Článek
Sjezd delegátů České lékařské komory (ČLK) se uskutečnil o víkendu. Tedy poté, co soud nad známým psychiatrem Janem Cimickým vynesl nepravomocný trest pěti let vězení. Nejvyšší, jaký mohl dostat. Přitížilo mu i to, že řada obětí byla mladší 18 let.
Soud jej uznal vinným z 35 případů vydírání a čtyř znásilnění mezi lety 1979 až 2019.
„Sjezd České lékařské komory jednoznačně odsuzuje chování těch lékařek a lékařů, kteří se dopustili protiprávního nebo neetického jednání v souvislosti s výkonem svého povolání,“ usnesli se delegáti.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek tvrdí, že „usnesení je dobré“. Hlavním problémem je podle něj to, že ženy nepromluvily dříve.
Chcete se za Českou lékařskou komoru k případu pana Cimického vyjádřit obšírněji?
Já si myslím, že tohle vyjádření je úplně přesně pregnantní a dá se vztáhnout samozřejmě na případ pana doktora Cimického a na všechny obdobné případy. Nemůžeme si nalhávat, že všechno je vždycky v medicíně úplně v pořádku.
Martin Čaban v komentáři píše, že komora ani nedokáže vydat prohlášení, v němž by vyjádřila soucit obětem.
A případ doktora Cimického prošetřovala policie, sehnala veliké množství důkazů. Samozřejmě má na to prostředky, které Česká lékařská komora nemá. Česká lékařská komora není od toho, aby šetřila zločiny. Česká lékařská komora prošetřuje odborná pochybení, etická pochybení, ale nikoliv takhle závažnou trestnou činnost.
Ať už policie, nebo případně soud dospějí k názoru, že trestná činnost není tak závažná, že stačí potrestání ze strany České lékařské komory, tak takové případy předávají nám. Ale to samozřejmě není tento případ. Ten rozsudek, vím to pouze ze sdělovacích prostředků, zatím není pravomocný, ale přesto byl zveřejněn a součástí trestu má být zákaz výkonu činnosti na deset let, což je těžší potrestání, než může uložit lékařská komora. My můžeme vyloučit někoho maximálně na pět let.
Takže redundantně, abychom k tomuto přistupovali, tak bychom působili směšně, když to udělá na delší dobu soud, pokud se tedy samozřejmě stane rozsudek pravomocným.
Říkáte mi velmi podobná slova jako předsedkyně Revizní komise ČLK Jana Vedralová v listopadu 2021: „Nejsme policie.“ Ptám se vás na etický rozměr…
Víte, mě trošku mrzí, že vy jste mě vůbec neposlouchal. Žijeme v právním státě a Česká lékařská komora může dělat věci, které jí přísluší ze zákona. Nemůže tady u takhle závažné trestné činnosti nebo podezření na ni suplovat nebo snažit se nahrazovat policii.
Tomu já rozumím…
A co bychom měli dělat?
Já se ptám, jestli i pro pacienty a pacientky by nebylo záhodno vyjádřit politování nad tím, že k takovým hrozným činům docházelo a že jste o tom ani nevěděli a nemohli se obrátit na policii?
Tohle jsme samozřejmě udělali. Ono se to objevilo v souvislosti s tím, že pan doktor Cimický měl dostat státní vyznamenání, a toto patrně vedlo poškozené ženy k tomu, že se často i po mnoha letech ozvaly.
Přečtěte si rozhovor s herečkou Janou Fabiánovou, která na celý případ před třemi lety poukázala. Odpovědi poskytla Seznam Zprávám po vyhlášení rozsudku.
Je samozřejmě škoda, že se neobrátily ať už na lékařskou komoru, i když v té době ani nebyla lékařská komora, nebo třeba na policii, když je někdo takto obtěžoval. Kdyby tak některá z nich učinila, byla šance zabránit dalšímu páchání trestné činnosti.
Ale to je brekot nad rozlitým mlékem, s tím se asi nedá nic dělat, akorát se dá říct jediná věc. Pokud mají pacienti pocit, že je lékař nebo lékařka nějakým způsobem poškozují, včetně sexuálních útoků, tak se mohou obrátit také na Českou lékařskou komoru.
Pokud to jsou tak závažné trestné činy, tak to opravdu patří do rukou policie.
Tomu já rozumím, ale jaká zpráva…
Já mám pocit, že tomu nerozumíte.
Jaká zpráva pro vás je to, že se na vás nikdo neobrátil? Má Česká lékařská komora důvěru pacientů, lékařů? Opět se vracím k usnesení, kde není ani zmínka o lítosti nad tím, co se stalo.
Sjezd přijal usnesení, jaké přijal. Přijal ho drtivou většinou a já jsem přesvědčen, že to usnesení je dobré.
Nedobré je to, že se pacientky neozvaly. Ale znovu opakuji, trestná činnost se děla v dobách, kdy ani Česká lékařská komora nebyla. Je zvláštní, že kdyby opravdu nebylo zřejmě toho návrhu na státní vyznamenání, tak se do dnešního dne nikdo neozval. To je samozřejmě prostě špatné.
Jak vypadal soud se známým psychiatrem Janem Cimickým?
Ale co s tím můžeme dělat? Je to škoda, protože ty ženy, kdyby se některá z nich odhodlala k tomu, věc oznámit, tak mohly překazit páchání další trestné činnosti a ochránit další poškozené.
Česká lékařská komora vznikla v roce 1991.
A tahle trestná činnost, jak jsem se doslechl, my nemáme přístup do dokumentace, byla páchána v roce 1979.
Byly tam i pozdější případy (poslední v roce 2019, pozn. red.).
Říkám, když se ale na nás nikdo neobrátí, tak co máme dělat?
Já tomu rozumím. Nicméně já se ptám…
Nikdo se neobrátil na policii, rozumíte, a chcete peskovat policii, že prostě nekonala. Všichni vědí, že tady policie je, a když je nějaká žena zásadním způsobem obtěžována, tak přece ví, že se může obrátit na policii. Mimo jiné se obrátit také třeba na zaměstnavatele daného lékaře, pokud se to děje ve velkém zdravotnickém zařízení a tak dále. Takže těch míst, kam se ženy mohly obrátit, je víc. Proč se neobrátily? Já nevím.
Proč dostal Cimický nejvyšší možný trest?
Vy nemáte pochopení pro to, že se bály, nevěřily policii a podobně?
Samozřejmě pochopení mám, ale kdyby se tedy nebály, tak mohly zabránit dalšímu páchání trestné činnosti. Já si myslím, že policie je schopna ochránit svědky.
K tomu usnesení byste tedy za sebe nic dalšího nedodal?
Já jsem vám to dodával teď asi pět minut. Omlouvám se, mám tady pacientku. Já jsem netušil, že to bude tak dlouhé. Jsem v práci. Nezlobte se. Snažil jsem se to vysvětlit, vy to odmítáte pochopit, napíšete si stejně, co chcete, takže se rozloučím.
