Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pražský magistrát má do detailu hotový a rozhodnutý projekt tunelového komplexu, jímž povede doprava na městském okruhu od mostu Barikádníků přes Libeň až do Strašnic.
„Dokumentace pro územní rozhodnutí je hotova,“ potvrzuje mluvčí Institutu plánování rozvoje hlavního města Marek Vácha s tím, že hotový projekt předpokládá stavbu šesti tunelů.
V této chvíli je třeba ještě aktualizovat už dříve schválenou studii EIA, která posuzuje vliv stavby na životní prostředí.
„Podání žádosti o územní rozhodnutí bude snad v září 2022,“ uvedl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě).
Komplex nazývaný někdy „Blanka 2“ se připravuje od roku 2019 a v případě dokončení se stane nejdelším městským silničním tunelem v Evropě. O tři kilometry překoná dosud nejdelší stavbu, kterou je „stará“ Blanka spojující Břevnov a Holešovičky.
Trasa nového tunelu, který povede pod Libní.
Proč se vedení Prahy zabývá novou dopravní investicí dosahující výše okolo 100 miliard korun, odhalí i krátká návštěva městské části Libeň.
Je to především situace v Čuprově ulici, která je ze dnešního pohledu jednou z nejhorších chyb dopravní politiky hlavního města. Obrázek zdejšího všedního dne je takový, že čtyři pruhy rychlostní komunikace tu zaplňují osobní auta, menší náklaďáky i kamiony.
Městská dálnice je vedena údolím potoka Rokytky po mostních konstrukcích, na místní dopravu ve zbytku Libně se napojuje dvěma mimoúrovňovými křižovatkami. První je na Balabence, druhá o kilometr dál U Kříže, kde se dálnice dělí. Směrovky hlásí, že Povltavskou ulicí se řidiči dostanou na Plzeň, po Zenklově třídě na Drážďany. Okolí betonových konstrukcí je neobyvatelné a nejbližší domy také byly strženy. Zůstal jenom sběrný dvůr, kde pojízdný jeřáb přehazuje ocelové traverzy.
„Vnitřní městská tangenta Spojovací–Čuprova–Zenklova je historický pozůstatek, se kterým se bude muset Praha vyrovnat pokud možno městotvorným způsobem,“ potvrzuje architekt Martin Kloda, který usiluje o obnovu městského prostoru v Libni.
Původní plán na dostavbu Městského okruhu, pod kterým byl podepsán bývalý náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD), také počítal s tunely, které by vedly z Balabenky pod Žižkovem do Strašnic. Podle nové verze, k níž nyní dospěl magistrát, se však svede do tunelu také doprava z Čuprovy ulice, pod zemí budou i přivaděče z Povltavské a Zenklovy ulice.
Na výše popsaném kritickém místě se změní všechno. „Tubusy tunelů Balabenka přecházejí Rokytku jako uzavřená mostní konstrukce a na povrchu tubusu stále zůstává zklidněná Čuprova ulice pro místní dopravní vztahy. Vznikají tak čtyři úrovně dopravních tras: nábřeží Rokytky, tunely Balabenka, Čuprova ulice na jejich stropě a stávající železniční trať na mostě,“ líčí světlou budoucnost autoři projektu Blanka 2.
O srovnatelně velký projekt městských tunelů se v minulosti pokusila pouze dvě evropská města.
Vídeň dvacet let plánovala osmikilometrový tunel Lobau pod Dunajem a přilehlým národním parkem, koncem minulého roku však ministryně dopravy Leonore Gewesslerová (Zelení) stavbu vyškrtla z plánované dálniční sítě.
Totéž loni postihlo stejně dlouhý tunel v Curychu, který měl pod městským centrem propojit tři dálnice. Argumenty odpůrců se opíraly o zelenou ideologii, která se snaží omezit vliv přibývající automobilové dopravy na životní prostředí. Nárůst dopravy podle kritiků nejde řešit tím, že postavím nové silnice, ať už na povrchu nebo v tunelu. „To je jako léčit alkoholika kořalkou,“ uvedl například curyšský architekt Benedikt Loderer.
V Praze provoz automobilů nikdo omezit nechce a nejde jen o to, že cesta automobilem je podle analýzy „Polaď Prahu“ dvakrát rychlejší než veřejná doprava.
„Když dokončíme Městský okruh, začne fungovat jako skutečný okruh. Tím umožní přerozdělování dopravy ve městě a zároveň nabídne náhradní trasu například při dopravních zácpách, ale především v případě mimořádných událostí nebo rekonstrukcí, které nás čekají. Po Barrandovském mostu přijde Strahovský tunel a další,“ vysvětluje náměstek Scheinherr, že na rozdíl od jiných měst nemá Praha hotovou vnitřní dopravní síť.
Splnit domácí úkol v dokončení městské sítě a zároveň dodržet ekologická pravidla logicky znamená schovat dopravu pod povrch. „Tunely zabrání hluku a umožní kontrolovat zplodiny z aut, zároveň otevřou možnost urbanizovat území, které by jinak rozdělovala rychlostní komunikace,“ zdůrazňuje nezbytnost tunelů mluvčí Institutu plánování rozvoje hlavního města Vácha.
Podle Vratislava Fillera ze sdružení Automat není Blanka 2 k dokončení Městského okruhu potřeba. „Městský okruh by se měl posunout dál od centra,“ doporučuje.
Funkci plánovaných tunelů by mohl podle něho převzít Průmyslový polookruh, napojený na Kbelskou ulici, zvlášť pokud se uskuteční plán zahloubit dvě křižovatky v Hloubětíně. Tunelový komplex Blanka 2 podle aktivisty Fillera jenom posílí dopravu, stejně jako se to prokázalo u „staré“ Blanky. V městském centru se sice pět let po jejím otevření snížila intenzita automobilové dopravy o dvě procenta, celkově však najezdili řidiči po Praze o 11 procent kilometrů navíc.
Rozporné zkušenosti se starou Blankou potvrzuje také architekt Kloda, podle kterého záleží na kvalitě projektu. „Tunel Blanka pod Letnou a Dejvicemi hodně pomohl obytným čtvrtím, protože nahradil nikdy neuskutečněný Severní diametr Prahy. Samozřejmě hodně poškodil Letenskou pláň, úplně katastrofálně Prašný most a Dlabačov. To jsou hrozná a bohužel asi neodstranitelná stavebně-dopravní řešení,“ míní odborník.
