Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Poprvé po deseti letech jsou v Česku k dispozici podrobná data o sexualitě a vztazích. Výzkum Národního ústavu duševního zdraví ukázal, že Češi mají sex méně často než v roce 2013, ale většina je se svým sexuálním životem spokojená.
Zároveň po letech odhadů máme konkrétní číslo, kolik lidí má jinou než heterosexuální orientaci – zhruba sedm procent, nejčastěji jde o bisexualitu nebo pansexualitu.
Porno a odkládání vztahů
Frekvence sexuálních aktivit se sice snižuje s věkem, odborníky ale překvapilo, že nízká zůstává i mezi nejmladší věkovou kategorií v průzkumu – 18 až 25 let.
Že ale může jít i o pozitivní trend, popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy členka výzkumného týmu Markéta Šetinová, jinak také psychoterapeutka, socioložka a zakladatelka Institutu Moderní láska.
V posledních letech často odborníci zmiňují, že mladší generace je méně sexuálně aktivní. Aktuální čísla z průzkumu to tedy potvrdila?
Data jsou ještě hodně předběžná. Určitě to nevidíme v proměně věku, kdy máme první sex. Tohle číslo je až překvapivě stabilní. Zajímavá je ale z tohoto pohledu absence zkušenosti se sexem v nejmladší věkové kategorii. Překvapilo nás velmi vysoké procento lidí, především mladých mužů, kteří nemají žádné sexuální zkušenosti. Což naznačuje, že mladí lidé se sexu opravdu tolik nevěnují.
Mladí chtějí kvalitu, ne kvantitu
A dá se říct, proč tomu tak je?
Zaprvé nejde o nic unikátního pro Česko. V zahraničních výzkumech se o poklesu sexuální aktivity u mladých lidí píše hodně, například ve Spojených státech nebo severských zemích. Ale co se týče odpovědi na tuhle otázku, vypadá to, že nepůjde o jednu interpretaci, ale o několik faktorů.
Jedním z nich může být zvýšení přístupnosti pornografie. Dalším pak obecně vytíženost– lidé toho mají dneska prostě hodně, ať už je to práce, studium, zábava, a tak na sex není třeba tolik času. Vidíme ale také u mladých lidí pokles vztahovosti. Vážné známosti odkládají až do vyššího věku. A protože nejvíce sexu zažíváme v dlouhodobých vztazích, tak i tohle může být jedním z důvodů.
První sex a jeho absence
Celkem 5,93 % žen a 8,43 % mužů nikdy nemělo sex. Z toho ve věkové kohortě 18-25 let jde u mužů o 54,4 %. U žen je to 30 % ze stejné věkové kohorty. I mezi nejstarší generací se najdou lidé, kteří nikdy neměli sex. Jedná se o 4 % žen a 2,4 % mužů ve věkové kohortě 65-75 let.
Průměrný věk prvního sexu u žen je 17,46 roku. U mužů pak 18,33 roku. Čísla se tak výrazně neliší oproti poslednímu průzkumu z roku 2013. Tehdy ženy hlásily, že první sex měly průměrně v 17,73 roku a muži uváděli 17,79 roku.
Zdroj: NUDZ
Dá se tedy mluvit o nějakém trendu, že mladší lidé často volí jiné formy vztahu než ty dlouhodobé?
Obecně u nich vidíme nějaký kritický přístup k tomu, co je vztah a sexualita. Daleko více zkoumají, co jim dělá radost. Vznikají tak i vztahy a kontakty, které obsahují sexualitu, ale lidé je nedefinují jako vážné známosti, ať už nezávazné vztahy nebo přátelství s výhodami.
Ale pokles sexu nemusí být nutně špatně. Čím dál více se mluví o tom, že sex má být uspokojivý, musí být konsenzuální, nemá být vynucovaný. Méně sexu tak může také znamenat, že se lidé soustředí na jeho kvalitu namísto kvantity.
Je asi pravda, že sexuální zdrženlivost u nejmladších kategorií asi také nelze vidět pouze negativně.
Přesně tak. V Česku k tomu sice data nemáme, ale ve Spojených státech zaznamenali pokles těhotenství i potratů u náctiletých, což se interpretuje jako pozitivní trend.
Češi zkoumají hranice vztahů
Když jsme u dalších dojmů. Často se v médiích píše třeba o polyamorii. Z aktuálního průzkumu ale vyplývá, že s ní má zkušenosti jen asi procento lidí, takže to není moc rozšířený druh vztahu.
V rámci naší terapeutické praxe vidíme hodně jednotlivců i párů, které přezkoumávají normu sexuální exkluzivity, tedy monogamie. Ale že o tom lidé přemýšlí nebo s tím nějak experimentují, je hodně daleko od polyamorie. Ta třeba sedne nějaké skupině lidí, ale vypadá to, že minimálně v Česku půjde o hodně malou výseč populace.
Zkoumání hranic vztahů je ale častější než dřív?
To bych podepsala jako trend. Lidé hledají formu vztahu, která pro ně bude nejlepší. Přezkoumávají tedy mainstreamové normy. Může jít například o konsenzuální nemonogamii, kdy se zajímají o to, jestli je možné mít dlouhodobý vztah a přitom nebýt sexuálně exkluzivní.
Seznamování s pomocí umělé inteligence
Pokud se bavíme o formování vztahů, mladší generace se stále častěji seznamuje online. Dá se tedy očekávat, že do budoucna tohle ještě zesílí?
Vidíme už dlouhodobě přesun seznamování do online prostoru, jak v zahraničí, tak v Česku. To samé se ale týká i partnerské komunikace. Vždyť kolik z nás si chatuje nebo využívá videohovory s partnerem. Nyní do toho vstupuje i umělá inteligence, která pomáhá s online seznamováním – dokáže dát zpětnou vazbu, profiluje nebo dokonce s protějškem i chatuje. Dá se očekávat, že tenhle vývoj bude pokračovat.
Předpokládám, že ale ani na tenhle trend se nedá dívat jen negativně? V online prostoru sice nevím jistě, koho zrovna potkám. Na druhou stranu ve své sociální bublině zase mohu mít problém potkat potenciálního partnera…
Je to pravda. Jde zkrátka o změnu, která s sebou nese nějaké důsledky. Spousta z toho je pozitivního, třeba jako je právě rozšíření příležitostí. Ostatně to je hlavní důvod, proč lidé na online seznamky chodí. Na druhou stranu většina lidí tenhle způsob seznamování nemá ráda. Kritizuje povrchnost takových kontaktů nebo těžkou odhadnutelnost. Takže chodíme na rande, která od začátku nikam nevedou, a to je dost frustrující.
