Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když do bohumínské nemocnice vtrhla v roce 1997 velká voda, pro některé pacienty už nemohly dojet ani sanitky. Do akce tak musela hasičská auta a vojenské transportéry, které vozily lidi z nemocnice ke skřečoňskému mostu. Teprve tam se přesedalo do sanitek.
Letos hrozilo, že se podobná situace bude opakovat. Vedení města společně s ředitelem nemocnice Svatoplukem Němečkem proto rozhodli raději o dřívější evakuaci, začalo se s ní už v sobotu.
Povodně v ČR 2024
Většina území Česka v polovině září 2024 bojovala s povodněmi a následky živlu. Domácnosti byly evakuovány a řada domů zničena, velká voda usmrtila šest lidí.
Aktuálně: Jak pomoci | Krizové linky | Jak vyřídit pojistku | Co s vytopeným domem | Škody na mapě | Proč povodně přišly
Mohlo by vás zajímat: Co dělat při povodních | Evakuační zavazadlo | Povodňové stupně | Stoletá voda | Tisíciletá voda | Povodně 2002 | Povodně 1997 | Povodně v Evropě | Česko před a po povodni | Oběti i škody povodňové historie
„Zažil jsem rok 1997, kdy jsme tady evakuovali při metru a půl vody. Jsme tedy opatrní, abychom nevystavili pacienty riziku,“ komentoval to pro Seznam Zprávy ještě v sobotu večer ředitel nemocnice.
A šlo opravdu o správné rozhodnutí. V neděli dopoledne už areálem proudila voda. Jak Němeček ukázal ve videu na sociální sítí X.
Odra začala protékat areálem naší bohumínské nemocnice. A voda má ještě stoupat…Všichni jsme ale šťastní, že jsme už včera evakuovali všechny pacienty. Ještě jednou díky všem, kteří pomohli. pic.twitter.com/MlN0VLRn5V
— Svatopluk Němeček (@NemecekSva) September 15, 2024
Nemocnice by se ale musela evakuovat, i kdyby voda nepřišla. Hrozil totiž výpadek elektřiny, kvůli zatopení městské části Pudlov. Tam je rozvodna pro celý Bohumín, ale přitom tam chybí dobudovaná protipovodňová ochrana.
Dají se nemocnice ochránit?
Každopádně bohumínská nemocnice zažila podruhé za třicet let vyplavení. Dá se ale dělat něco proto, aby byl areál chráněn?
„Podél Odry jsou protipovodňové valy, ještě pár míst chybí dodělat, ale je to určitě lepší než v roce 1997. Jsme ale opravdu 500 metrů od Odry,“ dodává Němeček, že při tak extrémním zvýšení hladiny žádná jiná cesta než evakuace není.
Celý areál by musel ležet výše, ale to by znamenalo ho kompletně přebudovat. Co je ale třeba poznamenat, ani jedna z budov neleží v zátopové oblasti stoleté vody. Tedy hranice, pro kterou se většinou počítá s budováním protipovodňové ochrany. Stejně sem ale vlna už dvakrát v posledních 30 letech přišla.
Rozhodně to ale nebylo jediné zařízení s nejzranitelnějšími osobami, které povodeň ohrozila. Ještě před Bohumínem se vyklízela brněnská Nemocnice Milosrdných bratří. Ta už v záplavové oblasti částečně leží. Největší obava ale byla, že se do areálu dostane voda kanalizací ze suterénu, kde je zdroj elektřiny.
Na záplavy se připravovala i tamní Vojenská nemocnice. V případě Brna jsou zdravotnická zařízení jen vrcholem ledovce. Protipovodňová opatření jak na Svratce, tak Svitavě nejsou zatím hotová, takže i během letošních povodní byla některá místa ohrožená. Druhé největší město republiky není chráněné před stoletým průtokem vody.
Jedině evakuace
Podobně jako u nemocnic je jakékoliv ohrožení problematické také v případě domovů pro seniory. Jejich evakuace je těžká nejen fyzicky, ale třeba pro nemocné nebo mentálně postižené i psychicky.
V Moravskoslezském kraji se muselo evakuovat jen několik zařízení. Síla letošních povodní byla ale taková, že v řadě případů žádná speciální ochrana nepomůže. Opava nebo Krnov byly natolik postižené velkou vodou, že se musela evakuovat velká část obyvatel.
Podle odborníků i politiků by pomohla dlouhodobě chystaná přehrada Nový Heřminov, která ale teprve loni získala kvůli celé řadě připomínek nepravomocné územní rozhodnutí.
Dá se ale nějakým způsobem předejít tomu, aby se obyvatelé domovů pro seniory nebo chráněného bydlení vyhnuli riziku záplav?
„Některé domovy sídlí v historických budovách. A nemůžeme jednoduše začít bourat všechny, které jsou v záplavových oblastech, a začít je stavět znovu někde na kopci. Navíc my chceme, aby třeba v Opavě lidé žili v centru dění, mezi lidmi. Nechceme je vystěhovat někam k lesu,“ vysvětluje náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro sociální oblast Jiří Navrátil (KDU-ČSL).
I krnovské chráněné bydlení stojí v zátopové oblasti stoleté vody. Jenže společně s většinou Krnova, jak ukazuje fialová oblast na mapě níže.
Fialová barva ukazuje hranici stoleté vody v Krnově.
„Nemůžeme se připravit na všechno. Existuje určitý cyklus, a zrovna 20. století bylo hydrologicky velmi klidné. Dokážeme dopady díky různým technologiím zmírňovat, ale ne je zcela zastavit. Povodně tady byly a budou,“ popsal hydrolog Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka už dříve pro Seznam Zprávy v textu, který se věnoval důvodům, proč se v některých obcích letos opakovaly scény z roku 1997.
Podívejte se, jak zachytil fotograf Seznam Zpráv Michal Turek pondělní Krnov:
Řeka Opava zaplavila skoro celý Krnov. Podle zástupců města je situace výrazně horší než v roce 1997.
Kvůli velké vodě dostalo výzvu k evakuaci v Krnově asi tisíc lidí. Většina z nich našla dočasný azyl u příbuzných nebo známých.
Podle generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Vladimíra Vlčka mohlo město zvládnout situaci lépe. Řekl, že evakuační centra v Krnově nebyla ideálně zvolena a některá z nich byla zatopena.
Z pohledu hasičů byla evakuace údajně také zpožděná. „Ne vinou složek integrovaného záchranného systému, ale vinou, řekněme, krizových orgánů, které působí v tomto městě,“ řekl šéf hasičů.
V evakuačních centrech skončily vyšší desítky lidí. Místostarosta Miroslav Binar (ANO) výtky hasičů odmítá. Město podle něj obyvatele k odchodu vyzývalo včas a evakuační centra byla zvolena dobře.
Krizový štáb podle Binara evakuační centra vybíral i na základě zkušeností z roku 1997, kdy město postihly také rozsáhlé povodně. „Udělali jsme, co jsme mohli. Krnov je placka. Nemáme tady žádné objekty na kopcích,“ dodal.
Pod vodou je asi 80 procent města. Lidé jsou bez elektřiny, vody i internetu. Kraj a hasiči už v neděli do Krnova vypravili konvoj s pomocí, který vezl potraviny i pitnou vodu.
Další část techniky během pondělí uvolní Správa státních hmotných rezerv. V Krnově rozmístí šest velkých cisteren s pitnou vodou.
Ministři i další politici se shodli na tom, že pokud by byla vybudována přehrada v Nových Heřminovech, ochránila by Krnov i Opavu před povodní. Škody by podle nich nebyly takové, jako jsou dnes.
„Krnov v neděli kulminoval na 250 kubických metrech za sekundu, pokud by bylo dílo Heřminovy postaveno, bylo by to pouze 150 kubíků za sekundu,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Proti přehradě dlouhodobě vystupuje Hnutí Duha Jeseníky a obec, která by měla být částečně zatopena. Hnutí uvedlo, že přehrada by záplavy jen pozdržela.
Policisté v neděli v Krnově museli zachraňovat z rozvodněné řeky topícího se muže. Poskytli mu první pomoc a předali jej záchranářům.
Ještě v sobotu se také muselo evakuovat 111 lidí z domova pro seniory v kroměřížské místní části Vážany. Tady i do budoucna musí vyřešit problém. Dům pro seniory podle map Českého hydrometeorologického úřadu ohrozí i pětiletá voda.
„S budovami nehneme, bavíme se ale o tom, jaká drobná protipovodňová opatření by přicházela v úvahu,“ říká místostarosta Kroměříže Pavel Motyčka (KDU-ČSL).
„Kousek nad budovou se počítá s projektem suchého poldru. Určitě to bude na stole, až vyřešíme aktuální situaci,“ dodává.
Zařízení, ve kterých pobývají zvlášť zranitelné osoby, tak nelze úplně dobře chránit speciálními opatřeními proti mimořádným událostem, jako jsou povodně. Závislé jsou na krocích, které se na místní úrovni podniknou v zájmu ochrany celého území.
