Bouřka míří k městu, ale někdy nezaprší. Vliv mají „tepelné ostrovy“

Minulý týden na sociální síti X (dříve Twitter) vyvolal diskuzi příspěvek Jana Lenarta z Katedry fyzické geografie a geoekologie Ostravské univerzity, který komentoval bouřkový mrak na Ostravsku.

Bouřka se Ostravě těsně vyhnula, mrak nicméně postupoval dál a za centrem města se opět vytvořil. Podle Lenarta mělo na tento jev vliv přehřátí městského centra, takzvaný městský tepelný ostrov.

Klimatolog Pavel Zahradníček z Českého hydrometeorologického ústavu v tom však souvislost nevidí. „Vliv města na bouřky nejde pořádně vědecky prokázat, takto se zkrátka bouřky chovají. Dá se říct, že je to náhoda,“ popsal.

„Chování bouřek je v tomto opravdu nevyzpytatelné. Rychle vznikají, zanikají, mění trajektorii směru, takže tepelnému ostrovu města bych to úplně nepřisuzoval,“ reagoval na ostravský případ Zahradníček.

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z projektu Intersucho však tepelné ostrovy na srážky v některých případech vliv mít mohou a mají.

„Pokud je to nepříliš silná bouřka a opravdu rozehřáté město, tak efekt městského tepelného ostrova je dost silný na to, aby trasu bouřky ovlivnil, to není překvapivé,“ míní.

Vždy však závisí na konkrétní situaci a faktorech, například na tom, zda bouřka přichází po vlně veder, do jak vlhkého prostředí a do jakého terénu. „Zejména v posledních dnech během probíhající horké vlny je efekt poměrně výrazný a skutečně může dojít k zdánlivému blokování vstupu srážek do města,“ řekl Seznam Zprávám Trnka z Intersucha.

Podle něj ale stejně tak teplý vzduch vystupující z měst může vznik bouřky podpořit a podle jedné konkrétní situace není možné vliv měst na srážky zobecňovat.

Podle Zahradníčka ale téma vyvstává, protože si lidé v dnešní době i díky meteorologickým radarům v telefonech srážek všímají více.

„Je období sucha a silných bouřek. Lidé na jednu stranu vyhlíží každý déšť, na druhou stranu mají obavy, aby jim bouřka nezpůsobila škody. Navíc to více sledují a zamýšlejí se nad každou anomálií. Ale přes sezónu takhle bouřka obejde Brno, Prahu, vesnice… takto se prostě bouřky chovají,“ objasnil.

Efekt tepelného ostrova znamená, že se město otepluje více než okolí, a to především v odpoledních a nočních hodinách.

„Je to dáno tím, že města mají daný ‚špatný‘ systém uličních kaňonů, jsou tam vyšší budovy a zároveň nevhodný třeba asfaltovo-betonový povrch, který se dokáže během dne nahřát a během noci se toto teplo uvolňuje do okolí,“ popsal Zahradníček.

Město se podle něj následně nedokáže ochladit, a v nočních hodinách se tam proto udržuje výrazně vyšší teplota, která vede k častějším tropickým nocím (teplota přesahující 20 stupňů Celsia).

„S dobou západu slunce je město najednou až o 7 stupňů teplejší než okolí, protože se nedokáže řádně ventilovat,“ dodal klimatolog.

V důsledku toho pak lidé trpí častějšími zdravotními problémy. „Výrazně roste úmrtnost obyvatelstva, jsou častější kardiovaskulární nemoci. Lidé špatně snášejí, když se v noci nevyspí. Přes den se ještě nějakým způsobem ochladit dokážeme, v noci ne,“ vysvětlil Zahradníček.

Přestože souvislost mezi tepelným ostrovem a menším počtem srážek není zcela prokázaná, ve městech je i tak větší sucho než v jejich okolí. Problém ale není v nedostatku deště, ve městech je celkově vyšší teplota, tudíž se voda zkrátka vypařuje rychleji.

„Ve městech je podle našich dat zhruba stejně srážek jako v okolí, ale teplota v nich dosahuje výrazně vyšších hodnot, povrchy jsou zpevněné a materiály dokážou teplo delší dobu akumulovat. Povrchy proto nejsou chlazeny a naopak je ve městě tepleji. Tím pádem vzniká ve městě větší potřeba vláhy, ale my velkou část srážek z měst odvádíme,“ popsal Trnka.

Suchu tak může pomoci více zelených a vodních prvků.

„Pod zelení můžou být teploty povrchu okolo 23 stupňů, ale mimo zeleň může mít povrch i okolo padesáti šedesáti stupňů. Ty rozdíly jsou výrazné, zeleň pomáhá, ale musíme ji umisťovat s rozmyslem a myslet na to, jestli ji máme čím zavlažovat,“ uzavřel Zahradníček.