Rusům se ztíží cesta k českému občanství. Kritizovaný zákon prošel Sněmovnou

Poslanci hlasy vládní koalice ve třetím čtení schválili zákon Lex Ukrajina 7, jehož hlavním cílem je prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků. Jeho přijetí bylo nutné, aby se mohli uprchlíci znovu registrovat.

Sněmovna novelu řešila ve třetím čtení hned čtyřikrát. Opozice měla problém zejména s pozměňovacím návrhem, který upravuje podmínky pro získání českého občanství lidmi pocházejícími z Ruska. Tuto část totiž považují za diskriminační vůči ruské menšině.

Podmínkou pro získání českého občanství by totiž mělo nově být vzdání se občanství ruského. To je ale pro mnohé Rusy ve světle války na Ukrajině a napjatých česko-ruských vztahů velice složité, v některých případech až nemožné.

Žádost o zrušení občanství musí totiž potvrdit i ruská strana.

Změnami se bude zabývat ještě Senát, poté je dostane k podpisu prezident. Opozice ale již nyní hlásí, že se kvůli zákonu chystá obrátit na Ústavní soud. Část koaličních úprav totiž považuje za přílepky. „Máme před sebou ještě Senát a podpis pana prezidenta, takže ta cesta bude ještě chvíli trval. Toto je ale jeden z dalších vážných kandidátů na to, abychom se obrátili na Ústavní soud,“ avizovala šéfka poslanců ANO Alena Schillerová.

Kritický je ke změnám i pirátský poslanec Jakub Michálek. „Nedomníváme, že by se měl uplatňovat princip kolektivní viny i ve vztahu k Rusům. Domnívám se, že s tou řekněme nepřátelskou politikou se to začíná už přehánět a že je potřeba soudit, nikoliv tímto způsobem plošně,“ reagoval na rozhodnutí.

Ruskou menšinu v Česku návrh popudil. „Lidi to naštvalo a nejsou s tím spokojení. Není to ale samostatný zákon, je to v rámci Lex Ukrajina 7, takže se proti tomu nemůže nikdo úplně veřejně postavit, protože by to znamenalo, že veřejně v médiích mluvíte o tom, že nechcete pomáhat Ukrajině, což není pravda. My jen nechceme, aby se v tom balíku zákonů ocitl jeden navíc, který zbytečně omezuje lidi v právech,“ popisuje Mikhail Urvantsev, který v Česku žije již pět let.

Negativní reakce veřejnosti vůči Starostům, od kterých návrh vzešel, vyvolala i jejich kampaň „Matrjošky v Česku nechceme“, která zákon doprovází. V reakci vznikla iniciativa „Nejsme matrjošky, jsme lidé“.

Mikhail z ruského Čeljabinsku odešel kvůli studiu, zároveň mu ale hrozila politická perzekuce, protože se podílel na volební kampani nyní již zesnulého opozičního politika Alexeje Navalného. Kromě studia na brněnské Masarykově univerzitě Mikhail spolupracuje s českou pobočkou Amnesty International a ruským oddělením Transparency International.

Že by mu ruská strana s přihlédnutím k jeho otevřeně protiputinovským postojům žádost o zrušení občanství potvrdila, považuje za vysoce nepravděpodobné. Problémem je i fakt, že nesplnil vojenskou službu, která je v Rusku povinná.

„Je to teď strašně komplikované, obzvlášť pro muže mého věku nebo i starší, protože v Rusku je stále povinná vojenská služba a dokud tu povinnost nesplníte, tak jste z pohledu státu dlužníci a nemůžete se zbavit toho ruského občanství,“ dodal třiadvacetiletý Rus s tím, že návrat do země by pro něj znamenal jisté vězení.

Mikhaila tak po přijetí zákona zřejmě čekají roky nejistoty. V roce 2029 mu totiž vyprší platnost cestovního pasu a není jasné, že mu ji Ruská federace prodlouží. Bez českého občanství by pak hrozilo, že se ocitne úplně bez dokladů.

To by byla nová realita i dalších zástupců ruské menšiny, kterých je v Česku zhruba 40 tisíc.

Kritiku, že by byl zákon diskriminační, Starostové odmítají. Návrh naopak obhajují bezpečností. „Dle zpráv všech našich tajných služeb, se bezpečnostní situace v Česku mění. Ruské aktivity pro nás představují jednoznačnou bezpečnostní hrozbu. Eliminovat tyto hrozby není diskriminace, ale povinnost,“ sdělil Seznam Zprávám předseda hnutí Vít Rakušan s tím, že občanství je nadstandardní status, nikoliv právní nárok.

Bezpečnostními důvody Starostové hájí i druhý pozměňovací návrh, který zavede nový trestný čin – neoprávněná činnost pro cizí moci, za který má hrozit až pět let vězení. I ten byl pod palbou kritiky opozičních poslanců kvůli tomu, že neprošel projednáním v ústavně-právním výboru.

Úpravu plně podporuje i Rakušanův kolega Martin Exner, který je předkladatelem pozměňovacího návrhu. „Většina těch Rusů, co tady žije, má povolení k trvalému pobytu. To jim poskytuje většinu práv, která podle mého názoru potřebují,“ reagoval na kritiku s dovětkem, že návrh provází řada humanitárních či politických výjimek, kdy bude podmínka vzdát se ruského občanství prominuta.

„Nechceme tu vytvářet komunitu, která bude mít ruské občanství a ruské povinnosti, tedy například vstupovat do armády, a současně mít povinnost mít loajalitu k České republice,“ dodal.

V souvislosti s návrhem se objevuje i otázka, zda je vůbec v souladu s českou Ústavou. Kritici jej totiž označují za protiústavní a tvrdí, že se jedná o pouhý legislativní přílepek. To hnutí STAN rezolutně odmítá.

„Nechal jsem okamžitě zpracovat obsáhlý názor naší legislativy na oba pozměňovací návrhy, které se týkají Lex Ukrajina. Právní rozbor potvrzuje, že se o přílepek nejedná. Jde o záležitost, která věcně souvisí s válkou na Ukrajině,“ odráží kritiku Rakušan.

Jiného názoru je ale ústavní právník Pavel Kandalec z Masarykovy univerzity. „Hned na první pohled jde o přílepek, protože se fakticky zavádí další podmínka pro udělení českého občanství, ale ne tím způsobem, že by se měnil samotný zákon o státním občanství České republiky,“ hodnotí právník s tím, že má i pochybnosti o tom, že by zákon obstál před Ústavním soudem.

„Já mám pochybnosti, zda to vůbec může obstát a zda by to Ústavní soud přímo nezrušil jednoduše proto, že to je opravdu divoký přílepek,“ dodal s tím, že do soudů o tom, jestli podle něj úprava je či není diskriminační, se pouštět nechce. „Je to spíše politické rozhodnutí a do toho se nechci úplně pouštět.“

Přestože rozumí bezpečnostním obavám, které poslance Starostů k navržení zákona dovedly, tak namítá, že stávající úprava již tyto záruky obsahuje. „Pokud tedy jde o obavu z nějakého bezpečnostního rizika, tak nepopírám, že je ta obava v obecné rovině validní, nicméně už ta stávající úprava na to myslí,“ doplňuje Kandalec.

Odkazuje tím na standardní proces, kdy se k žádosti vyjadřují zpravodajské služby. Pro zisk občanství tu nesmí být konstatováno, že žadatel ohrožuje bezpečnost státu.

Kritici navíc upozorňují i na to, že úprava by ve výsledku mohla navíc pomoci Rusku. Putinův režim by totiž mohl žádosti potvrzovat primárně potenciálním agentům.

Kandalec je navíc podobně jako řada dalších kritický k tomu, že by měla v procesu získávání českého občanství jakoukoliv roli hrát ruská strana. „Považuji za nepatřičné, že udělení, nebo neudělení českého občanství těm ruským žadatelům by záviselo na tom, jak Ruská federace rozhodne o jejich žádosti o vzdání se ruského občanství. Česká republika musí zůstat v oblasti udělování státního občanství suverénem. My přeci nedokážeme dohlédnout, jaké tíživé podmínky pro vyvázání se z ruského občanství by Ruská federace pro své občany nastavila,“ popisuje svoje pochybnosti ohledně návrhu.

Uvádí ale i další skrytou vadu návrhu. „Kromě úprav podmínek získání českého občanství totiž návrh zastavuje veškeré žádosti o občanství lidí z Ruska, které jsou již nyní v procesu. Ta nová úprava zavádí i naprostý stop stav vyřizování těch žádostí,“ uzavřel s tím, že se jedná i o žádosti podané v minulosti, o kterých doposud nebylo rozhodnuto.

K návrhu je skeptická i Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro migraci a integraci, která se společně s několika dalšími organizacemi přicházejícími do kontaktu s migranty, proti němu ohradila.

„Domníváme, že to je opatření diskriminační a je legislativně špatně napsané a nepřiměřeně dopadá na ruské občany, kteří vystupují proti tomu režimu a kteří tu dlouhodobě pobývají,“ sdělila Seznam Zprávám Faltová, která v rámci organizace často spolupracuje i s lidmi z řad ruské menšiny.

„V našich organizacích pracují i Rusové často právě s ukrajinskými uprchlíky. Tady se dostávají do situace, kterou nezavinili, nesouhlasí s ní a dochází k plošnému trestání,“ hodnotí realitu tisíců Rusů a Rusek na českém území.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme vyjádření Aleny Schillerové a Jakuba Michálka.