Článek
Následky těžkého covidu u části pacientů přetrvávají průměrně rok a čtyři měsíce po jeho prodělání. Na to přišli odborníci, když dlouhodobě sledovali skoro čtyři tisíce hospitalizovaných pacientů ve Fakultní nemocnici Hradec Králové.
„Studie je unikátní v tom, že jsme se poprvé separátně podívali na pacienty, kteří skončili s covidem v nemocnici. Sledovali jsme pacienty od počátku pandemie až do léta minulého roku,“ vysvětluje Vladimír Koblížek, přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.
Opět se tak zpětně ukazuje, že covid je z dlouhodobého hlediska velmi nepříjemným onemocněním. I vyléčení pacienti se s potížemi potýkají běžně déle než rok. Na druhou stranu je tu i dobrá zpráva. Původně lékaři odhadovali, že postcovidovým syndromem bude trpět klidně polovina hospitalizovaných pacientů.
Ukázalo se ale, že číslo je výrazně nižší. Z 3301 propuštěných z nemocnice muselo kvůli potížím přetrvávajícím déle než čtyři měsíce znovu vyhledat odbornou pomoc 267 lidí, to je tedy zhruba osm procent pacientů. Číslo bude ale patrně o něco vyšší.
„Myslím si, že to bude takový ledovec. Stejný počet pacientů nebo i kapánek víc si patrně léčí následky po covidu doma. Můj seriózní odhad je, že asi tak 25 procent lidí po hospitalizaci s těžkým covidem mělo po čtyřech a více měsících přetrvávající obtíže,“ doplňuje Koblížek.
Odkazuje se přitom na dřívější studii, ve které pacienty po hospitalizaci dohledávali. Aktuální analýza brala v úvahu jen pacienty, kteří se po prodělaném covidu v nemocnici s obtížemi sami přihlásili.
S omikronem méně následků
To jsou tedy hrubá čísla. Studie českých pneumologů je ale velice zajímavá také z pohledu analýzy jednotlivých variant covidu. Ukazuje se totiž, že riziko postcovidového syndromu u pacientů v čase klesá. Nejvážněji hrozilo zcela na počátku pandemie, u omikronu bylo nejnižší.
„Jedno z možných vysvětlení je, že pacienti hospitalizovaní v době šíření varianty omikron byli už částečně proočkovaní. Druhá možnost je, že už tito pacienti mohli předtím prodělat PCR pozitivitu ambulantního typu, v tom bychom chtěli data upřesnit ještě ve spolupráci s ÚZIS,“ dodává Koblížek.
Pokud se tedy podíváme na konkrétní čísla: Zatímco u původní varianty covidu trpělo postcovidovým syndromem asi 12 procent hospitalizovaných, v případě omikronu to bylo jen 2,5 procenta pacientů.
Je ale třeba dodat, že čísla jsou přibližná. U pacientů se neprováděla jednotlivě sekvenace, čili do skupiny nákaz jednotlivými variantami byli přiděleni podle období hospitalizace a varianty, která tehdy v Česku podle Státního zdravotního ústavu dominovala.
Poškození plic, ale i vypadávání vlasů
Jako další dobrá zpráva se ukazuje problém kolem plicních fibróz, tedy zjizvení plicní tkáně. To vede k vážným problémům s dýcháním a lékaři se právě obávali, že tento stav bude velmi často a dlouho ohrožovat hospitalizované pacienty, kteří podstoupili umělou plicní ventilaci.
„Jak se ale ukázalo, i u pacientů, kteří měli těžký průběh, se většinou velká část nálezu postupně vstřebala a plicní funkce se u nich vrátily k normě,“ doplňuje přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice v Brně a spoluautor studie Milan Sova.
„Prognózy týkající se postcovidových problémů jsou proto teď už optimističtější,“ doplňuje.
I v případě konkrétních dlouhotrvajících následků hrají roli varianty covidu. Hospitalizovaní s prvotním typem covidu se potýkali nejen s respiračními problémy, ale také například neurologickými potížemi.
Zhruba čtvrtina pacientů hlásila bolesti hlavy, nespavost, poruchu kognitivních funkcí nebo například brnění končetin, dále asi 12 procent lidí se potýkalo s poruchou čichu a chuti a zhruba desetina měla kožní problémy.
„Moc se o tom nemluví, ale značnému počtu pacientů padaly vlasy. Týkalo se to asi mužů i žen stejně, ale zatímco muži to moc neřešili, ženy z toho byly velmi nešťastné. Opět šlo především o onemocnění prvními typy covidu,“ dodává Koblížek.
U hospitalizovaných s variantou omikron byly potíže postcovidového charakteru nejen celkově nižší, jak už jsme popsali výše, ale virus také výjimečně způsoboval jiné než respirační potíže. Maximálně je doprovázela celková únava.
Kompletní výsledky studie budou publikované v časopise České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.
