Rodiny v krizi. Linky pomoci nestíhají, přibývá problémů u dětí

Nejen že počet volajících neustále roste, ale lidé řeší na tísňových linkách také čím dál vážnější problémy.

„Někdy jde o život – například při pokusu o sebevraždu. Jindy o střechu nad hlavou – při dluzích, ztrátě bydlení nebo exekucích,“ říká krizová interventka Lucie Hermánková, která vede hned dvě linky důvěry: Linku pro školu a rodinu a Linku krizové pomoci.

Z dat, které Seznam Zprávám jednotlivé linky a poradny poskytly, vyplývá, že dominantním milníkem, odkdy problémů výrazně přibylo, byl první rok pandemie.

Dlouhodobé soužití na omezeném prostoru, kombinace práce z domova a školní výuky zpoza počítačové obrazovky i dopady „uzavřené“ ekonomiky – to vše se teď s odstupem času promítá do vytíženosti pracovníků.

„Covid představoval pro partnerské, rodinné i další mezilidské vztahy významnou změnu. V on-line prostředí například mohou někteří lidé nabýt falešného pocitu, že nalézt nový a lepší vztah není žádný problém,“ popisuje dopady pandemie na rodinné soužití psychoterapeut Marek Hošek z Poradny pro rodinu a mezilidské vztahy v Ústí nad Labem.

Například počet kontaktů Pražské linky důvěry se během pěti let zdvojnásobil. Navíc není schopna přijmout všechny, kdo se na ni obracejí – ať už telefonicky, nebo skrze chat či e-mail. Loni takových případů bylo podle Jitky Gryga Medřické zhruba 42 %.

S nedostatkem kapacity bojuje i nezisková organizace Aperio – Společnost pro zdravé rodičovství, která mimo jiné provozuje linku orientovanou čistě na rodiče.

„Linka pro mámy a táty je v posledních měsících maximálně vytížená. Osobní a telefonické právní poradenství také. Dá se říct, že veškeré poradenství je na našich maximálních kapacitách,“ říká mluvčí Tereza Kochová s tím, že se navíc v současné době potýkají s nedostatkem financí a na provoz vybírají finanční prostředky skrze dárcovskou sbírku.

V rámci právní poradny teď organizace s rodiči řeší i dotazy týkající se dávek státní sociální podpory. „Jde zejména o sólo rodiče, ale čím dál tím víc i další rodiče, kteří mají už od pandemie covidu velké potíže všechno zvládnout a utáhnout náklady,“ dodává Kochová.

Podle krizové interventky Lucie Hermánkové stojí za návalem volajících to, že v posledních třech letech absentuje prostor pro restart: „Lidé se ještě nevzpamatovali z jednoho a je tu další. Chybí období klidu a bezpečí, kdy se rodina může nadechnout a zabývat se zbytnými záležitostmi, jako je zdravý životní styl, budování vztahů s blízkými, seberozvoj, péče o rozvoj vlastních potomků nebo pěstování koníčků.“

Větší množství klientů ale není jediným fenoménem, na kterém se linky a poradny orientované na pomoc rodinám shodují. Podle získaných odpovědí teď v popředí pozornosti z velké části stojí psychické potíže dětí.

Například na Linku bezpečí se třetina klientů z řad dětí a dospívajících obrací právě s psychickými problémy. Druhou nejčastější obtíží jsou pak rodinné vztahy, kam spadají potíže v rodinné komunikaci, nepochopení rodičů, ale i strach nebo obavy z jejich reakce.

Na Rodičovské lince – spadající pod stejnou organizaci – vzrostl celkový počet hovorů loni o 13 %.

„I v tomto roce nadále rostl počet psychických obtíží u dětí – pravděpodobně stále ještě jako reakce na dobu covidovou – a to o 37 %. V rámci tohoto tématu jsme s rodiči především řešili uzavírání se dětí do sebe, pocity úzkosti a deprese, sebepoškozování, sebevražedné tendence u dětí a dospívajících a v nemalém počtu i situace dětí po sebevražedné pokusu,“ uvedla mluvčí linky Regina Jandová.

Kvůli náročnějším tématům se i prodloužila délka hovorů, a to o 72 % oproti době před covidem a o 13 % oproti roku 2021.

Při pohledu na absolutní čísla je tak třeba brát v potaz, že ačkoliv jsou v některých oblastech momentálně nižší než v předchozích letech, je to ovlivněno především tím, že délka hovorů se kvůli závažnosti témat postupně prodlužuje a spousta dětí se z důvodu přetížené kapacity na linku ani nedovolá.

Terapeutická linka Sluchátko je orientována na dospělou klientelu. Počet přijatých hovorů se loni meziročně zvýšil téměř o 100 %.

„Za poslední rok sledujeme příliv klientů z krizových linek, pro které fungujeme jako navazující péče, a nárůst klientů z tzv. sendvičové generace, tedy generace, jejíž příslušníci neformálně pečují o své rodiče či prarodiče, zároveň pečují o své děti a to vše se snaží skloubit s profesním a osobním životem,“ líčí ředitel linky Sluchátko Petr Fabián.

„Dnes je samozřejmě i tato část klientely citelně více zasažena ekonomickou situací a starostmi o to, jak zajistit rodinu a z čeho zaplatit hypotéku. U seniorů se pak častěji objevují existenciální témata, pocity nadbytečnosti a ztráty smyslu,“ doplňuje Fabián s tím, že v oblasti rodinné tematiky se aktuálně nejvíce řeší otázka vztahů a stres způsobený starostmi o zajištění rodiny.

Jako další z témat, která mezi klienty rezonují, pak Fabián zmiňuje i zadlužení, kdy se například prarodiče propadají do dluhové pasti, nebo svými příjmy naopak podporují vnoučata. Terapeuti ze Sluchátka ale řešili i případy bezdomovectví nebo to, zda žena podstoupí potrat, protože rodina v současné ekonomické situaci neuživí dalšího člena.

Nástup problémů, které do vztahů vneslo právě zhoršení ekonomické situace, pak potvrzuje i psychoterapeut Hošek. „Aktuálně také vidím, že velké potíže ve vztazích dělají dluhy a hypotéky, které významně zasahují do rozpočtů rodin. Stačí střednědobá nemoc nebo propuštění z práce a dluhy se stávají hlavním večerním tématem,“ líčí svou zkušenost z praxe.

Aktuálně probíhající nárůst poptávky po manželském i rodinném poradenství přitom odborníci predikovali již v červnu 2020, a to v prognóze nadace Sirius a výzkumné agentury Median, která se zabývala dopady pandemie na rodiny. Do její tvorby se zapojilo 123 odborníků z akademické sféry, státní správy i z organizací, které s rodinami pracují.

Největší nárůst rodinných problémů očekávali odborníci v souvislosti se zhoršením ekonomické situace, které může vyústit ve ztrátu zaměstnání, bydlení nebo snížení příjmové stránky rodinného rozpočtu. Kromě financí se ale obávali i toho, že v rodinách přibude psychických problémů a vyčerpání na straně rodičů.

Jako skupinu, která bude muset nejen finančním dopadům pandemie čelit ještě výrazněji, pak odborníci označili rodiče samoživitele.

To přitom ještě netušili, jak se problémy rodin ještě více prohloubí během následujících dvou let, během kterých narostly ceny energií v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, výše inflace stoupala směrem k historickému rekordu a výdaje za bydlení i potraviny se zvyšovaly.

„Víme, že ekonomická nestabilita se promítá do nestability v intimní sféře. To je poměrně bezprostřední efekt. Když si vezmeme například trh práce, tak lidé s nižším vzděláním mající zaměstnání s menší stabilitou a nižším příjmem mají zároveň i omezenější možnosti sladění práce a rodiny, což následně přináší tlak i do partnerských vztahů,“ nastiňuje sociolog Petr Fučík z Masarykovy univerzity v Brně vliv ekonomických změn na atmosféru v českých rodinách.

Ve výzkumu Centra pro veřejné mínění z března letošního roku, označila ekonomickou situaci v Česku jako „špatnou“ nebo „velmi špatnou“ téměř polovina respondentů. Životní úroveň vlastní domácnosti pak podle výzkumu vnímá jako „spíše špatnou“ 7 % občanů.

Předseda Asociace občanských poraden, Hynek Kalvoda, na sněmovní konferenci o prevenci rozpadu rodin uvedl, že pracovníci poraden zaznamenali nárůst počtu dotazů v tématu sociálních dávek mezi roky 2020 a 2021 o 23 %.

A zvýšený zájem o některé formy státní podpory dokládají i statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí. Počet vyplacených příspěvků na bydlení se meziročně zvýšil zhruba o třetinu. Přídavků na dítě pak bylo letos v dubnu o 100 tisíc víc ve srovnání s loňskými 260 tisíci vyplacenými dávkami.

Podle sociologa Fučíka není zcela možné definovat, která z událostí uplynulých let ovlivnila socio-ekonomickou stabilitu rodin nejvíce.

„Pandemie i invaze na Ukrajině jsou dva faktory, které zvyšují ekonomickou nestabilitu, a v České republice se ukazuje, že nestabilita rodin je výrazně sociálně rozvrstvená, že se skutečně častěji rozvádějí manželství níže vzdělaných lidí, což znamená, že se kumulují znevýhodnění ze vzdělávacího systému a trhu práce do rodiny,“ doplňuje Fučík.

„Různá ekonomická a sociální znevýhodnění se většinou mají tendenci sdružovat, protože když jste méně vzdělaná, máte tím pádem menší šanci získat práci, která vám umožní více fungovat v rámci rodiny. Úkolem státu by mělo být tyto rozdíly neposilovat. Ale spousta těch politik, včetně připravované daňové reformy, jsou opatření, z nichž zase vyjdou výrazně hůře lidé, kteří jsou znevýhodnění už teď,“ vysvětluje Fučík.

K tomu, že by se náročnější socio-ekonomické podmínky propisovaly do demografických statistik (například míry rozvodovosti), nicméně zatím nedochází. „Když si vezmu dvě celkem často formulovaná očekávání, a to vlnu rozvodovosti a ‚baby boom‘ (výrazný nárůst počtu narozených dětí, pozn. red.) po covidu, kdy se očekávalo, že to s rodinou zamává v těchto dvou parametrech, tak to ve statistikách vůbec není vidět,“ říká sociolog Petr Fučík.

Rozvodovost za poslední tři roky skutečně nijak dramaticky nenarostla, spíše naopak. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 počet rozvedených svazků loni mírně klesl – z 24 na 19 tisíc.

„Strukturální podmínky, které rodinám dávají možnost naplnit jejich preference, jsou důležité, ale celkově bych řekl že vývoj rodiny je ovlivněný mnohem dlouhodobějšími a hlubšími trendy v našich společnostech. To znamená třeba vývojem genderových rolí nebo vývojem akceptace rozvodů a porozvodových uspořádání,“ vysvětluje Fučík.

Zároveň ale připouští, že se aktuální problémy na poli rodinných i partnerských vztahů, jejichž nárůst vnímají krizové a terapeutické linky i poradny už teď, propíší do demografických statistik až se zpožděním.