Rychetského vystřídá Baxa. Prohlédněte si nové složení Ústavního soudu

Po končícím předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetském převzal v úterý funkci někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

„Ústavní soud získává silného a zkušeného předsedu. Josef Baxa je nezpochybnitelnou autoritou a jedním z největších odborníků na trestní právo. Stál u zrodu Nejvyššího správního soudu, který také patnáct let řídil. Oceňuji i jeho schopnost a ochotu srozumitelně vysvětlovat právní argumenty široké veřejnosti. Jsem přesvědčen, že svým vedením přispěje k budování obrazu Ústavního soudu jako spravedlivého a uvážlivého strážce demokracie a lidských práv,“ řekl ke jmenování Josefa Baxy předsedou Ústavního soudu prezident Pavel.

Zastupovat ho budou dva místopředsedové: Vojtěch Šimíček, kterého jmenoval prezident do funkce 3. května, a Kateřina Ronovská, kterou Pavel pověřil novou funkcí dnes. V rámci své akademické praxe Ronovská spolupracuje s akademickými pracovišti v zahraničí a to jí podle prezidenta dává velký mezinárodní rozhled a zkušenosti z právních systémů jiných zemí.

Slavnostní ceremoniál na Pražském hradě:

Patnáctičlenný Ústavní soud prochází velkou obměnou. Nejnověji tento týden Senát souhlasil s dalšími třemi jmény, která Pavel navrhl. Kromě Ronovské uspěl bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr a odbornice na autorskoprávní spory Veronika Křesťanová.

Podívejte se, jak bude vypadat Ústavní soud v novém složení:

Předsedou soudu se stane třiašedesátiletý Josef Baxa, který je soudcem od roku 1984. Po ustavení Nejvyššího správního soudu v roce 2003 byl jmenován do jeho čela, kde zůstal až do září 2018. Podílel se na založení Právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni. V roce 1998 se stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002.

Do Ústavního soudu byla jmenována také Kateřina Ronovská, která vyučuje na Právnické fakultě Masarykovy univerzity od roku 1999. Profesorkou byla jmenována předloni. Věnuje se právu neziskových organizací a ochraně osobnosti. Počátkem století pracovala i na Nejvyšším soudu. Senátorům mimo jiné řekla, že je odpůrkyní soudcovského aktivismu a byla by ráda za silně a odpovědně vystavěný Ústavní soud. Prezident si ji vybral jako uznávanou expertku v oblasti soukromého práva.

Prezident ho jmenoval místopředsedou Ústavního soudu začátkem května, ústavním soudcem je ale už od roku 2014. Ostravský rodák absolvoval brněnskou právnickou fakultu, od roku 1996 pracoval jako asistent soudce Ústavního soudu Vojena Güttlera. V roce 2003 byl jmenován soudcem a přidělen k Nejvyššímu správnímu soudu. Tam předsedal senátu finančně-správního kolegia a senátu ve věcech volebních a ve věcech politických stran. Vyučuje mimo jiné na Právnické fakultě Masarykovy univerzity.

Dosud působila u pražského městského soudu, kde rozhodovala autorskoprávní spory. Předtím od roku 1992 po vystudování Právnické fakulty Univerzity Karlovy pracovala v advokacii. Je spoluautorkou autorského zákona a úpravy licenční smlouvy v novém občanském zákoníku.

Od června je ústavním soudcem i čtyřiačtyřicetiletý Jan Wintr. Vystudoval souběžně s pražskou Právnickou fakultou také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z práva i politologie má doktorský titul. V roce 2019 se stal tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR. Wintr působil rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v Etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal.

V červnu Pavel jmenoval i jednapadesátiletou Danielu Zemanovou. Je soudkyní od roku 2001, dosud působila jako místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro pobočku v Liberci. Předtím pracovala u Nejvyššího správního soudu a poté u pražského městského soudu. V čele Soudcovské unie stála v letech 2014 až 2020. Zaměřovala se zejména na přípravu a výběr soudců, podmínky působení a výběr funkcionářů a problematiku státní správy soudů. Od Jednoty českých právníků získala medaili za přínos justici.

Na jmenování prezidentem čeká Robert Fremr. Je soudcem od roku 1982, působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. V současnosti je místopředsedou Vrchního soudu v Praze. Je považován za respektovaného odborníka na trestní právo, v jeho prospěch hovoří zahraniční zkušenosti.

Od října do listopadu 1989 byl Fremr členem tehdejší Komunistické strany Československa, což opakovaně označil za šrám na morální integritě, který léty vybledl, ale nikdy nezmizí. Během schvalování jeho jména senátory také proběhla debata ohledně jeho souzení případu „Olšanské hřbitovy“ z konce osmdesátých let.

Prezident Pavel bude muset letos předložit ještě jednoho kandidáta na ústavního soudce, 26. listopadu totiž skončí mandát Radovana Suchánka.

Dalším třem soudcům pak končí mandát příští rok: od roku 2014 jsou ve funkci Jiří Zemánek, Tomáš Lichovník a David Uhlíř. Voleni jsou na deset let, ale opakování mandátu ústava nezakazuje. Od roku 2015 zastávají funkci ústavních soudců Jaromír Jirsa a Josef Fiala.

Prezident Miloš Zeman během svého druhého mandátu jmenoval Pavla Šámala v roce 2020 a krátce před odchodem z funkce, letos v únoru, Jana Svatoně.