Článek
Senátoři by během prosince a ledna měli navolit další tři kandidáty na ústavní soudce.
Po případu Roberta Fremra, jehož nominaci podpořili, ale po několika týdnech vyšlo najevo, že se soudce v 80. letech podílel na odsouzení emigrantů z Československa, začali být zákonodárci v rozhodování o nových ústavních soudcích opatrnější.
A od Kanceláře prezidenta republiky (KPR), která návrhy posílá, by rádi znali odůvodnění volby.
V říjnu senátní výbory i plénum odmítly soudce Nejvyššího soudu Pavla Simona, nyní si senátoři shánějí informace o dalších třech navržených kandidátech.
Překvapivý kandidát
Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a prezident Petr Pavel se ve čtvrtek shodli, že do budoucna by mezi kandidáty mohli patřit experti na trestní a unijní právo. Vystrčil novinářům po schůzce řekl, že se dohodli zároveň na tom, že by materiály od Hradu měly být obsažnější, zejména z hlediska jejich životních etap.
Část senátorů si ale stěžuje, že jim Hrad výběr příliš nezdůvodňuje. Vlastně vůbec. To se projevilo u posledního navrženého Milana Hulmáka, jehož nominaci by měl Senát projednat v lednu.
„Poslední kandidát mě překvapil. Je z velké advokátní kanceláře, která pracuje pro Prahu nebo velké firmy, takže může hrozit střet zájmů. Ze strany Hradu důvody pro jeho nominaci nejsou vůbec uvedené,“ uvedla členka ústavně-právního výboru, senátorka Hana Kordová Marvanová (nestr. za KDU-ČSL, ODS a TOP 09).
Seznam Zprávám řekla, že čekala spíš jiná jména, za nimiž je publikační činnost či jiná práce. Od prezidentské kanceláře prý důvod pro nominaci nezná. „Prezident chodí návrhy obhajovat až na plénum. Za jeho kancelář chodí na výbor pan Lebeda, ale ten tam k nominacím nemluví.“
Redakce se Tomáše Lebedy, ředitele vnitropolitického odboru KPR, chtěla na zdůvodňování kandidátů dotázat. Telefon nezvedal, na SMS dotaz dosud neodpověděl.
Podle ústavního právníka a prezidentova poradce pro právní a ústavní záležitosti Jana Kysely prezident senátorům posílá přípis, v němž je uvedena jeho praxe i důvod, proč si ho prezident vybral.
Prezidentská kancelář prý kandidáty v první fázi vyzývá i k tomu, aby jim sepsali něco jako motivační dopis, který je zamyšlením nad tím, jakými jsou právníky, co mohou Ústavnímu soudu přinést, ale třeba i zařazení se na světonázorovou škálu.
„Dospěli jsme k závěru, nejpozději u pana doktora Fremra, že když už dopis vzniká pro naše účely, že by nebylo od věci, kdyby v modifikované podobě vznikal i pro účely senátorské. Takže přinejmenším od června je součástí senátních tisků i tento motivační dopis,“ uvedl Kysela.
Nominace, které se zadrhly
Ne všechny nominace na ústavní soudce z dílny prezidenta Petra Pavla prošly hladce. Senátoři odmítli Pavla Simona, po kritice na jeho profesní historii se pak vzdal kandidatury Robert Fremr, byť přes Senát těsně prošel.
„Výsledek nelze předjímat“
Zmíněný Milan Hulmák v minulosti pracoval pro advokátní kancelář Havel & Partners, v současné době je stále společníkem Akademie Havel & Partners.
Advokátní kancelář patří k největším v Česku - její loňské tržby překročily miliardu korun. Mezi klienty jsou nejbohatší Češi a Slováci, ale také orgány veřejné správy, které často zastupují v řízeních s antimonopolním úřadem i před soudy.
Jedním ze společníků kanceláře je manžel neúspěšné prezidentské kandidátky Danuše Nerudové.
V hlasování o Hulmákovi se nejspíš zdrží senátor a člen ústavně-právního výboru Jan Holásek (nestr. v klubu SEN21 a Piráti). S Hulmákem se ve výše zmíněné kanceláři pracovně setkal. Byl totiž jejím zakládajícím společníkem, kancelář tehdy nesla jméno Havel, Holásek & Partners. Opustil ji v roce 2017.
„Zatím nelze předjímat výsledek hlasování. V případě pana Hulmáka skutečně předpokládám, že se budu zdržovat,“ potvrdil v SMS Seznam Zprávám.
Rozhovor s prezidentovým poradcem
Prezident Petr Pavel si posteskl, že jsou na jeho kandidáty senátoři přísnější než dřív. O způsobu výběru kandidátů hovořil v podcastu Ptám se já Pavlův poradce a ústavní právník Jan Kysela.
Hulmák je členem pracovní komise Legislativní rady vlády pro soukromé právo, podílel se jako expert na rozhodčích řízeních a působí jako lektor české i slovenské Justiční akademie.
Je autorem publikace Uzavírání smluv v civilním právu, spoluautorem komentářů občanského zákoníku a autorem či spoluautorem řady dalších odborných publikací a článků v oblasti soukromého práva.
„Není to tedy člověk, na němž vázne nějaká problémová kauza,“ uvedl k Hulmákovi Kysela. Dodal, že jde o jednu z předních postav české civilistiky. „Když se budete ptát lidí, kteří reprezentují české soukromé právo na to, koho si myslí, že by měl prezident republiky za obor poslat na Ústavní soud, tak se vám velmi často bude objevovat jméno Milana Hulmáka,“ řekl Kysela.
Hulmák podle něj má výhodu silné oborové kombinace. „Je to silný akademik a současně je to člověk s pestrou advokátní praxí,“ dodal prezidentův poradce.
Senátoři by na své schůzi naplánované na 14. prosince měli schválit dva kandidáty na ústavní soudce - projednají nominaci advokátky Lucie Dolanské Banyaiové a soudce Zdeňka Kühna z Nejvyššího správního soudu. Ústavně-právní výbor jejich nominaci projedná o den dříve, 13. prosince. Hulmákovou nominací se bude Senát zabývat až v lednu.
AKTUALIZACE: Do textu jsme na dvou místech doplnili vyjádření prezidentova poradce Jana Kysely.
