Hlavní obsah

Sedm tisíc pro studující rodiče. Málo, ale lepší než nic, zní kritika

Foto: AI vizualizace, Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Vysokoškoláci s dětmi by se mohli dočkat podpory od státu. Jeden návrh sice koalice na poslední chvíli zastavila, vznikl ale náhradní plán. Podporu by nakonec místo škol vyplácel stát, ale v nižší verzi, než se původně počítalo.

Článek

Byl to bod, kvůli kterému se zbortila podpora pro novelu vysokoškolského zákona. Takzvané hlídačkovné prošlo nečekaně jako přílepek k tomuto zákonu a mělo zajistit zhruba 10 tisíc korun měsíčně pro studující rodiče na vysokých školách.

Nakonec úpravu odmítl Senát a Sněmovna prohlasovala zákon bez této změny. Koalice ale slíbila, že se místo pro příspěvěk studujícím rodičům na hlídání dětí (odtud přezdívka hlídačkovné) najde v právě projednávané reformě sociálních dávek.

A pozměňovací návrh skutečně vznikl, i když v trochu odlišné a zároveň levnější variantě.

„Držíme dohodu, kterou jsme udělali při vratce vysokoškolského zákona,“ řekl při projednávání zákona ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

„Bude mít parametry, které jsme drobně upravili. Ale bude zůstávat to podstatné, co bylo už v původní verzi,“ dodal.

Právě drobně upravené parametry jsou ale i předmětem koaličního sporu. Základem je totiž samotná částka, na kterou by si mohli rodiče přijít. Původně se počítalo s polovinou minimální mzdy, v letošním roce by to bylo 10,4 tisíce korun.

Nakonec se ale v pozměňovacím návrhu objevila pouze třetina minimální mzdy, tedy zhruba sedm tisíc korun.

„Radost z toho úplně nemáme, ale budeme se muset o tom na klubu teprve pobavit. Lepší něco než nic. Na druhou stranu pokud chceme vést nějakou prorodinou politiku, měli bychom podporovat studující matky,“ nelíbí se místopředsedkyni poslaneckého klubu Starostů Pavle Pivoňce Vaňkové (STAN), že v návrhu je nakonec nižší varianta příspěvku.

Důvod je čistě finanční. Koalice se rozhodla do této podpory investovat méně peněz.

„Protože tempo valorizace minimální mzdy je opravdu rychlé,“ vysvětlil Jurečka důvod pro snížení výše podpory.

Ne pro kombinované studium

Oproti původnímu návrhu by se ale na druhou stranu měl rozšířit okruh žadatelů. Na příspěvek by totiž mohli mít nárok nejen studenti a studentky vysokých škol, ale i těch vyšších odborných.

„Nárok na dávku vzniká vždy až po 12 měsících prvního období výuky daného studia, tedy od druhého ročníku,“ vysvětluje pak předkladatel návrhu poslanec Jiří Navrátil, že na první ročník studia se podpora vztahovat nebude.

Podmínky pro čerpání příspěvku

  • Pobírání rodičovského příspěvku.
  • Prezenční forma prvního studia bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu nebo první vyšší odborné školy v denní formě.
  • Věk do 26 let s výjimkou prvního studia doktorského programu.
  • Výše podpory na úrovni jedné třetiny měsíční minimální mzdy.
  • Podpora se nevztahuje na měsíce červenec a srpen a první rok studia.

Zdroj: pozměňovací návrh k vládní novele zákona o dávce státní sociální pomoci

Spolek studujících rodičů, který stál za původní snahou o uzákonění státní podpory, pak upozorňuje, že v návrhu se mluví pouze o studentech v prezenčním studiu.

„Vyřadili kombinované studium, které ale rodiče často volí rovnou, aby vůbec mohli uvažovat o studiu,“ vysvětluje předsedkyně spolku Aneta Ženíšková.

Hodnocení upraveného návrhu je tak z jejího pohledu smíšené. Na jednu stranu vítá, že žadatelé nebudou muset projít majetkovým testem, tedy že podpora bude pro všechny bez ohledu na sociální situaci. Na druhou stranu rovněž Ženíškovou nemile překvapil pokles příspěvku z poloviny na třetinu minimální mzdy.

Doporučované