Rodiče to s přihláškami na střední přetaktizovali

Zájemci o studium na pražském Gymnáziu U Libeňského zámku musí tradičně počítat s velkou konkurencí. Loni se sem hlásilo do čtyř tříd 558 dětí. Letos devátou třídu opouštěl nejsilnější ročník za posledních dvacet let – o třetinu více dětí než před třemi lety. Přesto na tomto pražském gymnáziu paradoxně zaznamenali v letošním roce o skoro 250 přihlášek méně.

„Podle mě je to u nás jednak způsobené tím, že jsme loni měli hodně uchazečů. Někteří zájemci se tak zalekli. Zadruhé i společensky jim bylo vysvětlováno, ať si jednu přihlášku dají na preferovanou školu a druhou na jistotu. I když se přiznám, že nevím, co je dnes jistota,“ říká ředitel Gymnázia U Libeňského zámku František Kosina s tím, že i některé učební obory mají dnes převis.

Podobně vyhledávaný je dlouhodobě také brněnský „Slovaňák“, tedy gymnázium na tamějším Slovanském náměstí v Králově Poli. Poslední dva roky došlo vždy přes čtyři stovky přihlášek na čtyřleté obory, letos 230.

„Jako vedení školy se tím hodně zabýváme, ale zdůvodnění nemáme. Myslíme si, že se letos hodně taktizovalo, protože dětí je více, ale míst na gymnáziích v Jihomoravském kraji moc nepřibývá,“ popisuje ředitel školy Dalibor Kott.

Naopak na některá další brněnská gymnázia se letos přihlásilo více dětí. Gymnázium Křenová hlásí o 48 přihlášek více, Gymnázium Elgartova má 22 zájemců navíc a bystrcké gymnázium dokonce dvakrát tolik přihlášek, otvírá ale také o jednu třídu navíc.

Podle ředitele Kotta by se tak s trochou nadsázky mohl systém přihlášek na střední školy stát tématem diplomové práce na pomezí psychologie a statistiky, aby konečně pochopili, jak uchazeči uvažují. Každopádně i jim ze zpětné vazby letos vychází pár zjištění.

„Pro jistotu už dávají raději jen jednu přihlášku na gymnázium a druhou na průmyslovou školu nebo učební obor, kam je jednodušší se dostat. Víme také o druhé skupině lidí, která naši školu úplně vzdala kvůli tomu, kolik bylo loni přihlášek, i když se stále snažíme říkat, ať se na starší čísla nedívají, protože nic neznamenají,“ dodává Kott a letošní počty přihlášek mu dávají za pravdu.

Odpovídá tomu i zkušenost Kateřiny. Za normálních okolností by se její dcera hlásila na gymnázium, jenže pod tlakem zpráv o obrovském zájmu daly s dcerou raději přihlášky na lyceum a obchodní akademii.

„Doufám, že se aspoň na jednu školu dostane, ale přetlak je letos fakt obrovský,“ říká Kateřina.

Rodiče to letos totiž možná přetaktizovali. Řada obchodních akademií nebo lyceí, které si rodiny vyhodnotily jako schůdnější volbu, letos hlásí největší převis zájmu za poslední roky.

Pražské Obchodní akademii Bubeneč se loni do třídy ekonomického lycea přihlásilo 98 zájemců, letos 227. Dvakrát tolik přihlášek mají také v Obchodní akademii Vinohradská.

„Je to loterie jak pro rodiče, tak i pro školy. My nevíme, kdo nám skutečně dá zápisový lístek a pro koho jsme pouze druhou volbou,“ popisuje ale ředitel školy Milan Macek.

Na druhou stranu ale neplatí, že by se letos uchazeči vyhýbali pouze nejžádanějším gymnáziím. Stejná je situace i na některých vyhlášených odborných školách, kde byl v předchozích letech velký přetlak. Rodiče si tak vyhodnotili, že o ně bude letos ještě vyšší zájem. Opak je ale pravdou.

Například na jednu z nejstarších českých ekonomických škol – libereckou obchodní akademii v ulici Šamánkova se do třídy ekonomického lycea loni hlásilo na 30 míst 131 uchazečů, letos byl zájem překvapivě menší – 95 přihlášek – i přes výrazně vyšší počet žáků, kteří vycházeli z deváté třídy.

„Řadě dětí, které si daly loni přihlášku k nám a na gymnázium, nedopadla ani jedna. Takže si myslím, že v letošním roce o to více taktizovali,“ uvažuje Regina Pfannenstielová, ředitelka školy, která byla založená už v roce 1863.

Z dat Cermatu, který eviduje počty přihlášek na střední školy, ale vyplývá, že nejde o trend, který by se poprvé objevil letos. Rozložení přihlášek se změnilo po covidu. Zatímco do roku 2020 na čtyřletá gymnázia chodilo stabilně 22 procent ze všech podaných přihlášek, loni došlo k výrazně změně a bylo to jen 16,1 procenta. Letos byl podíl z rekordního počtu 212 tisíc přihlášek ještě o pár desetin nižší – 15,3 procenta.

V Praze dokonce počet přihlášek na čtyřletá gymnázia meziročně poklesl, a to z 6169 přihlášek v roce 2022 na letošních 6006 přihlášek. Jediným dalším krajem, kde došlo k podobné anomálii, je Jihočeský kraj.

Na druhou stranu s rostoucím počtem uchazečů o střední školy také ubývá oborů, pro které ředitelé musí vyhlašovat druhá, případně další kola přijímacího řízení. Třídy zkrátka naplní hned napoprvé.

Brněnská Integrovaná střední škola automobilní, která nabízí maturitní i učební obory, tak ještě před dvěma lety běžně vypisovala u většiny oborů další kola. Loni už ředitel doplňoval počty žáků jen ve dvou oborech a letos to vypadá jen na jeden.

„Máme o necelou stovku přihlášek víc než loni. Takže se zájem už několikátý rok po sobě zvýšil. Zatím to nedokážu úplně přesně odhadnout, ale pravděpodobně další kolo přijímacího řízení bude jen na obor karosář,“ počítá ředitel školy Milan Chylík.

Jednotné přijímací zkoušky čekají uchazeče o čtyřleté obory 13. a 14 dubna. Na víceletých gymnáziích budou žáci skládat testy 17. a 18. dubna. O maturitní obory má zájem celkem asi 114 tisíc žáků.

Všeobecně vzdělávací programy v Česku studuje jen zhruba 30 procent středoškoláků. V Evropské unii je přitom běžné, že je to o pětinu více. Méně dětí v ročníku se všeobecně vzdělává pouze ve Slovinsku.