Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Výše škod po nehodě vlaku s benzenem může být vyšší než 750 milionů korun. Sanační projekt počítá s čištěním až 500 kubíků kontaminované vody denně skrze aktivní uhlí, řekl ve čtvrtek na informativní schůzce s místními šéf České inspekce životního prostředí Petr Bejček.
Vůbec poprvé zaznělo, kolik toxické a karcinogenní látky prosáklo do okolí trati. Podle šéfa inspekce modely hovoří o 350 tunách benzenu, který se dostal do okolního prostředí. Asi jedenáct tun dle odhadů zůstává v zemině, přibližně 260 tun na hladině podzemní vody, a to na ploše 25 tisíc metrů čtverečních.
Lidé ve čtvrtek večer zaplnili kulturní dům v Hustopečích nad Bečvou, na diskuzi s ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem, zástupci inspekce a zasahujících složek dorazila více než stovka diskutujících.
Podle Bejčka má být sanační projekt, který určuje další postup sanace výjimečné havárie, schválený příští týden. Inspekce či Správa železnic, která platí náklady spojené s havárií, jej nyní mohou připomínkovat.
Mimochodem upřesňuje technologii čištění zamořené půdy a podzemních vod. „Předpokládáme nasazení technologie s využitím aktivního uhlí. Přijedou obří dvacetitunové filtry, které přečerpají masivní množství vody, asi 500 kubíků denně. Je to asi 12 vlakových cisteren denně,“ uvedl Bejček.
Voda se má po čištění znovu vracet do území ohraničeného speciálními kovovými stěnami, které jsou vystavěné v délce přes 600 metrů. Kompletně nainstalované mají být do konce týdne. „Ukázaly se jako klíčové opatření,“ zopakovali zasahující.
Sanační projekt má podle Bejčka okolo 150 stran, specifikuje také náklady za likvidaci a sanaci škod. „Předpokládaná hodnota může být 750 milionů korun i vyšší,“ řekl Bejček.
Podle něj aktuálně nehrozí větší znečištění řeky Bečvy. Hodnoty benzenu v nejbližším jezeře klesly pod nebezpečnou hranici stanovenou zákonem.
Akce trvala téměř tři hodiny, lidé se ptali přes necelou hodinu. „Bydlím přímo u nádraží a nespí se mi dobře. Nebude při dalších pracích nic škodlivého unikat do ovzduší?“ ptal se jeden z místních.
„Nemusíte se bát, že by se při filtraci hlubší ohniska benzenu odpařovaly,“ reagoval Bejček.
Podle Jana Macouna z Českého hydrometeorologického ústavu tam začali měřit koncentrace škodlivých látek v ovzduší asi 10 dní po havárii. Řekl, že hodnoty v ojedinělých špičkách činily do 40 mikrogramů na metr krychlový. „Nechci to zlehčovat, ale takové koncentrace bývají běžné v Ostravě-Přívozu,“ reagoval.
Dotazy padaly i na znečištěnou půdu a případné kompenzace. „Koncem května budeme v okolí sklízet vojtěšku. Bude pro zvířata poživatelná,“ ptal se Antonín H. z místní rodinné farmy.
Podle ministra Hladíka vše prověří potravinářská inspekce i odborníci ze zkušebního zemědělského ústavu. „Se vší vážností řeknu, že kompenzace mají jít za původcem havárie. Ale rozsah je tak enormní, že náklady zatím nese stát. Nebudeme před vlastníky zemědělské půdy zavírat oči. Nedokážu říct, kdy ta půda ve stavu pro běžné hospodaření,“ reagoval ministr.
Nehodu dál vyšetřují kriminalisté i Drážní inspekce. Strojvůdce jel na čtyřicítce více než dvojnásobnou rychlostí. Zatím není jasné proč. Policie ještě nikoho neobvinila. Kromě podezření z trestného činu obecné ohrožení z nedbalosti nedávno vyšetřování rozšířila i o podezření z poškození a ohrožení životního prostřední z nedbalosti.
Asi půl hodiny na setkání popisovali postup prací hasiči. „Takový zásah jsme v historii sboru nezažili. Byl unikátní,“ vrátil se velitel krajských hasičů Karel Kolářík do konce února. Na místě zasahovalo až 38 jednotek hasičů, asi 180 členů sboru.
Po třiceti minutách vyhlásili zvláštní stupeň poplachu. Kolářík dodal, že informaci o benzenu měli hasiči od desáté minuty od vzniku události. Podle něj se vysoce karcinogenní náklad nechával „v maximální možné míře kontrolovaně vyhořet“. Benzen se nemá hasit vodou, protože pak masivněji zasakuje do půdy.
Cisternový vlak se 17 vagony havaroval nedaleko hustopečského nádraží 28. února. Souprava vykolejila, 15 vagonů se vznítilo a stovky tun toxického benzenu zamořily okolní prostředí. Je to největší únik této chemikálie ve světových dějinách.
