Sídliště, kde chybí škola, restaurace i koše, se chce „trhnout“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nová brněnská čtvrť Sadová je podle místních dlouhodobě problémová. Na sídlišti, kde má bydlet až pět tisíc lidí, od začátku chybí lékárna, restaurace, parky i odpadkové koše. Místa na vybudování občanské vybavenosti navíc mizí.

Situace došla do bodu, kdy místní spolek zvažuje odtržení od Králova Pole, městské části, pod kterou Sadová spadá. Podle právníka by šlo v rámci Česka o bezprecedentní případ.

Seznam Zprávy o problémech moderního sídliště psaly už v minulosti. Zbrusu nová čtvrť je jednou z nejhustěji zastavěných v Brně – bytové domy tu jsou od sebe v některých místech jen pět metrů daleko.

Sídlišti o rozloze malého města ovšem chybí koncepční plán. Ulice tak tvoří nepřehledné bludiště a místním chybí koše nebo lavičky. Nové domy tu navíc přibývají rekordním tempem.

Na celé Sadové zbývají pouze dvě městské parcely, přičemž jednu z nich zabírá park a za několik let na ní mají vyrůst chybějící škola a školka.

„Tohle je jediný pozemek, kde by se dalo něco vybudovat,“ ukazuje Jana Škerlová z místního spolku Lepší Sadová na druhou parcelu, na plácek zarostlý navátými keři a stromky.

Vedle zeleně stojí dětské hřiště, které si lidé – stejně jako park – nechali zřídit svépomocí, když oba projekty uspěly v hlasování participativního rozpočtu.

Místní by chtěli, aby vedle hřiště vyrostl menší polyfunkční dům, kde by byly služby, které jim už osm let chybějí. Magistrát ovšem oznámil, že na volné parcele vyroste domov pro osoby se zdravotním hendikepem, který má nahradit dosluhující zařízení v ulici Terezy Novákové.

Radní schválili investiční záměr letos v červnu, primátorka Markéta Vaňková (ODS) k tomu uvedla, že pokud vše půjde podle plánu, mělo by se do dvou let začít stavět.

Místní se bouří a sepisují petici. Chtějí nechat parcelu volnou pro výstavbu chybějících občanské vybavenosti. Navíc se obávají, že výstavbě domovu Tereza ustoupí i oblíbené dětské hřiště.

„Určitě jsem proti, aby se tu domov Tereza stavěl. Dětem zmizí hřiště, které je nenahraditelné. Ostatní hřiště tu jsou malinká, nestačí a úplně na nich chybí stín,“ říká Michaela Štůralová, která na sídlišti žije s rodinou.

Místní tvrdí, že sociálních služeb už na Sadové vyrostlo dost. „Je tu domov pro seniory, obrovský areál Kociánky jako takové. Staví se tu dětský hospic. To jsou tři poměrně rozsáhlé areály městských služeb. Nedává nám smysl dávat další sem. A pokud ano, tak na pozemek, který pro nás není využitelný. Například u domova pro seniory,“ navrhuje Škerlová podle ní vhodnější lokalitu.

Z magistrátu zní, že výstavba domova se nemusí nutně vylučovat s občanskou vybaveností. „Po dohodě s vedením Králova Pole bude Odbor investiční Magistrátu města Brna, který je objednatelem projekčních prací, předkládat návrh na rozšíření architektonicko-dispoziční studie,“ přibližuje mluvčí Brna Filip Poňuchálek.

„V současné době se tedy projektanti zabývají lokalitou, kde by mělo zařízení vzniknout, s tím, že by zde mohla být doplněna i další občanská vybavenost,“ dodává s tím, že i sociální služby města patří k občanské vybavenosti.

Takový slib ovšem spolku Lepší Sadová nestačí. „Předpokládáme, že výstavba zabere celý pozemek a padne mu za oběť i hřiště. Pokud se tak stane, případná, řekněme jedna, místnost k volnočasovým aktivitám, která by v domově mohla vzniknout, není dostačující,“ uvádí předsedkyně spolku Jitka Buksová Palátová. Příslibů občanské vybavenosti si prý pamatují mnoho, žádný ale zatím nebyl splněn.

Chystaná výstavba domova Tereza byla pro místní pomyslnou poslední kapkou.

Radnice Králova Pole, pod které Sadová patří, podle nich zdejší problémy dlouhodobě ignoruje. V místní facebookové skupině proto vznikla anketa, zda lidé chtějí zůstat pod Královým Polem, nebo se odtrhnout. Drtivá většina byla pro samostatnost.

Spolku Lepší Sadová anketa posloužila jako impulz. „Necháváme si zpracovat právní studii, jestli a jak by odtržení od Králova Pole bylo možné,“ přibližuje pro Seznam Zprávy Jana Škerlová.

„Městská část nepřebírá zodpovědnost za projekty z participativního rozpočtu, dětské hřiště odmítli převzít do své správy. Jiné projekty, jako návrh na revitalizaci psí loučky nebo work-outové hřiště, blokují,“ vypočítává. Od radnice podle ní nemíří do Sadové žádné investice. „My si tak vlastně nemůžeme pohoršit,“ vysvětluje, proč místní zvažují vytvoření vlastní miniaturní městské části.

Standardně údržbu projektů z participativního rozpočtu přebírají městské části, v případě hřiště ale Královo Pole odmítlo. Místní si navíc stěžují, že radnice odmítá další místní návrhy projektů schvalovat, a posílat je tak do finálního hlasování.

Místostarosta Králova Pole Jaroslav Folprecht (ODS) se k odtržení Sadové staví skepticky. „Jedna věc je umět věci bořit, druhá věc je umět je znovu postavit. Navíc není to názor Sadové, je to názor nespokojené skupinky lidí,“ řekl Seznam Zprávám.

Nařčení, že problémy Sadové ignorují, odmítl. „Městská část nemá moc možností, takže v rámci naší kompetence děláme maximum.“

Na zmíněné případy zamítnutých projektů i nepřevzaté správy hřiště se podle něj místní dívají bez kontextu. „Navržené projekty jsme nepodpořili, protože pozemek, kde byly navržené, je přece určený k výstavbě. I dětské hřiště, které jsme nepřevzali z participativního rozpočtu, je dočasné, navíc je nebezpečné. Z hřiště vyjdete rovnou na silnici, kde může auto například malé dítě snadno srazit. Je to především stavební parcela a pro hřiště hledáme jiné menší plochy,“ oponuje kritice spolku.

Podle Lukáše Potěšila, experta na právo samospráv z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, se v Sadové možná schyluje k zajímavému případu.

Zatímco odtržení obce od obce je relativně standardní proces, pro rozdělení městské části chybí precedent. „Nevím o tom, že by k takovému případu někdy došlo,“ říká pro Seznam Zprávy.

Finální rozhodnutí by podle něj padlo na brněnské zastupitelstvo. „Do úvahy připadá forma místního referenda, nejde ale říct, kdo by v něm hlasoval, jestli jen konkrétní část městské části, celá městská část, nebo dokonce celé město, opět neexistuje precedent,“ dodává.

K referendu by podle něj zastupitelé měli přihlédnout, ale k ničemu je nezavazuje.

Jedním z nejtíživějších problémů Sadové je doprava. Cesta MHD zabere z centra 40 minut a člověka při příjezdu přivítá jen malý ostrůvek zastávky, na který nenavazuje chodník. Přechod na druhou stranu silnice, kde není vidět na víc než 10 metrů, chybí.

„Při přecházení na zastávku letos auto srazilo dvě děti, naštěstí se jim nic vážného nestalo,“ říká Jana Škerlová. V oblasti je sice nejvyšší dovolená rychlost 30 kilometrů za hodinu, řidiči ji ale podle ní nerespektují.

„Matky s kočárky musí bez přechodu kličkovat mezi auty, aby se dostaly na druhou stranu silnice. Hustou zástavbou tu projíždí vysoké autobusy, které jsou těsně nalepené na chodník. Člověk se vedle nich bojí jít,“ přidává svůj pohled Jaroslav Hlaváček.

Nedostatek přechodů není jediné úskalí Sadové. „Naprosto tu chybí občanská vybavenost, to znamená škola, školka i drobnosti jako lavičky nebo odpadkové koše. Chybí nám tu lékař, nebo aspoň lékárna. Společenské nebo volnočasové centrum pro děti. Park a hřiště jsme získali jen díky participativnímu rozpočtu,“ vyjmenovává Škerlová, když procházíme čtvrtí.

Kolik lidí tu žije, je těžké říct. Řada těch, kteří tu bydlí, si totiž nepřehlásila trvalé bydliště. Jelikož Sadová zatím nemá vlastní školu, nechávají si trvalé bydliště v částech Brna, kde bydleli dřív, aby měli jistotu, že se jejich děti do tamních škol a školek zaručeně dostanou.

Toho si je vědomo i vedení města. „Sadová je odloučená od okolních čtvrtí. Momentálně je vystavěná jen jako noclehárna. Chybí tam prakticky vše, co není bydlení. Místní tam nemohou trávit plnohodnotně čas, což je podle nás z urbanistického hlediska problém,“ přibližuje architektka Eliška Málková, spoluautorka územní studie, která pro město hodnotila Sadovou a hledala řešení jejích neduhů.

Cílem bylo najít umístění pro základní školu, komunitní centrum či obchody. „Studií jsme se snažili ze Sadové vytvořit plnohodnotnou městskou část,“ vysvětluje Málková. Z návrhů se však zatím realizuje jen základní škola, která má vyrůst na místě současného parku, který by se měl přesunout jinam. Sadová tak stále funguje především jako místo, odkud ráno lidé přijedou a večer se vrátí přespat.