Hlavní obsah

Růst platů politiků bude vláda řešit nejdříve za týden

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí.

Podle návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí by platy vrcholných politiků mohly příští rok vzrůst o víc než 13 procent.

Článek

Vláda zvýšení platů ústavních činitelů dnes projednávat nebude, ještě není u konce připomínkové řízení k zákonu. Novinářům to při příchodu na jednání kabinetu řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který by měl normu předložit. Podle něj se zákon dostane na jednání kabinetu za týden nebo dva. O tom, že by se kabinet dnes mohl návrhem zabývat, mluvil ve středu ve Sněmovně ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministerstvo zákon předložilo s ohledem na květnové rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil snížení soudcovských platů. Platy politiků jsou na platy soudců navázané, rozhodnutí Ústavního soudu se nicméně týkalo jen soudcovských platů a zákon může pravidla pro odměňování politiků nastavit odlišně.

Jurečka dnes novinářům řekl, že se návrh zákona vrací k úpravě, která platila před rozhodnutím o zmražení platů ústavních činitelů v roce 2021. Připomněl, že už u tehdejšího zmrazení platů odborníci upozorňovali, že po konci zmražení přijde skokový nárůst platů.

Podle Jurečky přitom tehdejší rozhodnutí podpořila i dnešní opoziční hnutí ANO a SPD. Opoziční hnutí ANO možné zvýšení platů vrcholných politiků kritizuje. Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci stínové vlády avizoval, že poslanci hnutí chtějí k tématu mimořádnou schůzi Sněmovny.

O novém nastavení platů chce Jurečka jednat i s opozicí, která zvýšení odměňování politiků kritizuje. „Něco jiného říkají někteří představitelé opozice a něco úplně jiného říkají opoziční poslanci v kuloárech,“ podotkl ministr.

Další členové vlády se nechtěli k možnému růstu platů politiků příliš vyjadřovat. Ministři průmyslu a obchodu a životního prostředí Lukáš Vlček (STAN) a Petr Hladík (KDU-ČSL) shodně řekli, že by považovali za nejlepší nastavit automatický mechanismus, takže by politici sami o svých platech nerozhodovali.

Nastavením platů poslanců, senátorů, členů vlády, prezidenta, soudců a dalších vysokých funkcionářů se musí politici znovu zabývat poté, co Ústavní soud koncem května zrušil s platností od příštího roku zákonný koeficient nutný pro jejich výpočet z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství vždy za předloňský rok. Soud uvedl, že letošní snížení soudcovských platů, které spočívalo v trvalé změně koeficientu, odporuje ústavnímu pořádku. Bez schválení nové úpravy by platy nebylo jak stanovovat.

Pokud bude předloha přijata, plat řadového poslance by podle předběžných dat stoupl příští rok o 14 000 korun na 116 400 korun. Plat prezidenta by mohl činit 388 000 korun, o 46 800 korun víc než teď.

Předsedové obou parlamentních komor a premiér by příští rok podle výpočtu z nyní aktuálních údajů pobírali 312 500 korun, místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 222 000 korun. Nárůst by činil 37 600 korun a 26 700 korun.

Odměna místopředsedy vlády by se mohla zvýšit o 32 400 korun na 268 400 korun a předsedů parlamentních výborů, komisí a delegací o 19 700 korun na 163 800 korun. Místopředsedové senátních a sněmovních výborů a předsedové podvýborů by si mohli polepšit o 16 800 korun na 140 100 korun.

Doporučované