Článek
„Prohlašuji, že se nepodílím na jakémkoli aktu agrese proti suverenitě a územní celistvosti členského státu OSN ze strany jiné země ani ho nepodporuji, neomlouvám a neschvaluji.“
Pokud bude chtít ruský nebo běloruský sportovec startovat na olympiádě v Paříži za dva roky, měl by podepsat mimo jiné tuto větu.
Přišla s ní expertní skupina Českého olympijského výboru, vedená Michaelem Žantovským, diplomatem a také poradcem prezidenta Petra Pavla.
Zcela vyloučená je pak účast obou států, stejně jako jejich olympijských týmů, a také sportovců a funkcionářů, kteří spadají pod vojenské nebo bezpečnostní struktury. Jde například o členy armádních týmů Dynamo nebo CSKA. Naprostou většinu ruských medailí z poslední olympiády v Pekingu přivezli právě jejich sportovci.
„Samotná účast ruských a běloruských sportovců pod neutrální vlajkou by představovala mlčenlivý souhlas,“ zdůvodňuje nutnost čestného prohlášení Žantovský.
Celé čestné prohlášení
„In keeping with the aim of promoting a peaceful society as defined in the second fundamental principle of Olympism of the Olympic Charter, I solemnly declare that I do not participate in, support, condone, or approve of any act of aggression against the sovereignty and territorial integrity of a UN member state by another country.“
V českém překladu:
„V souladu s cílem vytvořit mírovou společnost, obsaženém ve druhém základním principu olympismu Olympijské charty, prohlašuji, že se nepodílím na jakémkoli aktu agrese proti suverenitě a územní celistvosti členského státu OSN ze strany jiné země ani ho nepodporuji, neomlouvám a neschvaluji.“
A zdůvodňuje, že nejde o diskriminaci, ale diferenciaci, kterou ilustruje na příkladu vízového styku mezi jednotlivými státy.
„Občanům některých zemí umožňujeme bezvízové cestování do České republiky, občanům jiných zemí ne. To není diskriminace, ale diferenciace podle úrovně vztahů s danou zemí, nebo bezpečnostních rizik, které cestování mezi dvěma zeměmi obnáší,“ dodává Žantovský.
Předejít konfliktům
Některé sportovní federace přitom se startem ruských nebo běloruských závodníků problém nemají. Mohou startovat například judisté nebo šermíři. V kvalifikaci na fotbalové mistrovství Evropy startuje dokonce běloruský národní tým.
Rozdílný postoj ale vyvolává také poměrně významné konflikty. Zvlášť pokud se potkají v přímém souboji Ukrajinci s Rusy nebo Bělorusy.
Opakovaně se taková utkání odehrála na nedávném tenisovém Roland Garros v Paříži. Běloruska Aryna Sabalenková se hned dvakrát utkala s ukrajinskými soupeřkami, Marta Kosťuková i Elina Svitolinová ji ale po zápase odmítly podat ruku. Fanoušci Ukrajinku za její počínání vybučeli.
Stanovisko Českého olympijského výboru
- Účast Ruské federace a Běloruska na OH 2024 v Paříži je po dobu trvání agrese proti Ukrajině nepřípustná.
- Účast týmů reprezentujících Ruskou federaci a Bělorusko na OH 2024 v Paříži je po dobu trvání agrese proti Ukrajině nepřípustná.
- Účast sportovců a funkcionářů Ruské federace a Běloruska ve smluvním vztahu s vojenskými či bezpečnostními strukturami obou zemí na OH 2024 v Paříži je po dobu trvání agrese proti Ukrajině nepřípustná.
- Účast individuálních sportovců s pasem Ruské federace či Běloruska, na které se nevztahuje odst. 3), na OH 2024 v Paříži, pod neutrální vlajkou a bez odkazu na zemi jejich původu, je myslitelná pouze za podmínky podpisu přiloženého čestného prohlášení (statutory declaration) o jednoznačném nesouhlasu s agresí proti svrchovanosti a územní celistvosti členského státu OSN.
Současný krok Českého olympijského výboru má tedy zároveň chránit ukrajinské sportovce a přitom a priori nezamezit startu Rusům a Bělorusům, kteří se vymezí proti válečné agresi jejich zemí.
„Jde nám zaprvé o ochranu práv ukrajinských atletů na hrách, zadruhé o bezpečnostní aspekt olympiády a zatřetí chceme přispět k deeskelaci války. Sport v Rusku je více než jinde na světě používán jako instrument politiky,“ vysvětluje další člen expertní skupiny, právník Marek Procházka.
Bude ale záležet pouze na Mezinárodním olympijském výboru, jestli k českému stanovisku přihlédne.
„Proto také zorganizujeme setkání expertní komise se zástupci Mezinárodního olympijského výboru, kterému předáme naše stanovisko,“ plánuje předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.
Podle jeho informací chce ale Mezinárodní olympijský výbor k definitivnímu rozhodnutí přistoupit až v nejzazším možném termínu. I kvůli tomu, že se politická situace může ještě měnit. Olympiáda v Paříži startuje za 13 měsíců – 26. července 2024.
