Rodiny, které ohrozí konsolidační balíček

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Antivirus, ošetřovné, zrušení superhrubé mzdy, odpustky pojistného, mimořádný příspěvek na dítě, mimořádné valorizace, sociální tarif, energetické stropy. Vládní intervence jsou důvodem, proč většina Čechů přežila bez potíží tři roky pandemické a energetické krize.

Je třeba ale zachránit rozpočet, a proto dnes vláda zveřejní takzvaný konsolidační balíček, který sociální pomoc naopak omezí, a ještě zvýší daně. „Pokud nějakou podporu snížíme, pak musíme vždy počítat s tím, že to na někoho bude mít negativní dopad,“ očekává s napětím vládní verdikt ekonomka Klára Kalíšková z institutu CERGE-EI. Připomíná, že už dnes mají některé domácnosti problémy, zvláště rodiny s malými dětmi.

Jako celek prošla česká společnost krizemi opravdu bez zásadních otřesů. Vinou historické inflace sice reálné mzdy loni poklesly o 7,5 procenta a podle prognóz se o tři procenta sníží také letos, stále však podle Českého statistického úřadu zůstanou nad úrovní roku 2018. Vládě se zároveň podařilo přetlačit drahotu v případě penzistů a díky tomu průběžně rostou reálné důchody.

Obavy z budoucnosti přesto donutily Čechy šetřit, a proto v maloobchodě utrácejí ještě méně než v roce 2018. Příjmy ze zaměstnání i od státu jsou ovšem dost vysoké, aby bankovní vklady tuzemských domácností dosáhly úrovně tří a půl bilionu korun, která je o bilion vyšší než v posledním předkrizovém roce 2019.

Zjednodušeně proto lze říct, že finance z rozpočtového deficitu nejen zabránily tomu, aby rodiny musely příliš drasticky omezovat spotřebu, ale značná část z vládní pomoci skončila na jejich bankovních účtech. Pokud vláda konsolidačním balíčkem začne stejnou vlnu šetření jako Janotovy balíčky v letech 2009 a 2010, budou mít české rodiny z čeho brát.

Experti přesto varují před optimismem. Část rodin měla starosti už v obou minulých krizích, upozorňuje ekonomka Kalíšková. „Příjmy a psychické zdraví nejvíc utrpěly u rodin s dětmi, zvláště u těch s nižšími příjmy a s jedním rodičem,“ upřesňuje s odkazem na šetření svého institutu a agentury PAQ. Některé z nich mohla například zasáhnout až dvojnásobná inflace vzhledem k tomu, že nejvíc utrácejí za energie a za potraviny, tedy za zboží, které zdražuje největším tempem.

Na druhé straně rodinné dávky rostou tradičně pomaleji než mzdy a zdaleka nekopírují inflaci. „S potížemi rodin souvisí také uprchlická krize. Příchodem ukrajinských matek s dětmi vzniká dodatečná tenze při hledání místa ve školách a bydlení,“ připomíná Klára Kalíšková.

Potíže mohou mít přes valorizaci také osamělé důchodkyně, které mají nižší důchody než muži, a přitom často přežijí své partnery.

O rodinných úsporách proto nelze mluvit přinejmenším u desetiny domácností, a to platilo i v časech pandemie, kdy lidé nemohli utrácet. Výzkum Sociologického ústavu a České spořitelny loni kromě toho zjistil, že čtyřicet procent domácností nemá rezervu v takové výši, aby s ní dokázaly přežít tři měsíce.

„Nízkopříjmovým domácnostem se sice daří naplňovat svoji představu o tom, jak velké by rezervní úspory měly být, tato představa ideální výše úspor je ale často velmi nízká, stejně tak jako jejich skutečné úspory,“ vysvětluje Kamila Fialová ze Sociologického ústavu, proč se některé domácnosti tolik nesnaží.

Mimořádné vládní podpory na druhé straně pomohly zámožnějším domácnostem ukládat na účtech rekordní částky i ve srovnání se zbytkem Evropy. Do roku 2019 Češi obvykle odkládali 13 procent svých příjmů, ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku si však dali podle Eurostatu stranou 21,6 procenta, tedy nejvíc ze všech Evropanů.

„Pokud má některá rodina tři byty a dvě chalupy, pak se vládních škrtů bát nemusí,“ vysvětluje ekonomka Kalíšková s nadsázkou, jaké jistoty si některé tuzemské domácnosti dokázaly vytvořit.