Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
V polovině května začne oprava nejdůležitější komunikace Česka - Barrandovského mostu. Dopravní koncepce schválená zastupiteli sice doporučuje estakádu rozšířit, magistrát s tím však při rekonstrukci nepočítá.
Konkrétní návrhy, jak rozšířit most, po němž denně projede 145 tisíc automobilů, jsou přitom k dispozici.
Nejschůdnější je vybudování nové rampy na jižní straně mostu.
Vznikly by jeden až dva pruhy, které by z mostu odbočily za řekou na pravém břehu, překřížily Modřanskou ulici a pak se připojily k Jižní spojce. Tím by se most nejen rozšířil, ale zároveň by se uvolnila cesta přes most pro vozy přijíždějící od Smíchova a Barrandova, jejichž trasu dosud křížily automobily ze Strakonické.
S plánem přišel místopředseda dopravní komise pražských lidovců Pavel Peterka. „Ideový návrh pochází od Dopravní fakulty ČVUT, náš návrh nové rampy na jižní straně mostu to jenom zjednodušil,“ vysvětluje, že se opírá o studii Petra Kumpošta z roku 2018.
Nezbytnost rozšíření zdůvodňuje Pavel Peterka nejen tím, že aut na přetíženém mostě stále přibývá. Stavební úřad Prahy 5 navíc už čtvrtým rokem projednává územní řízení na dostavbu Radlické radiály, která propojí západní část Pražského okruhu s dopravním uzlem Barrandovského mostu.
Práce finišuje, termín dokončení ale nebyl podle náměstka primátora pro dopravu Adama Scheinherra stanoven. Jednání zkomplikovala simulace dopravní fakulty, podle níž by příliv dalších osmdesáti tisíc automobilů po radiále ve špičkách zastavil dopravu nejen na Barrandovském mostě, ale stejně by se ucpal i systém tunelů na Městském okruhu od Mrázovky až po Blanku.
„Riziko dopravních kongescí je velké, je to skoro jistota,“ varuje Pavel Peterka.
Právě z obav před dokončením Radlické radiály se do Plánu udržitelné mobility Prahy a okolí dostala také „optimalizace uzlu Barrandovský most“. Podle autorů má za cíl zabránit „snížení stability dopravní situace a přenesení dopravních excesů do dalších částí města“.
Návrhem na rampu usnadňující příjezd ze Strakonické na Jižní spojku se magistrát podle náměstka Scheinherra zabývá. „Možnost jsme už prověřili a výsledky brzy představíme,“ očekává.
Pavel Peterka připouští, že nemůže s jistotou zaručit, že navrhované rozšíření Barrandovského mostu o jižní rampu naprogramovaný kolaps pražské dopravy odvrátí. Plán prosazuje jménem spolku Cibulka, který se pouze snaží vylepšit projekt Radlické radiály, mimo jiné právě úpravami blízkého mostu. Zmíněná Kumpoštova studie totiž ukazuje, že po dokončení radiály se provoz na Strakonické silnici u severního výjezdu z Barrandovského mostu zvýší ze současných 130 tisíc na 184 tisíc aut denně. Na mostě by mohl provoz dosáhnout dvou set tisíc vozů za den, tedy nejvyšší intenzity ze všech středoevropských dálnic.
Důvody, proč právě v Praze může vzniknout tak frekventovaný dopravní uzel, lze hledat v nedostatečném plánování pražské dopravní sítě. Poslední dlouhodobou koncepcí výstavby se stal plán známý pod zkratkou ZÁKOS z roku 1974. Právě ZÁKOS obsahuje vizi, podle níž bude mít Praha vnitřní Městský okruh a vnější Pražský okruh, které se dosud staví. Okruhy má propojovat systém deseti radiál, ze kterých je pět dokončeno.
Přetížení Barrandovského mostu už dnes ukazuje, že plán z časů státního socialismu, kdy po Praze jezdilo řádově méně aut, nezaručuje hladký provoz v hlavním městě ani jeho okolí. Náměstek Scheinherr očekává na mostě zlepšení, když se některé stavby z koncepce ZÁKOS dokončí. „Obrovské zatížení Barrandovského mostu je mimo jiné způsobeno tím, že stát ještě nepostavil část Pražského okruhu u Běchovic,“ uvedl. Obdobné naděje, například při stavbě jižní části Pražského okruhu nebo tunelu Blanka, se ovšem nenaplnily. S dokončením Radlické radiály je dokonce spojena vyhlídka kolapsu.
Srovnání s ostatními dopravou zatíženými městy ukazuje, kam se Praha samovolně vyvíjí. Nejmenší potíže s automobily mají metropole, které určily nadřazený směr dopravy přes město a přesunuly její proud na dálnici za svými hranicemi. Největší část dopravy v okolí Kolína nad Rýnem tak odvádí dálnice A3, která míří z jihu na sever po východním okraji města. Frankfurt svedl dopravu na stejnou dálnici A3, která za jeho jižním okrajem vede ze západu na východ. V Česku obdobný model pomáhá Brnu.
Berlín s Vídní nedokázaly dálnici za okrajem města vybudovat. V Berlíně míří hlavní proud až 180 tisíc vozů denně přes dokončenou jihozápadní část městského okruhu, stejnou frekvenci má ve Vídni Jihovýchodní tangenta. Dokončením Radlické radiály získá pro Prahu srovnatelný význam spojení ze Strakonické přes Barrandovský most na Jižní spojku.
