Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Důkazy o tom, že tuzemské náklady na léky rostou v Evropě nejvíc, lze vyčíst z databáze OECD. Samotné ceny vyrostly od roku 2015 do loňska o 29 procent, po Rakousku druhým největším tempem v rámci Evropské unie.
A jak už Seznam Zprávy popsaly, také studie švédské vládní agentury TLV počátkem roku dokládá, že za generické léky, kterým vypršela patentová ochrana, platili Češi v minulém roce po Švýcarech nejvyšší taxy.
Ministerstvo i Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) bilanci zpochybňují s argumentem, že Česko má neprůstřelnou cenovou regulaci, která u většiny léků nařizuje maximální cenu.
Prověrka, kterou provedla redakce Seznam Zpráv, však na příkladech ukazuje, že regulační systém je příliš těžkopádný na to, aby včas reagoval na vývoj trhů. Zároveň ani ministerstvo, ani SÚKL, ani zdravotní pojišťovny nevyužívají všechny možnosti, jak ceny snížit.
Detailně
Největší tempo zdražování nezažívá Česko u potravin ani u elektřiny. Z celé Evropy tu nejrychleji rostou ceny léků, uvádějí Eurostat, OECD a švédský ústav TLV. Podle Ministerstva zdravotnictví jsou naopak léky příliš levné.
Pravidlo tří nejnižších cen
Jako svůj hlavní argument uvádějí zástupci státu obvykle tzv. regulaci maximální cenou. Poprvé se užívá při uvedení nového originálního léku na český trh. Tehdy SÚKL určí maximální cenu jako průměr tří nejnižších cen ve 20 zemích EU. V případě „originálů“, které jsou chráněny patentem, pravidlo funguje do té míry, že se tuzemské ceny nevzdalují od evropského průměru.
Pravidlo tří nejnižších cen ovšem lze obejít, pokud patentová ochrana originálů vyprší a na trh vstoupí konkurence, tedy generické léky se stejnou účinnou látkou.
SÚKL může i u generických léků určit maximální cenu, problém však může způsobit jiné pravidlo. Podle zákona má pacient nárok, aby za něho pojišťovny uhradily plnou cenu jednoho léku u každé ze 195 lékových skupin. Stačí tedy, aby všichni výrobci Čechům dodávali přípravky s vyššími cenami, než je zmiňovaný průměr tří nejnižších cen. Pojišťovnám pak nezbývá než zaplatit vyšší sazbu.
U jednoho léku může jít o desítky milionů korun ročně.
SÚKL popsané obcházení zákona nezpochybňuje. Podle mluvčí Gréty Rakašové to však nutně neznamená, že je na „lécích zadarmo“ něco špatného. „Aplikaci práva občanů na bezplatnou zdravotní péči rozhodně nelze považovat za riziko,“ uvedla mluvčí.
Cenová revize? Pozdě
Vysoké částky může ušetřit také cenová revize, kterou SÚKL provede ve chvíli, kdy originálu vyprší patentová ochrana a trh se otevře levnějším generickým lékům. Revize je však složitý úřední postup, a proto se stává, že se originální lék i generika celý rok prodávají za vysokou cenu originálu. Tady stát u jednoho léku přichází až o stamiliony.
Potíže s revizemi připouští mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. „Je skutečností, že někdy dochází při vstupu generik k obcházení pravidla o snížení ceny, a také proto se ceny i úhrady pojišťoven udržují na vyšší úrovni,“ potvrdil. Proto se ministerstvo snaží změnit zákon. Úřad předložil novelu lékového zákona, leží ve Sněmovně.
Cenové revize u každé lékové skupiny by měl SÚKL opakovat průběžně. Úředníci však často nestíhají vývoj na trzích, navíc připouštějí, že se léky se stejnou účinnou látkou prodávají za různé ceny a mají různou úhradu od pojišťoven. Lékárníci pak raději nabízejí dražší léky, které jim zajistí vyšší marži.
Soutěžit se nebude
Léková agentura také může vyhlašovat tzv. úhradové soutěže, které by snižovaly u konkrétních léků úhradu, tedy tu část ceny daného léku, kterou hradí pojišťovny. Vítěz, který nabídne nejnižší cenu, pak může svými dodávkami pokrýt celé tuzemské zdravotnictví. To je ovšem jenom teorie.
„Institut úhradové soutěže od jeho zavedení nebyl použit. S ohledem na řadu specifik jej ani nelze považovat za plošně použitelný nástroj,“ vysvětluje mluvčí Jakob. Tím prý nechce zpochybnit, že se soutěž využije někdy v budoucnu.
Dobré výsledky s využitím soutěží má státní zdravotní systém Dánska, který nakupuje léky za nejnižší ceny v Evropě. Za celé období 2015-2023 tam podle Eurostatu v průměru zdražily o 2,2 procenta.
Příklady:
1) Léky „zadarmo“
.
V roce 2021 agentura SÚKL nově určovala cenu za léky obsahující imunoglobuliny. Kdyby postupovala podle obvyklé regulace, nařídila by pojišťovnám úhradu na průměru tří nejnižších cen v EU, která dosahovala 1100,39 koruny za denní dávku.
Nejlevnější lék na tuzemském trhu však dodavatelé nabízeli v průměru za 1639,24 koruny.
Hrozba tak vysoké úhrady donutila pojišťovny, aby se s dodavatelem přípravku Hizentra dohodly na ceně 1409,14 koruny. Přesto se jejich náklady zvýšily skoro o 100 milionů ročně.
Podobný příběh se odehrál ve skupině tzv. antipsychotik, tedy léků na schizofrenii a maniodepresivní poruchy s účinnou látkou olanzapin. Loni proběhla hloubková revize, která původní úhradu ve výši 4,71 koruny za denní dávku nesnížila, naopak ji zvýšila na 10,37 koruny.
Důvodem byl fakt, že Ministerstvo zdravotnictví v roce 2020 zrušilo u této skupiny léků regulaci pomocí maximální ceny. V důsledku zdražily všechny léky, které olanzapin obsahovaly.
Při revizi se proto hledal nový lék, který by pojišťovny plně hradily, našel se však pouze nad úrovní deset korun za denní dávku. Náklady pojišťoven tím vyrostly asi o 50 milionů ročně.
2) Pozdní revize u generických léků
V říjnu 2021 vypršela patentová ochrana originálnímu léku Sutent s účinnou látkou sunitinib užívanou na karcinom ledviny. Z jedenácti generických náhražek byla úhrada o 40 procent snížena u první od firmy Glenmark, jak předepisuje zákon. Deset dalších mělo nárok na stejnou úhradu jako originál až do října 2022, kdy ceny snížila první revize.
Jenom tímto zpožděním přišly pojišťovny o desítky milionů.
.
Podobná situace nastala v září 2022, když patent přestal chránit originální lék Zytiga s účinnou látkou abirateron k léčbě karcinomu prostaty.
SÚKL na vstup generik zareagoval v listopadu, když si od něj zdravotní pojišťovny vyžádaly zkrácenou revizi, a podle referenčních cen v Evropě snížil úhradu z 2269,69 koruny za denní dávku na 431,86 koruny. Ročně tím pojišťovny ušetří 441 milionů.
O to víc mohou litovat, že nižší úhrada začala platit až v březnu, sedm měsíců poté, co originální přípravek ztratil ochranu.
Mluvčí SÚKL Rakašová upozorňuje, že úřad vždy postupoval podle zákona a zavedené praxe. „Ani v jednom případě nedošlo ke zbytečné prodlevě,“ zdůrazňuje. Obě zmíněné revize, které SÚKL zahájil z vlastní iniciativy, se ovšem zdržely tím, že o revizi zároveň požádaly pojišťovny a úřad musel jejich žádost vypořádat.
3) Několik cen u jednoho léku
.
Cenové revize bývají slabým nástrojem pro dohled nad cenami léků, které se prodávají v lékárnách. Svědčí o tom přehled cen přípravků k perorální léčbě cukrovky. U většiny z pětaosmdesáti léků této skupiny dodávají výrobci lékárnám denní dávku za 20-30 korun, pojišťovny nejčastěji hradí denně šest korun, u některých ale přiznal SÚKL úhradu 20 korun.
Lékárníkům se proto vyplatí prodávat dražší léky, pokud úhrada cenu pro pacienty dostatečně sníží.
Paradoxním příkladem u perorální léčby cukrovky jsou originální léky s obsahem semaglutidu (Ozempic a Rybelsus), které výrobce dodává nejméně za 130 korun za denní dávku.
Proti doplatkům nikdo neprotestuje už z toho důvodu, že zmíněné léky získaly pověst „zázračných léků na hubnutí“ propagovaných i hollywoodskými celebritami.
4) Čekání na soutěž
.
Seznam Zprávy oslovily jednu z poradenských firem s žádostí, aby navrhla lékovou skupinu, u níž by se dala využít léková soutěž.
Uplatnila by se například u přípravků, které obsahují léčivou látku desloratadine a využívají se proti alergiím.
Pokud by soutěž snížila úhradu za tyto léky na úroveň Švédska, ušetřil by systém ročně asi 16 milionů. Zároveň by bylo možné srazit úhradu u příbuzných léků ze skupiny nesedativní antihistaminika. Pak by úspora dosáhla 55 milionů.
Zmíněné údaje ovšem experti poskytli pod slibem zachování anonymity.
