Rodičovská jako podnikatelský inkubátor. Pro část žen jediná možnost výdělku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Původně kantorka v mateřské škole, která externě příležitostně učila převážně děti angličtinu, se během rodičovské pustila do podnikání.

„Po roce na rodičovské jsem dostala nabídku učit v jedné škole angličtinu. Spíše pro radost… A já to postupně rozvinula dál i do onlinu. Nemusela jsem totiž nikam jezdit a s malými dětmi jsem mohla pracovat z domova,“ popisuje Karina Černá.

Aktuálně má rovnou dva podnikatelské projekty – tvoří pro lektory angličtiny kurzy a pomůcky pro výuku dětí pod značkou Englishland a zároveň hledá prostory pro vlastní montessori školku v Brandýse nad Labem.

Popisuje, že dál pracovat jako zaměstnankyně by asi bylo pohodlnější, ale ukázalo se, že podnikání je finančně zajímavější.

„Zjistila jsem, že jako zaměstnanec nikdy nevydělám takové peníze, abychom si třeba pořídili dům. Je to limitované časem, který zaměstnanec vyměňuje za peníze. U podnikání je to neomezené, záleží na šikovnosti,“ líčí podnikatelka.

Redakce Seznam Zpráv se ve svém dlouhodobém projektu Jak se žije v Česku během června zaměřuje na rodičovství a život s dětmi v Česku. Letitým tématem je skloubení práce a péče o děti.

Česká republika neustále vykazuje v porovnání s většinou ostatních evropských zemí nízký podíl zkrácených a flexibilních úvazků.

Podle nejnovějších dat Eurostatu v roce 2023 pracovalo na zkrácený úvazek přes 335 tisíc lidí, reálně jde o meziroční nárůst o více jak 30 tisíc pracovníků. Tažený může být mimo jiné i slevou ve výši pěti procent na sociální pojištění zavedenou loni v únoru.

Stále ovšem podíl zkrácených úvazků představuje méně než sedm procent ze všech. V Rakousku nebo Německu se pohybuje přitom kolem 30 procent.

Takto například vypadalo srovnání podílu úvazku v Evropě za třetí čtvrtletí roku 2022:

V Česku tak i z nedostatku jiných příležitostí řada žen během rodičovské zakládá podnikání, případně chvíle, kdy pečuje o děti, představují impuls k vlastnímu projektu.

Takto svůj start popisuje i podnikatelka a bývalá manažerka Pavla Šťastná. „Jezdila jsem na schůzky. Nemůžete tam přijet v kojícím tričku. Potřebovala jsem něco formálního, ale zároveň kojícího, když jsem viděla tehdejší značky a možnosti, tak jsem si jako bývalý textilák říkala, že to musí vypadat líp,“ vrací se do chvíle, kdy si formovala podnikatelský nápad.

Založila vlastní značku Krásná mamka, kde se snaží zkombinovat minimalismus a eleganci s nároky, které mají na oblečení matky malých dětí.

Podnikat vždy chtěla, rodičovská tak pro ni představovala impuls se do věci pustit. „Nemusím se nikomu zpovídat, jestli si vezmu dovolenou, nebo ne. V zásadě si ji stejně nevezmu, ale je to o tom pocitu,“ popisuje Šťastná.

Karina Černá přímo doporučuje vlastní podnikatelský projekt všem ženám na rodičovské. „Člověk se může realizovat, udělá si úrodnou půdu pro chvíli, kdy skončí rodičovská, a nevypadne z pracovního procesu,“ shrnuje pozitiva.

Lucie Bášová ze společnosti Mumdoo se zaměřuje na zprostředkování pracovních nabídek převážně ženám pečujícím o děti. Na národní úrovni se snaží otevírat téma bariér na trhu práce pro matky – a mluví dokonce o podnikání z donucení.

„Myslím si, že je trend, kdy ženy během rodičovské dojdou do bodu, že by se chtěly realizovat, a na trhu se nabízí pouze šest procent zkrácených úvazků. Pak často dojdou k tomu, že se nemůžou vrátit k původnímu zaměstnavateli, protože není buď úvazek, nebo místo ve školce. Často se proto stává, že nezbyde nic jiného než začít podnikat,“ říká Bášová.

Popsala, že ne vždy je proto samotné podnikání ženy vnímáno s dostatečným respektem. „Máme data, že spousta žen, které jsou při péči o děti samostatně výdělečné osoby, se nevnímá jako podnikatelky. Míní, že jde o takový melouch. Je to o sebevědomí,“ konstatuje s odkazem na velký průzkum mezi tisíci pracujících pečujících rodičů, který aktuálně vyhodnocuje.

Přitom generální ředitelka Asociace malých a středních podniků v ČR Eva Svobodová zmiňuje, že pro úspěch podnikání je nutná podpora partnera nebo rodiny.

Obecně pak potvrzuje, že rodičovská v Česku funguje jako „podnikatelský akcelerátor“.

„Z pohledu zaměstnavatele zákoník práce příliš nezohledňuje zkrácené úvazky. Když je někdo na půl úvazku, nestojí 50 procent, ale 70 procent nákladů. Pro ně je to prostě drahé. A maminky logicky hledají další zdroj příjmů a tohle se nabízí,“ podotýká Svobodová.

Podle dat Národního registru reprodukčního zdraví postupně roste průměrný věk jak prvorodiček, tak obecně všech rodiček. Průměrný věk prvorodiček se v roce 2022 dostal na 29,6 let, rodiček pak na 31,1 let.

Trend podnikatelek z rodičovské se tak v datech o počtech fyzicky podnikajících osob trochu skrývá. Ve stejných letech totiž ve velkém začínají podnikat i muži.

„Mezi ženami ve věkové skupině 18 až 30 let se v průběhu posledních pěti let zvedá zájem o podnikání. Zatímco v roce 2019 začalo podnikat jen 5860 žen, v loňském roce jich už bylo přes 10 tisíc,“ vypočítává obecně Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která se specializuje na data o podnikatelích.

A konkrétně ve věkové skupině 31 až 40 let ženy mírně muže předhání. Zatímco u mužů počet nově založených podnikání zakolísal a mezi roky 2022 a 2023 se o několik stovek propadl, u žen počet nových podnikání naopak mírně o tři stovky vzrostl. A podobný trend lze zatím vyčíst i z dat za prvních pět měsíců letošního roku.