Hlavní obsah

Terapie měla stmelit třídu. Dívky se rozplakaly nad kartami a skončily v nemocnici

Foto: Photographee.eu, Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Šest studentek učiliště v Kutné Hoře skončilo po přednášce školní psycholožky v péči ošetřovatelů. Ředitel školy v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, že se jednalo o třídu prvního ročníku, v níž se nepodařilo sladit kolektiv.

Článek

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Šest studentek ze Střední odborné školy a středního odborného učiliště v Kutné Hoře ve čtvrtek v  dopoledních hodinách skončilo v péči záchranářů. Došlo k tomu po preventivní přednášce školní psycholožky, během které mělo ve třídě dojít i na řešení dlouhodobých neshod mezi studentkami.

„V rámci pravidelných preventivních programů proběhl ve třídě blok zaměřený na téma vztahů žáků ve třídě, protože si žáci dlouhodobě stěžovali na špatné vztahy ve třídním kolektivu. Program vedla školní psycholožka za přítomnosti třídní učitelky. Jedna dívka se při sebereflexi rozplakala, k ní se přidaly další žákyně. U některých nastaly kolapsové stavy,“ uvedla později škola v tiskovém prohlášení.

Mluvčí středočeských záchranářů Monika Nováková pro server iDnes uvedla, že dívky byly rozrušené a hyperventilovaly. Tři z nich následně převezli záchranáři do nemocnice.

„Já bych určitě nechtěl v této škole jen sedět a čekat, až se něco stane. Chci jim dát kvalitní vzdělávání ve všech našich oborech, ale vidím jako důležité, abychom jim pomáhali i v oblasti duševního zdraví, které je u současné mladé generace opravdu pošramocené,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel školy Josef Vavřinec.

Mohl byste popsat, co přesně se u vás ve škole odehrálo?

Došlo k tomu během první vyučovací hodiny v jedné ze tříd prvního ročníku, kde jsou žáci po základce a zatím se v této třídě příliš nepovedlo sladit kolektiv tak, aby spolu nějakým způsobem spolupracoval, jak by si představoval třídní učitel.

Na vyrovnání této situace proto již několik měsíců pracuje školní poradenské pracoviště, které se skládá ze dvou výchovných poradkyň, metodika prevence a speciálního pedagoga. Skutečně se na tom pracuje od adaptačního kurzu, který byl na začátku školního roku. Teď do toho byla zapojena i školní psycholožka, která s žáky už předtím pravděpodobně pracovala jednotlivě a proběhla terapie v celém kolektivu třídy.

Mohl byste upřesnit – alespoň v obrysech – o jaký problém ve třídě šlo?

Konkrétně přesně nevím.

A víte, co přesně bylo tím impulsem, který způsobil kolaps několika dívek?

Jedná se o obecnou terapeutickou metodu s kartami, na kterých jsou zobrazeny emoce, pocity nebo situace, v nichž se v životě ocitáme, a ony se k jednotlivé kartě následně vyjadřovaly, a při této sebereflexi se jedna z žákyň rozbrečela. Postupně se k ní pak přidalo několik dalších.

V reakci na to pak byli přivoláni další pedagogové, výchovná poradkyně, zástupce ředitele, pak to bylo oznámeno mně. A jelikož jsme u dívek zpozorovali zrychlený  dech a nechtěli jsme to podcenit, tak jsme raději zavolali záchranku.

A čím vy si vysvětlujete, že u studentek došlo k tak velkému rozrušení, které nakonec u části z nich skončilo převozem do nemocnice?

Já si myslím, že se psycholožka asi hodně přiblížila důvodu, proč třeba ten kolektiv nefunguje úplně podle představ ve škole. U části z nich už se podobný problém projevil v minulosti (ZŠ nebo jiná škola). Navíc my v praxi vidíme, že žáci po covidu mají tendenci projevovat vůči sobě větší sounáležitost, takže se přidají k tomu, kdo je smutný, pak to přestanou ovládat a může to dospět až k nějakému zdravotnímu problému.

Když jste poté věc řešil se zúčastněnými s kolegy, nezjistil jste, že by na straně školy došlo k nějakému pochybení?

Za každou získanou informací tady samozřejmě byla tato otázka ve vzduchu a musím říct, že jak já, tak ani moji zástupci jsme neodhalili žádná pochybení.

Kromě záchranné služby přijela na místo i policie. Z jakého důvodu?

Kvůli tomu že k nám do školy přijížděla už třetí sanita, tak byla tato událost oznámena do jejich integrovaného záchranného systému. Policie to vyhodnotila a zajímala se o to, a proto přijeli a byly jim poskytnuty základní informace, dokonce věc řešili i s paní psycholožkou. Ale šetřením na místě to skončilo.

Jak nahlížíte na to, že psychologická prevence, která měla dle vašich slov za cíl zlepšit atmosféru ve třídě, se takto zvrtla? Nebude vás tato zkušenost do budoucna limitovat při organizaci podobných akcí?

Určitě teď budeme mít obavu v tomto systému pokračovat. Máme čistě holčičí třídy, máme i třídy, kde jsou jen chlapci, a tam nikdy takovýto problém nenastal. I při tomto jednání zaznělo z našeho školního poradenského pracoviště, že se nad tím zamyslí a dáme na stůl nějaká opatření a případně nastavíme určité změny, aby se toto neopakovalo, ale ono se to dá těžko předvídat.

Já bych určitě nechtěl v této škole jen sedět a čekat, až se něco stane. Chci jim dát kvalitní vzdělávání ve všech našich oborech, ale vidím jako důležité, abychom jim pomáhali i v oblasti duševního zdraví, které je u současné mladé generace opravdu pošramocené.

A máte nějaké informace o tom, jak jsou na tom dívky nyní?

Jsou to neoficiální informace, ale jedna z žákyň byla již z nemocnice propuštěna domů a další dvě tam měly zůstávat přes noc. Ale nezjišťovali jsme to oficiální cestou, jsou to zprostředkované informace.

Doporučované