel, a několik kamer bylo na základě jeho doporučení následně zaslepeno. Ale rozhodně si nemyslím, že by docházelo k nějakým fatálním ztrátám soukromí zaměstnanců.

Pracovníci tvrdí, že kamery snímaly třeba společnou kuchyňku.

Dovedu si představit, že nikdo nemá rád, když je pod kontrolou kamery. Ředitel to považoval za bezpečnostní opatření. Chápu, že kamery v jídelně v pořádku nejsou. Ale nesouhlasím, že by tam byly na špehování zaměstnanců.

Mimochodem, kamery jsou běžná praxe i na jiných pobočkách Armády spásy?

Ne na všech.

A podle jakého klíče je tedy umisťujete?

To je věc vedení pobočky. Na to není předpis shora. V Brně jsou tři velké sociální služby, jeden vstup. Je těžké udržet přehled, co všechno se tam odehraje. V minulosti nás také městská policie o záznamy kamer žádala. To jsme jim neumožnili, protože nechceme špehovat klienty, ani zaměstnance.

Jeden ze zaměstnanců také tvrdí, že mu brněnské vedení nechtělo uznat pracovní úraz dolní končetiny. I tohle vnímá inspekce jako chybu, co vy?

Kauza nenahlášení pracovního úrazu se odehrála až koncem roku. Z mého úhlu pohledu se v té době jednalo do jisté míry o tvrzení proti tvrzení ze strany ředitele a zaměstnance, zda šlo o pracovní úraz, nebo ne. Zaměstnanec prohlašoval, že se o pracovní úraz jednalo.

Ředitel tvrdil, že když to není řádně zaznamenané v knize úrazů, tak to za pracovní úraz nelze považovat. Jakmile jsme se přes mzdovou účtárnu o této situaci dozvěděli, rozhodli jsme se přiklonit na stranu zaměstnance a dotyčnému byla veškerá náhrada, platná ze zákona, vyplacena bez jakékoli ztráty včetně úroku z prodlení. Tam došlo k chybě a kolegovi jsem se omluvil.

Zpráva inspekce také hovoří o dvou nelegálně zaměstnaných. Podle části pracovníků tam někteří lidé prostě dělali zadarmo.

Dva lidé tam pracovali v programu veřejně prospěšných prací. Tito dva bývalí klienti po ukončení kontraktu s úřadem práce projevili zájem zůstat. Jsme přesvědčení, že jim práce prospívá, a byla s nimi uzavřená dobrovolnická práce. Podle inspekce to bylo na hraně legálnosti. Podle nás tam načerno nebyli.

A dostávali zaplaceno?

Dobrovolnická práce je zadarmo. Jen dostávali stravenky. Osobně jsem se jich ptal. Byli tam dobrovolně. Nicméně teď jsou v klasickém pracovním vztahu.

Část lidí vedení také vytýká, že za loňskou eskalací sporů stála změna systému distribuce jídla. Namísto celého dne muselo být rozdáváno až po 17. hodině, čímž mělo docházet ke zbytečnému plýtvání a vyhazování potravin. Proč vedení k takovému kroku sáhlo?

Potraviny o různém množství a sortimentu, které Armádě spásy nepravidelně zaváží Potravinová banka, jsou podle mých informací hned distribuované klientům v nízkoprahovém denním centru a následně v 17 hodin (po uzavření nízkoprahového denního centra) připraveny k výdeji pro klienty Azylového domu.

Bývalí zaměstnanci tvrdí, že pak docházelo ke smutným situacím, kdy nemohli vydat jídlo zaměstnancům, protože měli od ředitele zákaz vstupovat do kuchyně či do skladu. Proč?

K omezení přístupu řadě zaměstnanců a vyjasnění pravidel, kdo je může distribuovat, došlo dle sdělení ředitele Borka z důvodu opakované ztráty potravin, které byly výhradně určené pro uživatele služeb.

Právě přemíru zákazů vstupu do prostor, omezování komunikace se zaměstnanci, nejasné a často se měnící pokyny a pravidla inspekce řediteli vytkla. To tedy také odmítáte?

Částečně ano. Rozporovali jsme třeba termín ‚přemíra zákazů a omezení komunikace‘ jako nadbytečné, jelikož změny pravidel si vyžádalo chování a jednání některých zaměstnanců. Cílem ředitele bylo omezit kontakt pracovníků, u kterých docházelo ke vzájemným konfliktům. Jestli to bylo nejšťastnější řešení, neumím na dálku vyhodnotit. Ale rozhodně to nebyl bossing nebo něco takového.

Jak jsem ale řekl, nedostatečná srozumitelnost některých vnitřních pravidel byla nálezem i vnitřní kontroly v říjnu loňského roku. Tohle jsme řediteli vytkli při řešení stížností.

Podnikli jste nějaké kroky, abyste zabránili dalším problémům?

Zařízení bylo od té doby několikrát interně kontrolované. Znovu taky pověřencem pro ochranu osobních údajů, vedením oddělení rozvoje a kvality, oblastním metodikem i oblastním ředitelem.

V příštím roce projde třídenním auditem na kvalitu poskytovaných služeb. Setkám se se všemi zaměstnanci, ať můžeme o celé záležitosti mluvit, stejně jako o současné atmosféře na pracovišti a budoucnosti služeb, které v daném zařízení máme.

Aktualizovali jsme taky směrnici národního velitele k zabezpečení osobních dat, kde bylo prokazatelné seznamování všech i nově příchozích zaměstnanců v kapitole 14 ke kamerovým systémům více zdůrazněno. Za sebe vnímám, že v některých případech docházelo k pochybení v komunikaci a určitě je potřeba pracovat v takovém režimu, aby nehrozila jakákoli újma na právech zaměstnanců, což je ale dlouholeté nastavení celé organizace.

Za necelé dva roky odešlo 20 lidí. To vás znepokojuje?

Ano, je to znepokojující.

A to je běžný odliv i v jiných pobočkách?

Fluktuace v sociálních službách se pohybuje kolem 20 lidí za rok. Za rok 2024 je to v Brně dvakrát tolik. Nicméně řada lidí odešla právě kvůli té vyhrocené situaci, kterou rozpoutala loňská záležitost.

Inspekce avizovala, že zahájí přestupkové řízení k uložení pokuty. Jak budete dál postupovat?

Bude-li vyřčeno rozhodnutí při jakémkoli správním řízení, budeme je plně respektovat a vyvodíme uvnitř organizace příslušné důsledky.

Stojíte nadále za ředitelem Borkem?

Ano. Byť určité dílčí věci, například v komunikaci se zaměstnanci, jsme panu řediteli vytkli. Chceme, aby komunikace fungovala lépe a transparentněji. Ale neshledali jsme - já ani přímý nadřízený pana Borka - důvod, aby byl z pracovněprávního hlediska řediteli ukončen pracovní poměr.

Ta nejzásadnější nařčení se neprokázala. Nenašli jsme důkaz, že by ředitel Borek šikanoval své zaměstnance. Hovořil jsem s dalšími zaměstnanci a nikdo z nich toto podezření nepotvrdil.