Článek
Ševčík byl zvolen všemi devíti hlasy. Nikdo z oslovených členů akademického senátu se nechtěl k jeho výrokům bagatelizujícím konání Ruska vyjadřovat.
Sám Ševčík se během svého projevu označil za cíl útoku médií. „Žijeme v době, která se dá srovnávat s dobou, ve které se dají napadat všechny svobody, na které jsme byli zvyklí za první republiky. Opět jsou ostrakizováni lidé, kteří mají jiné názory.“ Zprávy o jeho postojích, které Seznam Zprávy přinesly v uplynulých dnech, označil za účelové a zaplacené.
Ševčík nedávno pobouřil část veřejnosti obviněním Západu z války na Ukrajině, zlehčováním politiky Vladimira Putina nebo kritikou šéfa BIS Michala Koudelky. Kontroverzní je také jeho údajná spolupráce s československou vojenskou rozvědkou ke konci 80. let.
Volbu kritizovala ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), podle které je alarmující, že na post děkana Národohospodářské fakulty byl jediným kandidátem právě Ševčík.
Škola se od jeho výroků nijak nedistancovala. Rektor VŠE Petr Dvořák pro Seznam Zprávy uvedl, že s názory Ševčíka sice nemusí souhlasit, ale že ctí akademické svobody a nechystá proti němu žádné razantnější kroky.
Důvěra v Putina
Ševčík je dlouhodobě nekritický ke krokům Vladimira Putina. Ve vysílání Prima CNN News přisoudil odpovědnost za válku na Ukrajině Evropské unii a Spojeným státům. Podle něj si neuvědomují složitost situace a selhaly v řešení situace. Kritizoval také cestu premiéra Petra Fialy (ODS) do Kyjeva.
„Ještě jednou připomenu něco mladším čtenářům – že největší zločinci, kteří nejvíc uškodili naší zemi, ani z Ruska nepocházeli, ale byli to Ukrajinci (Brežněv) a Gruzínci (Stalin, Berija). V této záležitosti věřím spíše expertům typu pana Šándora než alarmistům ze Senátu a současné opozice,“ uvedl Ševčík loni pro Parlamentní listy.
Krátce po výbuchu muničních skladů ve Vrběticích, které měla na svědomí ruská vojenská zpravodajská služba GRU, Ševčík uvedl, že Putinovi věří víc než řediteli české kontrarozvědky Michalu Koudelkovi. Kritizoval také Koudelkovu spolupráci s CIA a zpochybnil jeho nezávislost.
Dokumenty z Archivu bezpečnostních složek ukazují na Ševčíkovu ochotu ke spolupráci s vojenskou rozvědkou v letech 1987 a 1988. Ševčík je rozvědkou charakterizován jako „iniciativní, pracovitý, zásadový a svědomitý“ člověk. Měl být tajnou službou nasazen v Rakousku, kde se měl na Vídeňské univerzitě účastnit stáže z VŠE. Ze spolupráce byl Ševčík ale nakonec vyřazen, protože zpravodajcům neuvedl emigraci jednoho z členů jeho rodiny.
