Článek
Ústavní soud zamítl návrh na zrušení skupiny právních předpisů, na kterých stojí systém financování zdravotní péče v Česku. Podnětem senátorů, podle kterých je mechanismus smluv a úhrad nastavený tak špatně, že zdravotnictví uvádí do permanentní krize, se soudci zabývali od roku 2018.
Systém přezkoumávali se zdrženlivostí a respektem k dělbě moci, zdůraznil soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.
„Úkolem ÚS není být tvůrcem zdravotní politiky státu,“ uvedl soudce v úvodu obsáhlého odůvodnění. Zdůraznil, že jde primárně o politickou agendu a že sami senátoři mají možnost politickou cestou prosazovat změny.
Nález má přes 50 stran
ÚS rozdělil argumenty senátorů do sedmi okruhů, které se týkaly například vytváření a fungování sítě poskytovatelů zdravotních služeb, lékových center nebo rámcových smluv. V žádném okruhu nakonec soud nenašel důvod k zásahu. Nález, který má přes 50 stránek, přijali soudci jednomyslně, bez odlišných stanovisek.
„V řadě ohledů, jakkoliv reálná praxe nemusí být optimální, tak napadená ustanovení nejsou protiústavní a vždycky má přednost jejich ústavně souladný výklad,“ řekl Šimíček novinářům.
Padesátka členů horní komory Parlamentu poukazovala v návrhu například na rozdíly v kvalitě péče a délce čekacích dob v závislosti na místě bydliště, onemocnění a sociálním postavení. Pravidla úhrad označovali za neetická, úhradový systém za netransparentní, v cenotvorbě spatřovali vliv zájmových skupin a jejich dohod.
Návrh konkrétně směřoval proti několika částem zákona o veřejném zdravotním pojištění, zejména z oblasti stanovování úhrad, dále proti dvěma pasážím zákona o zdravotních službách, upravujícím činnost center vysoce specializované péče, a čtyřem vyhláškám.
Konkrétně šlo o vyhlášku, kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, dále vyhlášku o rámcových smlouvách, část prováděcí vyhlášky k zákonu o veřejném zdravotním pojištění a vyhlášku o stanovení hodnot bodu, výše úhrad a regulačních omezení pro rok 2019.
Za senátory v roce 2018 při podání návrhu jednal tehdejší člen horní komory Ivo Valenta (za Soukromníky). Úterního veřejného vyhlášení nálezu se nikdo z aktérů osobně nezúčastnil.
Ústavní soud se úhradami zdravotní péče zabýval opakovaně od 90. let. Například v roce 2015, kdy senátoři uplatňovali podobné výhrady, konstatoval, že úhradová vyhláška žádným základním právům neodporovala, navazovala na starší předpisy a pravidla byla předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohla vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.
