Článek
Senát neodmítl převod financování mezd nepedagogických pracovníků na obce a kraje, jak o to usilovaly především školské odbory či ANO. Souhlasil ale se stanoviskem svého školského výboru, podle něhož je změna v novele školského zákona prosazována bez dostatečné časové rezervy. Koalice chce změnu prosadit v novele, která kvůli opozičním obstrukcím už téměř dva měsíce čeká na schválení Sněmovnou.
Horní parlamentní komora se shodla na tom, že podmínkou pro převod financování nepedagogů je schválení změn rozpočtového určení daní ve prospěch krajů a obcí. Konstatovala rovněž, že převod postrádá jasnou vizi pro další plánované změny nárůstu dalších nových nepedagogických profesí k zajištění kvalitního vzdělávání, i když se ministr školství Mikuláš Bek (STAN) proti tomu ohrazoval.
Senát stanovisko přijal po zhruba dvouhodinové debatě nad odborářskou peticí za zachování centrálního financování mezd školníků, kuchařek, uklízeček a administrativních pracovníků škol. O to, aby Senát vyzval vládu a Sněmovnu ke zrušení převodu financování, usiloval senátor Michael Canov (SLK) s podporou zástupců ANO. Získal pro návrh ale jen 20 z 68 přítomných senátorů včetně tří kolegů z klubu Starostů a dvou lidovců.
Bek k výtkám uvedl, že zvýšený podíl obcí a krajů na výnosu z daní zůstane zachován, i když s ohledem na demografický vývoj bude ubývat žáků mateřských i základních škol. Připustil, že v některých obcích mohou nastat problémy s dostatkem peněz, neboť někteří zřizovatelé škol přispívají jen na jejich provozní náklady, zatímco jiní i na vybavení a platy nepedagogů.
Bek rovněž uznal, že převod nebyl navržen standardní cestou vládního návrhu, ale jako poslanecká změna kvůli tomu, aby se jej povedlo prosadit ještě v nynějším období. „Rizika s oddalováním spojená jsou větší než reputační škoda. Jsme přesvědčeni o tom, že pokud neuděláme ani ten pokus, tak se na několik let oddálí ta změna,“ dodal ministr.
Novela včetně koaličních úprav počítá s tím, že by obce a kraje jako zřizovatelé škol platily nepedagogy od začátku příštího roku, nikoli od letošního září, tedy od začátku nového školního roku. Odklad podle Beka vychází vstříc požadavku krajů, obcí i škol, aby měly na přípravu více času. Posunutí rovněž umožní plynulejší přechod financování v rozpočtech krajů a obcí.
Podle odborů není jasné, zda stát poskytne obcím a krajům dostatek peněz v rozpočtovém určení daní a zda nebudou muset na platy nepedagogů doplácet. Stát na to chce vyčlenit zhruba 33 miliard korun v příštím roce. Podle předsedy školských odborů Františka Dobšíka není jasné ani to, zda bude dostatečně zajištěno financování nepedagogů od letošního září.
Ohledně novely v Senátu panoval spor
V Senátu se ohledně převodu financování mezd nepedagogických pracovníků na obce a kraje v průběhu úterý rozhořel spor.
Předseda školských odborů František Dobšík varoval před tím, že obce s nižšími daňovými příjmy nebudou schopné zajistit odpovídající podmínky pro provoz škol. Ministr školství Mikuláš Bek (ODS) namítal, že záměr byl schválen už za předchozí vlády Andreje Babiše (ANO) a nikdo proti němu dříve neprotestoval.
Ministr podotkl, že i současná vláda návrh připravovala během loňského podzimu, konzultovala jej se zástupci škol, samospráv i odborů, „aniž by se kdokoli proti záměru vymezoval“. Převod financování podle Beka povede k větší motivací samospráv řádně školy spravovat. Současný model znamená, že stát platí účty, které vytváří někdo jiný, aniž má dostatek informací o stavu jednotlivých škol.
Parametry změny byly podle ministra od loňského září pravidelně konzultovány se samosprávami, školskými odbory, až v lednu bylo možné provést projekci na dopad rozpočtů zřizovatelů škol. Podobně dopady na rozpočty v příštím roce bude možné modelovat až na začátku roku 2026, do té doby nebudou potřebná data, dodal ministr.
Dobšík varoval před tím, že důsledkem převodu by mohly být nežádoucí rozdíly mezi školami a rušení pracovních míst. Poukázal i na to, že převod financování se bude týkat i takzvaných ostatních neinvestičních výdajů, což jsou peníze na učebnice, pomůcky nebo třeba bezpečnost práce.
Se záměrem převodu souhlasil Michael Canov (SLK), podle něj ale „způsob provedení je tak otřesný, že s tím nemůže souhlasit nikdo příčetný“. Senát by měl proto vyzvat vládu ke stažení návrhu, případně vyzvat Sněmovnu, aby změnu v novele školského zákona neschválila. K tomu se připojili i senátoři ANO nebo Petr Fiala (KDU-ČSL).
Místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) naopak za „zbytné“ označil i doporučení senátního školského výboru, podle něhož je změna systému financování školníků, uklízeček, kuchařek či administrativních pracovníků řešena s nedostatečnou časovou rezervou.
Senát by se měl podle výboru usnést také na tom, že podmínkou k převodu financování nepedagogů je schválení změn rozpočtového určení daní ve prospěch krajů a obcí a dalších právních kroků. Navrhovaný převod podle výboru postrádá jasnou vizi pro další plánované změny nárůstu dalších nových nepedagogických profesí k zajištění kvalitního vzdělávání.
