Prémiový obsah na internetu jen pro platící. Nový šéf ČT chystá změny

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Se zaměstnanci to umí roztočit na večírku, Jana Součka zároveň provází pověst pracovitého manažera, kterému neuniknou ani drobnosti.

„Často vysíláme venku. Letos byla extrémní vedra. Honza ráno přišel do práce s tím, že travnatá plocha za hosty v záběru není tak zelená, jak má být. Kolegové to do dalšího vysílání hned vyřešili. Lidi vnímají obsah, oblečení moderátorů, Honza si všimne i detailů,“ líčí mluvčí brněnského studia Hana Orošová, jedna z nejbližších spolupracovnic nového generálního ředitele České televize.

Devětačtyřicetiletý vystudovaný právník, který téměř dekádu šéfoval právě brněnskému studiu, je dnes v práci poprvé oficiálně v nové roli. V šéfovské pozici střídá Petra Dvořáka, který vedl televizi 12 let.

Když Souček mluví o svých vizích, umí je věcně a srozumitelně pojmenovat. A podle kolegů je taky vnuknout nejbližšímu okolí a urputně za nimi jít. Nemá problém si s řadou lidí v týmu tykat, na otevřenost chce sázet i dál.

„Nejsem ten člověk, který přichází na jednání s podřízenými s definitivním a neměnným názorem. Sice na celou řadu věcí názor mám, ale rád se nechám přesvědčit věcnými a podloženými argumenty,“ říká.

Na rozdíl od Dvořáka, který šel do pozice generálního ředitele se zkušenostmi z řízení jiných firem, se Souček v médiích vypracoval odspodu. Za 30 let v oboru působil jako redaktor, moderátor, editor i šéfdramaturg Centra zábavní tvorby. Začínal na Nově, má zkušenosti i z komerčních rádií. V České televize působí s menšími pauzami od roku 2007.

„Znám ČT odjinud než jen z Kavčích hor. Když si tou společností projdete od řadových pozic po ty nejvyšší, je to obrovská přidaná hodnota. Znáte procesy i lidi a rozhodujete se s trochu větším dohledem do toho všeho,“ míní.

Jen na počátku tisíciletí na několik let přešel do marketingové sféry. A působení v New Deal Communications, kterou tehdy vlastnil Marek Dalík, spolupracovník pozdějšího premiéra Mirka Topolánka, musí Souček znovu vysvětlovat.

Známý lobbista Dalík v roce 2004 skončil poprvé v cele předběžného zadržení, kvůli obvinění v kauze Kořistka. Podle žalobců se s pověřením opoziční ODS pokusil 10 miliony korun uplatit vládního poslance Zdeňka Kořistku, aby nepodpořil kabinet Stanislava Grosse. Justice později obvinění stáhla.

Aféra vypukla v srpnu, kdy Souček ještě pro Dalíkovu firmu pracoval. „Opustil jsem ji hned na konci roku, právě kvůli výhradě svědomí. Z toho důvodu jsem vztahy s Markem Dalíkem přerušil. Od té doby jsme se nepotkali a žádné pracovní ani jiné vazby mezi námi od té doby neexistují,“ říká ke kontroverznímu muži, s nímž v Brně chodil na stejné gymnázium.

Vedení brněnského studia ČT převzal Souček před devíti lety. Pod dohledem tehdejšího generálního ředitele Dvořáka měl přitom od začátku složitý úkol – přestěhovat kolos o 400 lidech z budovy Typos v centru města do nově vystavěného areálu v okrajové Líšni.

Hlavně část zpravodajů doteď těžce kouše, že se studio stáhlo přímo z „centra dění“. „Najednou jsme museli složitěji jezdit na akce, v novém studiu byla řada technologických nedostatků, špatně řešená část místností,“ říká jeden z brněnských zaměstnanců ČT, který si přál zůstat v anonymitě.

Také mluvčí Orošová vzpomíná na problémy, s nimiž se však Souček dokázal vypořádat a studio se po více než roce příprav přesunulo. „Honza svůj první mandát dostal na dva roky. Možná i proto, aby ukázal, že přesun dotáhne do konce. Zvládl to, i když to v žádném případě nebylo jednoduché. Navíc spousta lidí měla pocit, že budova Typosu je jejich srdcovka a když se z ní vysílalo 50 let, má to pokračovat dál,“ vrací do roku 2014.

Při odlehčené zmínce, že televize kopíruje trendy vlády, které předsedá rodilý Brňan a která má řadu ministrů z jižní Moravy, se Souček pousměje.

Hned však zvážní a připomíná, že se poprvé v historii ČT stal generálním ředitelem dřívější šéf „brněnské filiálky“. „Ale jestli dovolíte, nikdo se nikdy neptal, proč Praha řídí Česko, tak se neptejme na Brno. Výběrové řízení bylo otevřené pro všechny. Asi záviselo na projektu, ne na tom, odkud se člověk hlásil,“ zdůrazňuje.

Podle spolupracovníků kandidaturu chystal dlouho dopředu. „Má jasnou vizi a dobře ji dokáže definovat. Když mu chce člověk oponovat, tak se na to musí velmi dobře připravit, nebo to raději nedělat. Má na všechno argumenty. Je lidský a zároveň urputný, nic nedokončí jen z půlky,“ popisuje Orošová.

„Myslím, že hlavně z hlediska financování si udělal velmi dobrou představu, na čem televize je a co by do budoucna potřebovala,“ dodává.

Zatímco Dvořák chtěl zaujmout extenzivním rozvojem ČT, Souček v úvodní řeči vsadil na větší otevřenost, lepší komunikaci a „digitální“ linku – i s ohledem na to, že nastupující generace konzumuje pořady mimo „černou skříňku“ na internetu.

„I díky covidové pandemii jsme viděli, jak rychle se proměňují uživatelské návyky diváků a raketový nástup platforem poskytujících video na vyžádání. Trh se mění, musíme být připraveni. Je potřeba se víc zaměřit na sofistikovanou, strategickou a propracovanou nabídku pořadů i z archivní produkce na naší platformě, kterou diváci dneska znají jako iVysílání,“ vysvětluje Souček.

Pokud projde mediální novela, mají se televizní poplatky od roku 2025 zvýšit o 25 korun na 160 korun měsíčně. Podle Součka to ekonomicky zastabilizuje televizi na tři až pět let dopředu. „Ani tak se po schválení nové podoby televizních poplatků tlaku na další optimalizaci České televize rozhodně nezřeknu,“ avizuje Souček další změny.

S novelou má být spojená další výrazná změna. K výběrovým službám internetové ČT se dostanou jen koncesionáři. „Už teď se změnami zabývají naši vývojáři. Současně budeme ladit s právníky, aby rozsah služby, která zůstane před přihlášením registrovaného uživatele, naplňoval zákonné parametry. A aby to, co získává platící koncesionář, bylo vnímáno skutečně jako prémiová služba. Tedy nabídka přizpůsobená uživateli i mimořádné projekty, které nabídneme lidem férově dodržujícím zákony České republiky,“ naznačuje.

Začal také redesign mobilní zpravodajské aplikace ČT24, která má podle nového ředitele odpovídat současnému očekávání publika. Novou aplikaci by rád obohatil obsahem z dílny veřejnoprávního Českého rozhlasu či agentury ČTK. S řediteli už dohodli vznik pracovní skupiny, která má vytyčit pilíře spolupráce.

„Mobilní aplikace by mohla posloužit jako rozcestník. Po přečtení základní informace by vás systém nasměroval do prostředí instituce, které byla zdrojovou institucí konkrétní informace,“ naznačuje Souček.

Do nejvyššího vedení si přivedl i několik kolegů z Brna, třeba personalistku Petru Lautnerovou, která povede oddělení lidských zdrojů. Novým šéfem divize Korporátních služeb bude Michal Fila, dřívější mluvčí Home Creditu i šéf zpravodajství v brněnské ČT. „Chtěl bych, aby komunikace byla otevřená i dovnitř televize, aby všichni zaměstnanci věděli, co ČT dělá a proč to dělá,“ vysvětluje.

Vedení přitom bude řešit zeštíhlování některých týmů (uvažuje se o škrtech v lifestylových magazínech nebo při tvorbě kriminálek), ale také vypořádání se s údajnou šikanou a bossingem, které měly provázet „výkladní“ pořady Reportéři ČT a 168 hodin.

Stížnosti na chování Marka Wollnera či Nory Fridrichové prověřovaly komise, překročení zákona ale neshledaly. Nový rozruch nedávno vzbudila právě Fridrichová, když v DVTV bossing jednoznačně odmítla. „Před poradou nikdy nikdo nemusel jít zvracet na záchod. A nikdy nebyl moment, že by se někdo dostal do úzkých,“ nechala se slyšet. Tím znovu vzbudila odpor dřívějších kolegů, kteří se proti údajně drsným praktikám vymezují.

Zatímco odcházející šéf Dvořák opatrně mluvil o „uzavřené věci“, Souček chce neveřejné dokumenty prověřit. „Předpokládám, že Petr Dvořák dojde k závěru, že je nutné předat protokoly novému vedení ČT. Vzápětí se tím budu zabývat. Předem nedokážu říct, jaké budou další kroky, protože záleží na tom, co protokoly obsahují,“ říká.

Souček připomíná, že s novou televizní sezonou přišly i změny ve zmiňovaných pořadech. „V případě Reportérů a nově nastavené image mají tvůrci šanci předvést, jak chtějí s pořadem dál zacházet, jak ho chtějí oživit a případně zintenzivnit investigativní práci. Nějaké podněty jsem říkal i Noře Fridrichové,“ dodává. Do podoby jednotlivých pořadů prý nebude promlouvat generální ředitel, ale vyšší management, který se teprve ustavuje.

Na rozdíl od svého předchůdce nemá Souček v Praze takovou síť kontaktů. A od poměrně překvapivého zvolení odráží i různé útoky. Třeba bývalý radní ČT Zdeněk Šarapatka upozornil, že v Součkově brněnském domě má sídlo ruská firma.

„Rusové z Petrohradu podnikají v domě nastupujícího ředitele České televize. Souček sám byl do roku 2005 dokonce jednatelem jejich firmy. Rada ČT, dodnes ovládaná z části ruskými šváby a z části lidmi Babiše, je spokojena,“ napsal na facebooku.

Nový ředitel hned detailně vysvětlil, že firma pochází z poloviny 90. let. „Igor a Natalia byli moji klienti z praxe advokátního koncipienta někdy v roce 1997. Chtěli se usadit v Česku a prodávat tady domácí potřeby, se kterými předtím obchodovali i v Rusku. Aby si to badatel ujasnil – v jelcinovském Rusku,“ reagoval na sociální síti.

S párem se spřátelil, proto mu podle svých slov přechodně poskytl sídlo ve svém domě, jenže firma nakonec zůstala nevyužitá. „Požádal jsem je o výmaz, ale všechno se protahovalo, až jsme na to zjevně společně zapomněli,“ doplnil.

Pro Seznam Zprávy říká, že je firma vlastněná českými společníky a řízená podle českého práva. „Vůbec nechápu, o čem celá kauza je. Už to ani nechci komentovat, protože tak horečnatým snům Zdeňka Šarapatky dodáváme nepatřičného významu. Od okamžiku, kdy jsem byl zvolen, neustále hledá záminky pro to, aby mě označil za neschopného manažera. Nepřišla žádná kauza, která by zpochybnila mou volbu,“ dodává.

Z České televize chce za šest let svého mandátu udělat lídra tuzemského digitálního zpravodajství. „A také dynamickou, svěží a současně respektovanou i důvěryhodnou instituci,“ má jasno.