Série opatření má Čechy odradit od odchodu do předčasné penze

Před 20 lety bylo v předčasném důchodě necelých 12 procent penzistů, na konci loňského roku téměř 29 procent.

Dlouhodobý trend, kdy stále více Čechů nechce čekat na řádný důchodový termín, navíc umocnila situace během loňského roku, kdy bylo – díky vysoké inflaci a dvěma mimořádným valorizacím – výhodnější odejít do předčasného důchodu, případně si o něj zažádat s pozastavenou výplatou a dál pracovat.

Právě proto jsou předčasné důchody prioritním tématem v připravované penzijní reformě, která má začít platit od roku 2025. 

Redakce Seznam Zpráv má k dispozici odborný dokument, který vznikl na Ministerstvu práce a sociálních věcí a má sloužit jako výchozí podklad pro aktuální politická jednání o finálních změnách.

Podmínky pro předčasné odchody do důchodu se podle materiálu mají dramaticky zpřísnit, což má pomoci důchodovému systému ve středně- až dlouhodobém horizontu.

Jasný je především návrh, aby se předčasné důchody nevalorizovaly, a to do doby, než penzista dosáhne řádného důchodového věku.

Právě po takové úpravě dlouhodobě volá například Pirát Tomáš Martínek, člen poradního týmu pro důchodovou reformu při Ministerstvu práce a sociálních věcí.

„Za mě je férové, aby lidé, kteří odejdou do důchodu později, měli vyšší důchody. A aby ti, co odejdou do řádných důchodů, nebyli penalizování nižším důchodem. To se musí nějakým způsobem upravit,“ vysvětluje expert, že jde o narovnání podmínek.

Zmiňuje, že doporučení v rámci poradního týmu dal a řešení je teď na ministerstvu a vládě.

Místopředsedkyně KDU-ČSL Šárka Jelínková, rovněž členka poradního důchodového týmu, mluví o tom, že současná připravovaná reforma obsahuje prvky, které mají zabránit tomu, aby člověk odešel do předčasného důchodu a ještě byl zvýhodněný.

„Nikdo nečekal, že nastane taková inflace, která s tím takto zahýbe. Teď už je potřeba na to myslet v připravované reformě. Je to jedno z témat. Co všechno bude schváleno, to uvidíme,“ říká s tím, že nutná je politická shoda.

Lenka Kohoutová (ODS), poradkyně ministra financí a také členka týmu pro důchodovou reformu, pak zmiňuje, že je u předčasných odchodů potřeba udělat razantní kroky.

„Určitě zkrátit dobu, kdy lze nastoupit do předčasného důchodu. A stejně tak je potřeba udělat parametrické změny v přepočtu,“ říká, do většího detailu ale odmítá jít. „Teď je to na vládě, která za to nese odpovědnost. Je to strašně důležité rozhodnutí a je důležité i to, jak to bude vláda komunikovat.“

Dokument, který mají Seznam Zprávy k dispozici, přitom detailně rozepisuje i tyto „parametrické změny“.

Například, že do předčasného důchodu by se mohlo odejít maximálně 3 roky před řádným termínem. Aktuálně platí, že lidé mohou do předčasného důchodu od 60 let. Například ti, kteří mají řádný důchodový věk v 65 letech, tak mohou teoreticky odejít o 5 let dříve.

Změnit by se mohl i takzvaný koeficient krácení, který lze popsat jako penalizaci za předčasný odchod.

Nyní je systém nastaven tak, že se sazba procentní výměry snižuje za každých započatých 90 kalendářních dnů od přiznání důchodu do dosažení řádného důchodového věku.

Pro prvních 360 dní je koeficient 0,9 procenta, od 361. dne do 720. dne se počítá s hodnotou 1,2 procenta a nad 721. den pak s 1,5 procenta.

Nově se navrhuje pro prvních 90 dní koeficient krácení zachovat na 0,9 procenta, pak zavést rovnou 1,5 procenta. Změna podle dokumentu může přiznaný předčasný důchod snížit v průměru o zhruba 900 korun.

Dokument pracuje i s variantou, že se sazba procentní výměry důchodu nebude snižovat jednou za 90 dní, ale jednou za 30 dní. Za 360 dní aktuálně dochází ke 4 krácením, nově by jich mohlo být až 12.

„Zvýšení krácení trvale krácených předčasných důchodů ve spojení s dočasným vyloučením valorizací do dosažení důchodového věku má potenciál úspory cca 400 až 600 milionů korun v prvním roce,“ vyčísluje dokument okamžité dopady možných změn.

Při plném náběhu po 25 letech počítá s úsporou 0,25 procenta hrubého domácího produktu, což v současných relacích představuje 17 miliard korun.

Ministerský dokument pracuje i s možností stanovit jako podmínku čerpání předčasného odchodu do důchodu delší dobu pojištění než pro čerpání řádného důchodu. Zde ovšem nenavrhuje konkrétní dobu. Aktuálně platí obecně nutná doba pojištění 35 let.

Šéf resortu práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se v pondělí pro ČTK vyjádřil ve smyslu, že připravovaná změna je komplexní a není správné popisovat pouze jeden parametr. „Budeme tam také pracovat s délkou pojištění, abychom vnímali lidi, kteří třeba začali pracovat už v 18, 17 letech. Nelze důchodovou reformu vytrhávat z kontextu a psát o jediném parametru,“ uvedl s odkazem, že současně se pracuje i na nižším věku do řádného důchodu u lidí, kteří odpracovali 45 let.