Článek
Sněhová vánice v úterý zasypala Česko. Ovocnáři teď s obavami vyhlížejí další dny. Stromům, které už stihly vykvést, totiž hrozí, že je mrazy poničí, nebo i úplně spálí. Vyplývá to z předpovědí meteorologů i webu AgroRisk, který má zemědělcům v takových situacích pomáhat. Na mapě zobrazuje míru různých rizik včetně právě mrazů.
Nejnižší teplota bude zřejmě dnes v noci. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) proto zveřejnil i výstrahu. Podle meteorologů pak po krátkém oteplení začátkem příštího týdne teploty zase klesnou pod nulu.
Avizované mrazy představují riziko hlavně pro pěstitele meruněk. Tyto ovocné stromy často kvetou jako první a v současné době jsou už v rozpuku. Mnohé z nich vykvetly hned v první jarní den. Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka to je dřív, než bývá obvyklé.
„Znamená to, že rizikovost tady bude při teplotách okolo minus dvou a třech stupňů, kdy může dojít k nějakému významnější poškození květu meruněk. Poškození květů z osmdesáti procent stále neznamená, že bude menší úroda. Příroda s tím počítá,“ vysvětluje. Podle něj je v tuto chvíli těžké odhadovat, jak moc mráz meruňky zasáhne.
V ohrožení jsou kromě meruněk také další ovocné stromy, které postupně vykvétají, nejdříve to bývají mandloně, následně broskvoně, třešně, hrušně a jabloně.
„Čím ranější, tím dříve vykvétají a mohou být více poškozeny. Pokud jsou již stromy vykvetlé, riziko je přímo úměrné především minimální teplotě. Například u většiny odrůd meruněk při plném kvetení dochází k absolutní škodě na úrovni -5,5 °C, zatímco u třešní či jabloní, které však rozkvétají později, při -4 °C,“ uvedl pro Seznam Zprávy profesor Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který stojí za projektem Intersucho i AgroRisk.
Zimy jsou v současné době výrazně teplejší než v minulosti.
„U meruněk stačí k poškození malé mrazy. V posledních deseti letech mrznou skoro pravidelně. Kvetení meruněk se za posledních třicet let posunulo z dubna na březen, kdy mrazy nejsou žádnou zvláštností,“ říká sadař Jiří Koňařík ze společnosti Rudolf Jelínek, která má 81 hektarů meruňkových sadů. Z předchozích zkušeností se mrazů bojí, stalo se jim, stejně jako dalším pěstitelům, že kvůli mrazům přišli i o celou úrodu.
Nízké teploty způsobí, že květy ovocných stromů zešednou, někdy až zčernají, a nevytvoří se z nich plody. Samotný ovocný strom jarním mrazem poškozen není, v daném roce se ale snižuje jeho úroda mnohdy až na nulovou nebo symbolickou úroveň. „Roli v tom hraje i demotivace našich pěstitelů, kteří musí do svých plánů zařadit drahá, pracná a často jen částečně úspěšná protimrazová opatření,“ doplňuje Žalud.
Ovocné sady v Česku tvoří z více než poloviny jabloně. Ty ještě nevykvetly, pro sadaře tak mohou být kritičtější mrazy až v dalším týdnu.
Rozhodující faktor podle ovocnářů teprve přijde, o úrodě rozhodnou hlavně mrazy v dubnu. Přijít mohou ale až do poloviny května. „Dávno pryč je doba, kdy měsíc květen svým názvem symbolizoval kvetení,“ dodává Žalud.
„Každý mráz je pro nás riziko. Meruňky v květu toho oproti malým plodům vydrží daleko více. Jak se začnou tvořit plody, stačí minus jeden stupeň a úroda je zničená. Za týden nám meruňky odkvetou. Potom celý duben až do poloviny května může přijít mrazík, který by nás hodně ohrozil,“ vysvětluje majitel meruňkových sadů v Němčičkách Tomáš Gála.
Počet let s výskytem jarních mrazů a dopadem na úrodu za posledních deset let převyšuje počet let bez poškození. Například na jižní Moravě jsou lokality, kde byla produkce meruněk za poslední dekádu poškozena i sedmkrát.
„Příčinou je stále časnější nástup jara a dřívější rozkvět, čímž se prodlužuje časové okno, kdy mohou nízké teploty udeřit. Vzhledem ke scénářům vývoje teploty můžeme očekávat pokračování tohoto trendu,“ myslí si odborník z Ústavu výzkumu globální změny.
Ohněm proti mrazu
Efektivní opatření proti mrazu ve formě ohřívání sadů jsou drahá. Teplota se v nich zvyšuje pomocí parafínových svící nebo pálením biomasy. „Všechna opatření jsou velmi nákladná, je to spousta energie, která se do toho musí zainvestovat. Parafínové svíce, pokud použijete na jednu noc na jeden hektar plochy, jsou od třiceti do čtyřiceti korun,“ říká Ludvík z Ovocnářské unie.
„Zatím topit v sadech neplánujeme. Jedině v jednom místě, kde víme, že mrzne nejvíc, tak zapálíme pět ohýnků. Když jsou meruňky v květu, tak toho vydrží víc. Potom ty další mrazy pro nás budou horší, to budeme v sadech určitě topit, protože ty následky jsou potom fatální,“ popisuje sadař Gála.
Délka periody od prvního do posledního výskytu mrazového dne se krátí.
Růst průměrných teplot a změna klimatu stojí za opakujícím se scénářem, kdy stromy brzy vykvetou a pozdní mrazy je pak poškodí nebo spálí. Zimy totiž bývají daleko teplejší a stromy jsou v rozpuku dřív. To pak ovlivňuje celé roční úrody.
„Loni jsme kvůli mrazům měli z úrody maximálně třicet procent. Nemůžete se ani spoléhat na předpovědi počasí. Minulý rok hlásili, že bude minus dva a u nás v sadě bylo minus devět stupňů,“ vzpomíná Gála.
„Ještě pořád doufám, že k žádné škodě nedojde. To ale zatím nemůžeme říct,“ uzavírá sadař Koňařík.
