Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Jedinou skupinou návykových látek, kde v současnosti dominují ženy, jsou psychoaktivní léky. A je to velmi výrazný rozdíl,“ říká primář Kliniky adiktologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Petr Popov.
Do této skupiny patří léky na bolest, nespavost, úzkosti nebo deprese. Jejich spotřeba v Česku dlouhodobě vzrůstá. „To je něco, co se žen bohužel týká velmi výrazně,“ dodává Popov.
Psychoaktivní léčiva jsou v Česku obecně často nadužívána. Lidé s jejich pomocí chtějí řešit své obtíže, často je ale berou déle a ve vyšších dávkách, než by měli. Jindy je konzumují v kombinaci s alkoholem nebo je získávají paralelně od několika lékařů současně (tzv. doctor-shopping).
„To jsou faktory, které mohou vést k rozvoji problematické spotřeby, respektive závislosti,“ upozorňuje vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) Pavla Chomynová.
Psychoaktivní látky
Jsou látky ovlivňující psychiku a duševní procesy. V širším významu lze pojem použít pro jakoukoliv látku, která primárně nebo druhotně ovlivňuje centrální nervovou soustavu.
Někteří autoři používají tento pojem pro látky, jejichž primární užití je v léčbě duševních nemocí – anxiolytika, antidepresiva, antipsychotika. Další význam pojmu se vztahuje na látky, které mají pro své účinky na psychiku vysoké riziko návyku či závislosti – stimulancia, halucinogeny, opiáty, sedativa a hypnotika (včetně alkoholu).
Analgetika – Látky snižující bolest. Mohou, ale nemusí mít psychoaktivní vlastnosti. Zvláštní skupinou jsou opioidy, což jsou analgetika, která se používají v případě silné bolesti.
Hypnotika a sedativa – Tlumící léky. Sedativa jsou látky, které navozují sedaci – zklidňují. Hypnotika vyvolávají spánek.
Anxiolytika – Léky, které se dají zjednodušeně rozdělit na benzodiazepinový nebo nebenzodiazepinový typ. Tato léčiva tlumí úzkost a napětí, uvolňují svalstvo, uklidňují nebo působí pozitivně na spánek.
Antipsychotika (neuroleptika) – Léčiva určená především k terapii psychóz. Působí proti psychotickým příznakům, jako jsou paranoidní představy, bludy a halucinace, a také v případech silné agitovanosti (neklidu).
Stimulancia – Látky, které zvyšují aktivitu centrálního nervového systému nebo i jiných částí organismu. Stimulancia účinkují i na kardiovaskulární systém: zvyšují krevní tlak a srdeční frekvenci.
Zdroj: Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti
Druhou, méně početnou skupinou uživatelů těchto léčiv jsou osoby závislé na návykových látkách včetně alkoholu a nelegálních drog. Léky vyhledávají pro jejich psychoaktivní účinek, jako náhradu jinak užívané látky nebo ke zmírnění abstinenčních příznaků.
„S užíváním pro samotné psychoaktivní účinky bychom se setkávali spíše u dětí a adolescentů. Ale ani tam to není tak jednoduché,“ přibližuje Tomáš Jandáč z Kliniky adiktologie.
Trojnásobný nárůst
Podle Jandáče se na toto téma soustředí stále více odborníků i veřejnosti. „Zvýšený zájem může být spojován také s rostoucím počtem identifikovaných osob s touto problematikou,“ podotýká. „Pozorujeme nárůst služeb, které se léčbou rizikového chování směrem k užívání léků zabývají,“ dodává.
Do kategorie problematické spotřeby psychoaktivních léků spadá odhadem 14 až 15 procent Čechů. Sedativa a hypnotika užívá problémově odhadem 1,1 milionu osob a opioidní analgetika 550 tisíc osob. Vychází to ze souhrnné zprávy o závislostech za rok 2021, kterou vypracovalo NMS.
„Spotřeba opioidních analgetik se za 15 let téměř ztrojnásobila, strmě narůstá také spotřeba antiepileptika a pregabalinu se sedativním účinkem. Data za rok 2021 potvrzují trendy sledované v předchozích letech,“ vysvětluje Chomynová.
I ona potvrzuje, že problém se týká především žen, zmíněná léčiva konzumují zhruba dvakrát tak častěji jak muži. „Obecně mají ženy větší tendenci v případě různých zdravotních obtíží a nepohody sáhnout po lécích – běžně dostupných analgeticích na bolest hlavy, při menstruaci a tak dále.“
„Psychoaktivní léky jsou specifické tím, že míra užívání i nadužívání, a to jak sedativ, tak opioidních analgetik, je nejvyšší ve starších věkových skupinách populace, nad 65 let,“ dodává Chomynová.
Problematická spotřeba je definovaná pomocí jednoho z následujících kritérií: užívání léků překročilo dobu šesti týdnů, osoba má subjektivní pocit nadužívání nebo získala léky bez lékařského předpisu.
Se závislými ženami v důchodovém věku se ve své praxi setkává i Martina Krištofová z adiktologické ambulance Kolping v Havlíčkově Brodě. „Tyto ženy však obvykle do mé ordinace nepřichází řešit svůj problém, navštěvují nás jejich dospělé děti, které hledají pomoc pro svoji maminku,“ popisuje.
Nejčastěji se v praxi setkává s lidmi, kteří jsou primárně závislí na jiné látce, nejčastěji alkoholu. A tu doplňují právě léky.
„Ten problém je velmi vážný. Řekla bych, že lidí, kteří léky nadužívají, užívají rizikově nebo jsou závislí, je násobně více, než uvádí statistiky,“ dodává.
Tolerovaná závislost
Počátky závislosti bývají většinou nenápadné. „‚Léky přece pomáhají, není to nic špatného, předepisuje je lékař,‘ říkají klienti. Když jich ale začnou chtít víc, obstarávat si je pokoutně nebo je zapíjet alkoholem, je často pozdě,“ popisuje Krištofová. „Na závislosti bohužel často participuje lékař klienta a doktor je pro mnohé velká autorita, problém s léky tedy klienti popírají,“ dodává.
Užívání léků je podle ní navíc společností tolerováno. A lidé nejsou vystaveni tlaku okolí jako třeba při konzumaci alkoholu.
S tím souhlasí i adiktolog Jandáč. „Uživatel či uživatelka léků také není například cítit alkoholem, konzumovat je může téměř kdykoliv a kdekoliv. Účinky pro vnějšího pozorovatele nemusí být zpočátku tak patrné,“ upozorňuje.
Dodává, že u mužů je více tolerováno užívání jiných látek než u žen. I to může být důvodem, proč do závislosti spadají častěji. „Rizika spojená s užíváním psychoaktivních léků nebývají tolik diskutována a je zde také poměrně snadná dostupnost,“ myslí si Jandáč.
Zneužívané psychoaktivní léky lidé získávají především z oficiálního zdravotního systému. Někteří je vyhledávají také prostřednictvím rodiny či internetu, objevují se i na trhu s nelegálními drogami.
Nejčastěji zneužívaná jsou léčiva, která jsou vydávaná pouze na lékařský předpis. Není ale velký problém je sehnat i bez předpisu. Odborníci zaznamenávají i případy lidí, kteří zneužívají volně prodejné léky – překračují doporučené dávkování nebo je užívají, aniž by to bylo potřeba.
„Častější než užívání analgetik je v populaci užívání léků se sedativním nebo hypnotickým účinkem, nejčastěji jsou uváděny léky s účinnou látkou alprazolam (např. Neurol, Xanax), diazepam a zolpidem (Stilnox),“ říká Chomynová.
Umírají desítky lidí ročně
Mezi nejčastěji zneužívané patří léky proti bolesti, jejichž častá konzumace vede k poruchám zažívacího systému, ledvin, jater či srážlivosti krve.
Ročně v důsledku předávkování psychoaktivními léky zemře přibližně 40 osob, nejčastěji jde o předávkování benzodiazepiny. Kategorie opioidů zahrnuje také předávkování opioidními analgetiky (fentanyl, kodein, dihydrokodein, hydromorfon, oxykodon).
Dalších 70 případů úmrtí pod vlivem psychoaktivních léků je ročně hlášeno z důvodu nemoci, nehody nebo sebevraždy. Pro úraz pod vlivem psychoaktivních léků je ročně hospitalizováno téměř 200 lidí.
V souvislosti s užíváním psychoaktivních léků se ročně léčí přibližně 3 až 4 tisíce osob, většina z nich v ambulantní léčbě. Z toho 2,5 tisíce lidí v souvislosti s problémy spojenými se sedativy a hypnotiky. Uživatelé psychoaktivních léků tvoří dlouhodobě šest procent celkového počtu pacientů v ambulantní léčbě závislostí.
