Rodinám disidentů by stát mohl finančně pomáhat, popisuje poslanec Žáček

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve středu se vláda zabývala analýzou možných opatření, jak zajistit důstojné důchody lidem, kteří bojovali proti komunistickému režimu.

Uvažuje se o nadačním fondu, který by sociálně a zdravotně zabezpečoval disidenty, politické vězně a jejich rodiny. Nejjednodušší cestou se přitom jeví přidružit tento fond k Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Myšlenku ale bude třeba ještě dopilovat, popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy poslanec a historik Pavel Žáček (ODS).

„Odhaduji, že máme čas do konce léta. A je případně třeba si říct, na kolik finančních prostředků by to mělo být,“ avizoval poslanec potřebný termín, aby se vše případně zvládlo projednat ještě ve stávajícím volebním období.

Současně se Pavel Žáček podílel i na přípravě zákona, podle kterého byly komunistickým prominentům sníženy důchody, pokud díky svému působení za minulého režimu dosáhli na nadprůměrné důchody. Seznam Zprávy zjistily, že méně peněz od státu takto dostane přesně 220 lidí.

Původně se hovořilo o tisících prominentů. Nakonec byl důchod snížený 220 osobám. Jak to na vás působí?

Je to zajímavé… Když jsem byl na prvním jednání na Ministerstvu práce, tak přestože se dlouhodobě deklarovalo, že jsou důchody digitalizované, tak na moji otázku, který příslušník Státní bezpečnosti nebo nějakého mocenského aparátu má nejvyšší důchod, jsem se dozvěděl, že nejsou schopni dohledat odpověď. Není tam propojení mezi tím, kde člověk pracoval a jaký má důchod. Je to odděleno. Možná je to dobře, je to ochrana osobních údajů. Nevím.

Moje první idea, se kterou jsem do toho šel, byla vzít příslušníkům komunistických mocenských složek a přelít peníze na druhou stranu disidentům, kteří mají důchody hluboce podprůměrné. To prý ale takto úplně nejde.

Když bych se ještě vrátil k tomu číslu 220. Je to uspokojivé?

Problém je, že nevím, kolik prominentů celkově žije. Nemáme vstupní data, kolika lidí se to celkem týkalo. Ale oproti tomu, že nás na začátku úředníci ujišťovali, že nadprůměrný důchod nebude mít téměř nikdo z tohoto okruhu osob, že to měli novelizované a zprůměrované, tak najednou máte číslo, že to tak není.

Do léta se to má vyhodnotit a má se když tak nějak pokračovat, aby to bylo fér. Stále chodí upozornění na některé osoby, hrdiny disidentu a politické vězně a rodinné příslušníky, že mají nicotné důchody. To fakt není fér. Že to mělo být řešeno dávno, to teď neřešme. Řeší se to i proto, že nám to nasvítil Jiří Gruntorád svým protestem.

Proč se vlastně nesnižuje prominentům důchod pod hranici průměru?

Nejdeme stejnou cestou jako na Slovensku, kde to vzali šmahem a šli i pod průměrný důchod. To by neprošlo přes soud ve Štrasburku. U nás se to může maximálně snížit na úroveň průměrného důchodu.

Takže byla obava, že by to došlo k Evropskému soudu pro lidská práva a ten by zákon jinak shodil?

Nemůžeme to vyloučit.

Vidíte ještě nějakou cestu, jak pomoci disidentům s podprůměrnými důchody?

Jedna kategorie, na které se všichni shodli, jsou lidé, kteří byli podrobení nucenému dohledu, kdy je hlídal Sbor národní bezpečnosti a museli se hlásit.

Vzešel také návrh na vytvoření nadačního fondu nebo přes nějakou kapitolu státního rozpočtu tuto problematiku ještě postihnout. Ať už formou dotačních titulů nebo jinou. Nad tím se ještě vedou diskuze.

Jednou z variant je, že by určitou část mohl převzít ÚSTR. Sice by se mu musely přidat nějakou novelou kompetence, ale myslím si, že z pohledu legislativy by to bylo jednodušší řešení než vymyslet nějaký fond nebo agenturu.

Takže se přemýšlí nad tím, že by ÚSTR dotačními tituly podporoval rodiny disidentů?

Mohla by to být varianta, že by formálně byla využita jeho kapitola. Vymyslel by se nějaký mechanismus spolupráce s dotčenými resorty a byl by to nadační model. Využila by se specializace ÚSTR, ale je to nutné dopilovat.

Ale myšlenka je přilepšit disidentům s podprůměrnými důchody?

Varianta je, že by to mohla být dočasná záležitost, která by se týkala kritických situací. Sociálně a možná i zdravotně tyto lidi zabezpečit. Odhaduji, že máme čas do konce léta. A je případně třeba si říct, na kolik finančních prostředků by to mělo být, abychom na to mohli zareagovat a do konce roku odhlasovat.

Vidíte nějaký prostor ještě pro rozšíření seznamu prominentů, kterým by se důchody mohly snižovat?

Vidím. Díky tomu, že jsem pracoval na Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu a na ÚSTR a pracoval s různými materiály, tak vidím, že se dá hledat. Že jsou i další osoby, které byly hybateli a byly zodpovědné za systém a kolaborovaly se Sověty. Ale problém je, jak je v historicky krátké době ověřit.

O koho by tedy podle vás mohlo ještě jít?

Pro mě je to rozhodování třeba o tom, jak přistoupit k mocenskému aparátu. Tam máte Sbor národní bezpečnosti. Čili Veřejnou bezpečnost, Státní bezpečnost, pohraniční stráž, vojska Ministerstva vnitra, máte tam politruky z armády, vojenskou zpravodajskou službu.

A když to vezmete, že se to týkalo plukovníků a výše, tak to si myslím, že byli hybatelé, kteří byli namočení nebo se podíleli na nehumánnostech.

Pokud bychom šli hodnostně níže, tak můžeme narazit na lidi, kteří možná jen dělali svoji práci a nevnímali politickou souvislost. A nemáme ani žádnou diskuzi nad tím, že tito lidé prošli prověrkami a podíleli se na budování nového systému. Tady už jsme ve složitější etické rovině, jak k tomu přistoupit.